Celková charakteristika druhé části knihy:
Je zřetelně odlišná od předchozí části. Jde o soubor řady výroků a nejsou zde vidění.
Zájem je soustředěn na budoucí Boží zásah, který se odehraje bez lidského zprostředkování. Nemluví se o obnově chrámu, města a lidu, jako u Agea a Prvního Zacharjáše. Prorocký úkol je již považován za vyčerpaný a uzavřený.
To vede k názoru, že tyto kapitoly byly doplněny až mnohem později. Jejich styl je apokalyptický, Neodvolávají se na konkrétní události, ale míří do blíže neurčené budoucnosti. Staly se proto studnicí pro NZ autory. Druhý Zacharjáš spojuje linii prorockou a apokalyptickou. Navazuje na Ezechiele a Deuteroizaiáše, ale hojnost vizí a symboliky je příliš veliká.
Tématem kapitol 1-8 je obnovující se obec. Návrat je novým exodem, novým spasením – není to však konečné řešení! Přes mnoho dobra, které návrat z exilu přinesl, leží úplné spasení ještě v budoucnu. Toto úplné spasení je náplní kapitol 9-14. Obnova po zajetí je jen znamením a náznakem velkého budoucího spasení.
Připojením kapitol 9-14 dostává celek knihy nový eschatologický rozměr, který přesahuje rámec původních kapitol 1-8. Doba vzniku 9-14 se dá stěží určit. Narážky na současné dění nám zůstávají nesrozumitelné. Z čeho by šlo na něco usuzovat:
Možné dobové pozadí:
1/ Efrajim je zmíněn jako nezávislý politický útvar (9,10-13) a zmínky o Asýrii a Egyptu jako o nepřátelích (10,10 a 14,19) by vedla k teorii, že kniha vznikla ještě před pádem Samaří

2/ zmínka o Řecku v 9,13 předpokládá jednotnou řeckou říši a 9,1-8 by pak byl ohlasem na rychlé tažení vojsk Alexandra makedonského. Neklid tohoto období by mohl tvořit pozadí kapitol 9-14 a vznik mesiášských nadějí

3/ doba makabejská – osudy Makebejců mohou být znázorněny v osudech pastýře (11,4-17 a 13,7-9) a zmínce o vraždě ve 12,10. Pokročilejší apokalyptika svědčí pro dobu 2. století př. Kristem

