Příspěvky

Již tradičního letního pobytu sboru Brno I na Blažkově jsme se letos účastnili poprvé – na rozdíl od ostatních účastníků jsme proto moc nevěděli, co od tohoto dobrodružství očekávat. Doufali jsme ovšem nejen v pohodový týden strávený mimo shon města, ale především v hlubší seznámení se se sborem, jehož jsme nějakou dobu členy.

Na Blažkov se sjelo více než 70 lidí. Velmi zajímavé bylo téměř rovnoměrné rozdělení mezi dospělé, děti a mládežníky. V sobotu odpoledne se začali ze všech stran sjíždět účastníci pobytu. Nikým neorganizovaný čas nabídl příležitost k seznamování i potkávání starých známých a zjišťování, co je za poslední rok nového. V podobně poklidném tempu proběhl i zbytek pobytu, který oficiálně začal bohoslužbami na Blažkově. Nabídl spoustu času k setkávání a vážným i nevážným rozhovorům, výletům, hrám i příjemnému polehávání u vody nebo ve stínu lesa, který spolehlivě chránil před parným počasím.

Hlavním bodem každého dne byly dopolední biblické programy. My dospělí jsme se zde mohli každý den nechávat bratrem farářem vést do hloubky vybraných žalmů, rozumět jejich historickým i kulturním souvislostem a především objevovat nečekané výpovědi, povzbuzení i napomenutí této starodávné poezie pro naši všední realitu 21. století. Mládež mezitím přemýšlela společně s Markem Balášem nad svým vztahem k ostatním lidem, společnosti, Bohu, a děti provázela Katka Rybáriková příběhy biblických „outsiderů“, kteří nebyli úplně „oukej“, ale Pán Bůh si je přesto použil pro své dílo lásky a spásy na zemi. Zvláštním a – zejména pro nás, nepřipravené – neobyčejně silným zážitkem potom byly čtvrteční bohoslužby a večeře Páně v hloubi lesa.

Pobyt na Blažkově byl rekreací pro všechny generace – program byl sice částečně přizpůsoben jednotlivým věkovým skupinám, zároveň ale nabízel dost příležitostí, při kterých se jednotlivé generace velmi přirozeně propojovaly. Setkávali jsme se při společné práci (asi nejviditelnějším svědkem naší přítomnosti jsou dvě krásné nové lavičky na náměstíčku), při sportování, při lenošení s dětmi na dekách nebo koupání, v rukodělných dílnách a především také při večerních programech – dva večery byly dokonce přímo věnovány přátelskému „mezigeneračnímu“ rozhovoru, při dalším nás potom mládež uváděla do zákoutí současné hudební scény. Tato nenásilná a vlastně ani moc neorganizovaná sounáležitost napříč všemi věkovými skupinami, ve které si například mladí lidé zcela ochotně a samozřejmě „půjčují“ cizí malé děti ke hře (jak rádi jsme toho využívali!), jsou ochotni vyslechnout zkušenosti lidí o generaci i více starších, a ti na oplátku zase se zájmem a porozuměním poslouchají, jak (někdy dosti odlišně) na aktuální problémy pohlížejí dnešní teenageři, byla snad tím nejcennějším, co jsme si z Blažkova odvezli.

Děkujeme všem, kteří nás na Blažkově mile přijali mezi sebe a připravili velmi příjemně a pohodově strávený týden. Děkujeme také Pánu Bohu za společenství bratří a sester, které z nás – tak nesourodé skupiny – na ten týden vytvořil!

Petra, Lukáš a Toník Maláčovi

 

Program pro děti: I když nejsem OK, sloužím Bohu, koukej!

Katka Rybáriková připravila pro předškoláky a mladší školáky dopolední program podle hesla „I když nejsem OK, sloužím Bohu, koukej. Na každý den jiné téma.

Nejdříve nás seznámila s příběhem. Katka byla vypravěč a děti se zapojovaly jako herci. Pomocí jednoduchých “převleků“ nás vtáhla do děje. Malomocný Náman měl na těle bílé fleky z jogurtu, slepý u Siloe na očích kolečka okurků, mrtvý Lazar byl omotán papírem z ruliček toaleťáku. Kulisy jako Bethesda – rybník byla miska s vodou.

Po seznámení s příběhem jsme hráli na toto téma hru. Levák (Ehúd) musel co nejšikovněji zvládat vše jen levačkou, infekce malomocenství šířili dva „postižení“ jogurtem u řeky. Po nákaze jsme se museli sedmkrát celí ponořit do řeky. Mladším dětem se tam zpočátku moc nechtělo, po ovlažení to ale byla prima zábava. Chromí se plazili pro sladkou odměnu.

Všichni se dle svých schopností do programů zapojovali a už se těšíme na další „Blažkov“. Co nám přinese, čím nás obohatí.

Za všechny příběhy vybírám jeden: Levoruký Ehúd Sd 3,12-30 Ehúd byl levák. A přesto všem ukázal, že může i tak být co platný Bohu i národu. V té době nad Izraelem vládl cizí, zlý král Eglón. Vybíral vysoké daně a kdo nedal, toho zabil. Lidé byli nešťastní, už neměli z čeho dávat a báli se, že to špatně dopadne. Ehúd dostal nápad: udělal si krátkou dýku, kterou nebylo pod pláštěm vidět, a šel s družinou odevzdat peníze. Věděl, že musí krále Eglóna zabít, jinak začne zabíjet on. Lstí Ehúd odlákal stráže před pokoj a osamoceného krále zabil.

Pak zavřel na zástrčku a utekl záchodem pryč. Stráže čekaly venku, až se dveře otevřou, a než jim došlo, že se něco děje, měl Ehúd náskok a mohl nachystat všechny Izraelce k boji. Neměl dobrou pravou ruku, musel prolézt záchodem, ale vedl lidi do boje a vyhrál.

Bůh může použít pro svoje záměry koho chce, a s tím, jaký jsi, má určitě nějaký úmysl. Nech se Bohem použít takový, jaký jsi.

Radek Kadlíček

 

Mládež – Tento rok se nám mládežníkům na Blažkově věnoval Marek Baláš, alias Číča, který si pro nás připravil program na téma „Já a…”. Podle skupinek, do kterých jsme se rozdělili, jsme dostali téma na jeden den, které jsme pak na začátku našeho programu ostatním představili krátkým čtením a modlitbou. Začali jsme tématem „Já a já”, kdy jsme poznávali sami sebe, a pokračovali jsme tématy „Já a ty”, kdy jsme se poznávali mezi sebou, a „Já a oni” – o vztazích v našem okolí, jaký na něj máme vliv a jaký vliv má na nás. Týden na Blažkově jsme uzavřeli tématem „Já a Bůh”, při kterém jsme se věnovali našemu vztahu k Bohu.

Součástí každého programu byla diskuze k danému tématu a někdy i aktivita, jako např. tvoření zákoníku pro postapokalyptický svět, při jehož dodržování by dobře fungovala společnost.

Myslím si, že si tento pobyt celá mládež moc užila a chtěla bych tímto poděkovat Markovi za velice zajímavý týden!

Evča Malachová

Převzato z Brněnského evangelického měsíčníku Setkávání 8/2013