Příspěvky

Jako každý rok, těšili jsme se na tradiční adventní odpoledne, které vždy organizuje a připravuje ve sboru Brno I odbor Křesťanské služby. Výběr tématu a zejména přednášejícího byl tentokrát neobyčejně zdařilý. Pozvání přijal emeritní farář z Jimramova Jan Keller.

Odpoledne jsme zahájili zpěvem adventní písně 276 „Slávy Pán přichází opět” a biblickým zamyšlením, které se bezprostředně dotýkalo zadaného tématu celého odpoledne: Křesťan a služba. V besedě po přestávce, která byla vyplněna rozhovory mezi účastníky a bohatým občerstvením, které připravily sestry z Křesťanské služby, rozvinula se diskuse a bratr farář nejenže odpovídal na dotazy a náměty, ale vyprávěl i o zkušenostech ze své práce starosty Jimramova. Tím zdůraznil důležitost neokázalého křesťanského působení a možnosti služby spoluobčanům.

Bylo nás na celém odpoledni přibližně třicet, odcházeli jsme po skončení radostně, posilněni na duchu i na těle a taky s vědomím, že ten, kdo nepřišel, může litovat.

V neděli 27. června proběhla v Červeném kostele bohoslužba na závěr školního roku. Velkou část bohoslužby zabrala konfirmace. Konfirmandů bylo pět, dva chlapci a tři dívky. Každý z nich přečetl své vlastní zamyšlení na nějaké biblické téma. Jeden hoch se zamýšlel nad tím, že je pro něho problémem přikázání cti otce svého a matku svou. To je asi v pubertě pro každého, to je nejspíš úplně normální. Možná to tak i být musí, aby se z dítěte stal dospělý člověk. Další mladík řekl doma žertem, že konfirmační zkoušku neudělal. Jeho vtípek však nevyvolal smích, ale spustil slzy. Tak se zamýšlel nad tím, proč je pro jeho rodiče konfirmace tak důležitá.

Pokračovat ve čtení

Začátkem října loňského roku se uskutečnil sborový výlet na Mohylu míru. Zúčastnily se ho dvě početnější rodiny s malými dětmi a pár jednotlivců, vedle bratra faráře i dvě statečné dámy na kolech a jedna dvojice otce se synem. Na úvod jsme si zahráli před Mohylou míru petang, poněkud symbolickou hru pro toto místo, neboť se hraje s koulemi, i když to jsou koule míru. Následovala prohlídka simulace bitvy u Slavkova, výstavy a samotné mohyly. Poté jsme si na louce sedli k pikniku. Sice nebylo zrovna nejtepleji, ale i tak jsme se dobře poměli. Akce pokračovala bohoslužbou v kostele v Rychmanově, kterou sloužil bratr farář. Místní byli naší návštěvou potěšeni a pohostili nás v zákristii. Cyklistky pak vyrazily na kolech na cestu domů. Pod dojmem této akce jsem napsala možná poněkud zvláštní článek, který rok čekal v mém šuplíku na pointu. Když se do roka a do dne nedočkal, rozhodl se, že chce být zveřejněn. Ráda mu vyhovím.

Na celé řadě míst České republiky se třetí neděli v září konaly společné služby Boží. V Brně se takové shromáždění sešlo v Červeném kostele na Komenského náměstí 19. září v pět hodin odpoledne. Shromáždění přivítal a představitele denominací představil bratr farář Jiří Gruber ze sboru Brno I naší církve. Společně jsme zpívali píseň Jezu jako pastýř voď nás. Petr Šandera z Československé církve husitské vykonal „Úkon kajícnosti“, byla to kající modlitba, na niž shromáždění odpovídalo slovy „Pane, smiluj se“ a „Kriste, smiluj se“. Navzájem jsme se pozdravili pozdravením pokoje.

Pokračovat ve čtení

Ve čtvrtek 20. října se na obou školách Evangelické akademie nevyučovalo, ale celý den oslavovalo. Studenti a učitelé si připomínali dvacáté výročí EA v Brně. Obě školy, Střední zdravotnická a Vyšší odborná sociálně právní, měly na čtvrteční dopoledne nachystaný samostatný program. Do škol byli pozváni úspěšní absolventi, kteří si připravili pro stávající studenty a učitele zajímavé přednášky a prezentace z oboru, ve kterém dnes pracují.

V Brně po vydání Tolerančního patentu v r. 1781 vznikl luterský sbor a prvním jeho pastorem byl Dr. Viktor Heinrich Riecke (nar. 17.5.1759 ve Stuttgartu, zemřel 14.1.1830 v Lustnau – obě místa byla v tehdejším Württembersku). V Brně působil přes dvacet let od prosince r. 1782 do r. 1803, kdy se vrátil do svého rodiště. Měl šest dětí, čtyři synové dosáhli vynikajícího postavení. Starší dcera Žofie se provdala za Josefa. Karafiáta, příbuzného spisovatele Broučků faráře Jana Karafiáta. Informace o následujících událostech uvádí prasynovec pastora Rieckeho Karel Riecke v knize Moji předkové (“Meine Voreltern”, Stuttgart 1896). Dr. Karel Riecke byl státní ministr financí.

Náš sbor kromě obvyklé církevní činnosti funguje také jako realitní kancelář. Objemem práce je to tak půl na půl. V současné době máme uzavřeno asi deset nájemních smluv. Pronajímáme oba kostely, sborový dům i faru, dlouhodobě i krátkodobě.

Ve dnech 10. a 11. září navštívil náš sbor celocírkevní kantor bratr Ladislav Moravetz. Během své návštěvy se setkal s našimi varhaníky a zpěváky sboru Cantate Domino, v neděli nás inspirujícím způsobem doprovodil varhanní hrou při bohoslužbách a s jeho pomocí jsme také během bohoslužeb zpívali jednu novou a jednu málo známou píseň z Evangelického zpěvníku. Z nedělního svátečního setkání s tímto vynikajícím hudebníkem přinášíme svědectví jedné z pravidelných účastnic bohoslužeb: