Příspěvky

Takové výročí se muselo oslavit. Přípravu programu jsme svěřili našemu basistovi Davidu Mikoláškovi a za pomoci ještě dalších členů sboru se tak uskutečnila pěkná a radostná oslava v sále sborového domu na Opletalově ulici. Davidovi, jeho rodině a všem, kdo jakkoli přispěli, děkujeme.

Sešli jsme se 7. února, v pátek, tedy v den, kdy se již po 20 let sbor schází k nácviku. Ovšem s životem každého sboru je to stejné jako u člověka: vše se neustále mění, vyvíjí, roste nebo ubývá, má své vrcholy i období slabší. Za 20 let se ve sboru na delší či kratší dobu vystřídalo 112 členů, jedni odešli z různých důvodů, jiní mezi nás přišli. Na oslavu jsme se snažili pozvat všecky bývalé členy – nakonec se jich zúčastnilo asi 20 a těch současných je 22. Takže se dá říci, že s milými hosty, mezi něž počítáme oba naše faráře, se nás sešlo na padesát.

Úvodní pobožnost a poděkování za Boží pomoc při našem snažení jsme svěřili nejstaršímu členu bratru Jaroslavu Markovi. Pak jsme si úplně všichni společně zazpívali z našeho repertoáru to, co vydrželo po celých dvacet let, poslechli si některé starší nahrávky ještě z doby, kdy nás bylo podstatně víc a taky jsme byli o něco mladší. Mluvilo se o historii sboru: kdy a kde jsme za ta léta zpívali, co jsme zpívali, kam jsme se podívali, s kým jsme se setkali. Zde bych poznamenala, že v našich notových složkách máme 204 drobných i obsáhlejších duchovních skladeb z období od renesance po současnost, které jsme zpívali většinou bez doprovodu, některé skladby si doprovod vyžádaly. V takovém případě nám po léta vypomáhá rodina Přikrylova.

Poslední příspěvek při oslavě připomenul, že jsme taky dobrý kolektiv, že se máme rádi, že jsme spolu už leccos zažili, že o sobě navzájem víme, a to je moc přínosné. Závěrečnou písní Podvečer tvá čeládka jsme za těch krásných dvacet let poděkovali. Každému, kdo se jakkoli a kdykoli na zpívání podílel, a hlavně za Boží pomoc. Samozřejmě bylo co jíst a pít, velmi mile nás překvapil obrovský dort s nápisem „20 let Cantate Domino“ z dílny rodiny Mikoláškovy.

Záměrně na konec jsem si nechala to hlavní – tedy poděkování schopným a obětavým sbormistrům, kteří nás vedli, vybírali repertoár, trpělivě s námi cvičili a do jisté míry nesli odpovědnost za výsledek při veřejném vystupování, starali se i o technické věci související s nácvikem i vystoupením…Není toho málo, co musí takový sbormistr znát a umět zvládnout.

Sbor v roce 1993 založila a do r. 2001 vedla sestra Lydie Pospíšilová, pak předala pomyslnou taktovku Liboru Nykodýmovi. Po jeho úrazu a dlouhodobé rekonvalescenci s námi pečlivě a důsledně pracoval Jaroslav Marek z tenoru, takže se naplánované závazky nemusely rušit a naše pátky pokračovaly. Od začátku letošního roku, po návratu bratra Nykodýma, pomáhá s nácvikem jedna z čerstvých absolventek semináře církevní hudby v Olomouci paní Martina Matušková. Takže děkujeme sbormistrům za jejich obětavost a vážíme si jejich odborných schopností.

Do sboru Cantate Domino se může přihlásit každý, kdo umí zpívat, trochu se vyzná v notovém zápisu a je ochoten si udělat čas. Odměnou je radost z hudby, pěkné zážitky a hodně přátel.

Lída Marková

Převzato z Brněnského evangelického měsíčníku Setkávání 3/2014