Příspěvky

Na celé řadě míst České republiky se třetí neděli v září konaly společné služby Boží. V Brně se takové shromáždění sešlo v Červeném kostele na Komenského náměstí 19. září v pět hodin odpoledne. Shromáždění přivítal a představitele denominací představil bratr farář Jiří Gruber ze sboru Brno I naší církve. Společně jsme zpívali píseň Jezu jako pastýř voď nás. Petr Šandera z Československé církve husitské vykonal „Úkon kajícnosti“, byla to kající modlitba, na niž shromáždění odpovídalo slovy „Pane, smiluj se“ a „Kriste, smiluj se“. Navzájem jsme se pozdravili pozdravením pokoje.

Bratr Vladimír Kaleta z Církve adventistů sedmého dne měl úvodní modlitbu a čtení z Písma svatého (Jan 10, 1-16) sestra Jana Křížová z Evangelické církve metodistické. Kázáním posloužil brněnský biskup Monsignore Vojtěch Cikrle a vyložil na základě zvěsti z Janova evangelia základní motiv tohoto shromáždění, tj. motiv pastorační služby v našich křesťanských církvích.

Apoštolské vyznání uvedl kazatel Církve bratrské Jan Asszonyi. Přidalo se celé shromáždění. Zpívali jsme společně píseň „Jeden Pán, jedna víra, jeden křest pojí nás, tvoříme jedno tělo…“

O pastorační službě v nemocnicích promluvil ze své zkušenosti bratr Leo Zerhau z Církve římskokatolické. Jeho zkušenosti doprovodil přímluvnou modlitbou bratr Vlastimil Pospíšil z Bratrské jednoty baptistů.

Pak jsme společně zpívali – postupně po dvou slokách – píseň dobře nám známou se začátkem „Díky za toto krásné ráno“, ovšem vzhledem k nešpornímu času ve večerní úpravě: „Díky za večer, jenž se stmívá, díky za uplynulý den“. Dalším tématem byla pastorační služba snoubencům a manželům. O své zkušenosti se s námi podělil bratr Pavel Coufal z Bratrské jednoty baptistů a přímluvnou modlitbu za tuto službu měla sestra Eva Buttová z Československé církve husitské.

Po dalších dvou slokách „Díků“ následovala pastorace seniorů sestry Květoslavy Bezdíčkové z Československé církve husitské a přímluvná modlitba bratra Václava Slouka z Církve římskokatolické. A další dvě sloky!

Bratr Aleš Malach z Armády spásy vytěžil ze služby svého společenství zkušenosti s pastorací lidem v krizi a přímluvnou modlitbou zkušenosti doprovodil bratr Jan Asszonyi z Církve bratrské. Následovaly „Díky za moje pracoviště, díky za každý drobný zdar“. A již se směřovalo k závěru, a to díky „Cestě do Emaus“ sestry Jany Křížové od metodistů a přímluvnou modlitbou bratra Grubera se společnou modlitbou Páně. A ovšem „Díky že smím Tvé slovo chválit, díky, že Ducha dáš mi též“.

Bylo ovšem i ohlášení sbírky pro Diakonii a závěrečné poděkování a požehnaní od bratra biskupa!

Jak jsme měli končit společné shromáždění jinak, než jako za časů nedělních besídek našeho dětství: „Tvé požehnání, dobrý Otče, nás cestou žití sprovázej!“

A kritika? Bylo toho trochu „moc“, i když samé dobroty. A pak ovšem by všichni milí bratři a milé sestry měli umět dobře zacházet s mikrofonem, nebo by je to měl někdo naučit! Ne všem se hlas rozléhal prostorami Červeného kostela, ať nedím chrámu J. A. Komenského!

Jan Šimsa

Převzato z Brněnského evangelického měsíčníku Setkávání 9/2010