Kázání

Buďte připraveni a vaše lampy ať hoří. Buďte jako lidé, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu hned otevřeli, až přijde a zatluče na dveře. Blaze těm služebníkům, které pán, až přijde, zastihne bdící. Amen, pravím vám, že se opáše, posadí je ke stolu a sám je bude obsluhovat. Přijde-li po půlnoci, či dokonce při rozednění a zastihne je vzhůru, blaze jim. Uvažte přece: kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, nedovolil by mu vloupat se do domu. I vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se toho nenadějete.” Petr mu řekl: “Pane, říkáš toto podobenství jenom nám, nebo všem?” On odpověděl: “Když Pán ustanovuje nad svým služebnictvem správce, aby jim včas rozdílel pokrm, který správce je věrný a rozumný? Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém příchodu nalezne, že tak činí Vpravdě pravím vám, že ho ustanoví nade vším, co mu patří. Když si pak onen služebník řekne: `Můj pán dlouho nejde´ a začne bít sluhy i služky, jíst a pít i opíjet se, tu pán toho služebníka přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou netuší, vyžene ho a vykáže mu úděl mezi nevěrnými. Ten služebník, který zná vůli svého pána, a přece není hotov podle vůle jednat, bude velmi bit. Ten, kdo ji nezná a udělá něco, zač si zaslouží bití, bude bit méně. Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává, a komu mnoho svěřili, od toho budou žádat tím více. Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává, a komu mnoho svěřili, od toho budou žádat tím více.

Milí bratři a milé sestry!
Podle zákona je nutno každému dospělému občanu této země měřit stejným metrem. Pokud je někdo plnoletý a příčetný, neměl by soudce hledět na to, kdo je kdo.Chudý nebo bohatý, bílý nebo barevný, vzdělaný nebo negramotný. Ani neznalost zákona neomlouvá.
Zdá se to být spravedlivé. Ale často to spravedlivé není. Je přece rozdíl, když krade bohatý, který chce mít ještě víc, nebo když krade chudý, který nemá co jíst. Je rozdíl, když se násilí dopustí podvedený a nešťastný člověk nebo notorický rváč, který si jen potřebuje na někom vylít zlost. I když rozum říká, že zákon musí všem měřit stejně, srdcem cítíme, že často je třeba přihlížet k situaci a podmínkám, za jakých k činu došlo.
Také dnešní podobenství nás učí rozlišovat. I když se dva služebníci dopustí stejné chyby, jejich vina je různá. Moudrý pán přihlíží k tomu, do jaké míry služebník věděl, že jedná zle a zda ho někdo varoval. Podobně to dělají rodiče. Kdo je starší sourozenec, moc dobře si pamatuje, že za stejnou lumpárnou dostal větší nářez než jeho mladší bratr nebo sestra – spolu s vysvětlením, že jako starší měl být moudřejší.
A teď si představte, že podobné to bude i v nebi! Na nás věřící bude Bůh daleko přísnější než na nevěřící. Jako křesťané totiž víme, co od nás Bůh očekává. K těm, co nikdy bibli nečetli a žádné kázání neslyšeli, bude Hospodin shovívavější. Není to divné? Opravdu nám věřícím bude Bůh měřit přísnějším metrem? Nebylo by pak lepší do žádné církve nepatřit, žádné kázání neslyšet, vesele si hřešit a hájit se svou nevědomostí? Nač je nám zvýšená odpovědnost, když míra pokušení je pro všechny stejná. Někteří lidé nevěří v Boha možná právě proto, aby nevěděli a nemuseli mít výčitky svědomí. Je to však podobné, jako kdyby si dítě odmítalo přiznat, že je dospělé. Možná někdy sníme o tom, jak krásně by nám bylo, kdybychom zůstali malými dětmi – ale cesta zpátky není. Čím jsme dospělejší, tím víc toho víme a máme větší svobodu, ale také naše odpovědnost je stále větší a nelze se jí vyhnout. Nezapomeňme, že nevědomými dětmi můžeme být pouze proto, že za nás ručí někdo jiný. Člověk je člověkem právě proto, že ví, co je dobré a co zlé. Jen tak totiž může vykonat mnoho dobrého !