Příspěvky

Každá neděle je svátečním dnem, někdy ale bývá atmosféra při bohoslužbách o něco slavnostnější, podle toho, v jakém okamžiku církevního roku se nacházíme nebo zda si chceme připomenout něco pro nás zajímavého, důležitého či významného. V neděli 15. prosince 2013 jsme měli vzácnou příležitost ve zcela zaplněném Červeném kostele pogratulovat bratru faráři Janu Pokornému k 95. narozeninám, jejichž datum 18. prosince je pro nás snadno zapamatovatelné, protože se až na jeden den kryje se založením Českobratrské církve evangelické. Měli jsme příležitost se na chvíli pozastavit, krátce se ohlédnout a připomenout si několik okamžiků i dlouhých period, které zásadním způsobem formulovaly a ovlivnily život našeho sboru, okamžiky, které jsme my nebo naši předci v tomto sboru směli prožít, za které máme být Pánu Bohu vděčni a přitom si uvědomit, kde jsou kořeny tohoto sboru, ke kterým se můžeme kdykoliv vracet a čerpat z nich poučení, sílu a inspiraci pro přítomnost i budoucnost.

Vedením bohoslužeb a kázáním posloužil bratr farář prof. Petr Pokorný (který letos oslavil taky jubileum – 80. narozeniny), což umocnilo tyto okamžiky, neboť v centru bohoslužebného shromáždění se symbolicky ocitli vnuci faráře Václava Pokorného, zakladatele brněnského reformovaného sboru – nejprve od r. 1883 kazatelské stanice sboru nosislavského a poté od roku 1906 samostatného brněnského evangelického reformovaného sboru.

Bratr farář Jan Pokorný zahájil studium na bohoslovecké fakultě v Praze po maturitě v roce 1938 před neuvěřitelnými 75 lety. Po zavření vysokých škol v r. 1939 pokračoval ve studiu, které dál bohoslovecká fakulta organizovala formou seminářů v Husově domě, po válce potom složil na bohoslovecké fakultě ještě nepovinné odborné zkoušky, aby tak zcela dokončil studium teologie. Do roku 1952 ještě dálkově studoval v Brně filosofii, ze které složil doktorát.

V roce 1943 byl ordinován vikářem v Blahoslavově domě, v brněnském sboru ale působil již od. r. 1940. Podle sborových záznamů vystoupil na brněnskou kazatelnu poprvé 12. 10. 1941 a do druhé poloviny roku 1945 potom ještě 137krát, poté odešel na sbor v Prosetíně, kde působil 6 let až do r. 1952. S právní účinností od 1. 11. 1951 bylo provedeno dlouho připravované rozdělení brněnského sboru na sbory Brno I a Brno II. Bratr farář Jan Pokorný byl 6. 1. 1952 zvolen farářem sboru Brno I, instalován byl 25. 5. 1952. Po dlouhých 40 let vedl bratr farář Jan Pokorný tento sbor až do konce roku 1991 (když mezitím koncem šedesátých a v sedmdesátých letech zastával i funkci náměstka synodního seniora ČCE). Po celou dobu mu věrně stála po boku sestra farářová Alena Pokorná, společně pečovala o křesťanské prostředí sboru a pomáhala s nesmírnou obětavostí účinně řešit sociální a lidské problémy nejen ve sboru, ale i v prostředí svého pracoviště.

Ve věrnosti biblické základně, soustředěnosti na postavu Ježíše Krista, v nabádání k vděčnému životu podle směrnic přikázání důsledně pokračoval a dále rozvíjel odkaz zakladatele brněnského sboru Václava Pokorného a jeho následovníků Viktora Hájka a Jana Přemysla Šebesty. Na konci roku 1991 sice ukončil oficiální službu ve sboru, ale mimořádné obdarování bratra faráře Jana Pokorného pro práci mezi lidmi, a to nejen ve společenství sboru, obdarování pro jasný a srozumitelný výklad evangelia v každodenním životě nemohlo zůstat nepozorovaně stranou. Do dnešního dne se těšíme z jeho přednášek a služeb při bohoslužbách nebo sborových akcích, samotná přítomnost bratra faráře při jakémkoliv setkání je velkým vnitřním obohacením.

Bratr farář Jan Pokorný byl 45 let v oficiální aktivní službě v brněnském sboru, z toho 5 let ještě ve sboru nerozděleném. Tedy pouze o jeden rok méně než zakladatel brněnského sboru Václav Pokorný. Těch 51 let aktivní služby v církvi a celkově 73 let aktivního zapojení se do života církve je opravdu obdivuhodně dlouhé období, s jakým se musí v běžných podmínkách vyrovnávat minimálně dvě věkové generace.

Upřímně blahopřejeme bratru faráři Pokornému k jeho životnímu jubileu. Jsme vděčni Pánu Bohu za všechno, co jsme mohli a stále můžeme od něho přijímat. Přejeme bratru faráři i jeho nejbližšímu okolí zdraví, sílu a Boží požehnání, aby ve sborovém i rodinném kruhu mohl nadále užívat radost ze zvěsti evangelia, kterou po celý svůj život předává svému okolí. Po připomenutí životní cesty bratra faráře Jana Pokorného úzce spojené s brněnským sborem a poblahopřání k jeho 95. narozeninám bratr farář odpověděl shromáždění těmito slovy:

„Milí přátelé, rád bych ze srdce poděkoval vám všem, kdo jste dnes přišli, hlavně bratru kurátorovi za jeho krásná slova, která si zdaleka nezasloužím. Potěšilo mne, že nejenom farář dělá sbor, ale že sbor taky dělá faráře, že za celou tu dobu, co jsem zde působil, jsem měl mnoho přátel, mnoho lidí, kteří mne podporovali, a mnoho lidí, kteří se také za mne modlili. To je veliká věc. Jinak bych vám všem přál do budoucnosti, aby tady stále platilo to základní, co je napsáno na kostele na Pellicově ulici: “My kážeme Krista”, aby šlo o víru christocentrickou, soustředěnou na tu jednu drahou postavu, na Pána Ježíše Krista, aby za druhé se tady plnilo to, co je napsáno na hrobě mého dědečka, zakladatele sboru, “Králi věků nesmrtelnému, neviditelnému, samému moudrému Bohu budiž čest a sláva na věky věků”, aby se všecko dělo ke cti a slávě Boží. A jsem vděčný za to, že od jeho dob plynule tato základní linie šla sborem až dodnes. A mám velkou radost, že moji nástupci, bratr Jiří Gruber a sestra Olga Tydlitátová, v této linii pokračují a že sbor se udržuje na dobré úrovni a že neubývá tolik členů jako někde jinde – to není koneckonců naše zásluha, ale milost Boží. A tak postupujte statečně kupředu, vědouce, že vpředu kráčí Kristus, který nám razí cestu a nikdo a nic ji nemohlo zastavit, ani Hitler, ani Stalin. Vpředu kráčí Kristus a nikdo nám nemůže zabránit jej následovat. Jestli něco má budoucnost, tak je to křesťanství“.

Václav Matoulek

Převzato z Brněnského evangelického měsíčníku Setkávání 2/2014