4/ někteří také vidí v knize odraz napětí mezi vládnoucí kněžskou stranou, spokojenou s daným stavem věcí a proti ní skupinu levijců a proroků, kteří se snaží současný stav zvrátit důrazem na to, že současné struktury budou Božím zásahem přemoženy a překonány. Sotva najdeme ve SZ bádání složitější problém, než určit sociologické a historické pozadí této knihy.
Verze 2 – doba Alexandra Velikého
Z období pod perskou vládou máme málo zpráv. Známe pouze krátké časové úseky.
VI.století: Roku 520-515 – Ageus, Zacharjáš a stavba druhého chrámu
V.století: Kolem roku 458 přišel kněz Ezdráš a reformuje jeruzalémskou obec. Konají se kající bohoslužby a lid se zavazuje, že budou žít podle Mojžíšova zákona – pak budou uznáváni jako Židé (Ezd 7,25).
Za Nehemjáše ( 445 – 432) je Jeruzalém znovu osídlen a vybudovány hradby. Město má asi 5-6 ha. Dochází k sociálním reformám – prominutí dluhů osvobozuje zchudlé vrstvy z otroctví. Judsko je odděleno od Samaří jako samostatná provincie.
Ve IV. století nastává velký převrat – vítězné tažení Alexandra Makedonského (336-323). Roku 333 poráží perského Dareia III a Palestina přechází pod řeckou vládu.
V tomto přechodu od perského k helenistickému období vznikaly zřejmě výroky neznámých proroků, které byly připojeny k Zachajiášovi – tj. 200 let po napsání prvního dílu ( jde o kapitoly 9-14). Kapitoly 9-11 bychom pak mohli datovat zhruba do roku 300 a kapitoly 12-14 do roku 270.
9,1-8 výroky proti městům Damašek, Týrus, Sidón, Aškalón, Gáza a Ekrón patrně zrcadlí postup vojsk Alexandra v Sýrii, Fénicii a podle pobřeží do Egypta. Ale i z těchto poražených národů bude zachován zbytek, který se spojí se zbytkem Izraele. Tyto válečné události jsou považovány za porodní bolesti, které ohlašují poslední chvíle před naplněním Božích zaslíbení.
Izrael je bez krále a zánik tři říší – asyrské, babylónské, perské – naznačovaly, že Boží zaslíbení davidovskému rodu zůstávají stále v platnosti a naplní se. Když mohl v krátké chvíli uchvátit svět neznámý řecký princ, proč by se nemohl stát novým králem celého světa syn Davidův. Prorok doufá v příchod nového krále, který založí království spravedlnosti a pokoje. Proto výzva k radosti –
9,9-10: 9 Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král, spravedlivý a zachráněný, pokořený, jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti. Odstraním válečné vozy z Efrajima a z Jeruzaléma koně; válečný luk bude vymýcen. Vyhlásí pronárodům pokoj; jeho vláda bude od moře k moři od Řeky až do dálav země.
Budoucí král nepřijde jako voják – perští králové jezdili na válečném voze taženém bitevním koněm. Tento král je však tichý a pokorný a přijíždí na oslátku – jako ten nejobyčejnější člověk. Zříká se každého násilí. Bůh mu propůjčí vládu nejen nad Izraelem ale nad celým světem.
Bůh pak přivede domů zajatce zavlečené a rozptýlené do Egypta, Asýrie, přijdou i synové Efrajimovi (tedy severní říše), kteří se však fakticky nikdy nevrátili. Prorok slibuje definitivní a slavné vítězství Boha nad jeho nepřáteli.
PROBODENÝ
V druhé části se mluví o záhadné postavě velkého významu – PROBODENÝ
12,9-11: “V onen den vyhledám všechny pronárody, které přitáhly na Jeruzalém, a zahladím je. Ale na dům Davidův, na toho, jenž sídlí v Jeruzalémě, vyleji ducha milosti a proseb o smilování. Budou vzhlížet ke mně, kterého probodli. Budou nad ním naříkat, jako se naříká nad smrtí jednorozeného, budou nad ním hořce lkát, jako se hořce lká nad prvorozeným.
Předtím dojde k vylití Ducha, ten uchvátí lidská srdce a probudí v nich touhu po slitování. Lidé si uvědomí svou vinu a budou naříkat nad tím, proti komu s provinili a dohnali k smrti – probodli (zabili).
Kdo je PROBODENÝ? Z celkové souvislosti je jasné, že jde o nějakou budoucí postavu. Zdůrazňuje se nářek všech čeledí, které přežily (12,11-14). Je to nářek, podobný jaký se odehrával v pohanských kultech nad bohem Hadad-rimónem. Musí to být tedy postava významná, Bohem poslaná, sám Bůh.
Vytryskne pramen k obmytí hříchu nečistoty – snad kvůli smrti probodeného. Jeho smrt – smír a odpuštění pro ty, kteří k němu vzhlédnou. Postava Probodeného má blízko k postavě trpícího služebníka z Iz 53. Spojení s domem Davidovým ( 5x u II Za) naznačuje, že jde o postavu mesiášskou. Na to navazuje NZ.

Struktura textu:
výrazně rozděleno na dvě části slovem VÝNOS: od 9,1 a od 12,1

První část 9-11 – zřejmě jde o chiastickou prstencovou kompozici:
Slovo proti národům (9,1-8), vítězný příchod krále (9,9n), Hospodinova vítězná epifanie (11,11a), návrat exulantů ze severu (9,11n 10,6-10), boj proti nepřátelům (9,13-15 10,3b-5), pozitivní a negativní obraz pastýřů (9,16 a 10,2b-3a), pozitivní a negativní motiv plodnosti (9,17-10,1 a 10,2a).

Také celek ( 9-14 )je možno číst jako složitý chiasmus pocházející od jednoho autora, který byl vytvořen kolem opakujících se témat: spása a soud nad Izraelem a národy prostřednictvím války:
9,1-8 9,11-10,1 10,3b -11,3 12,1-9 14,1-5
den Hospodinův zahájený zjevením mesiášského krále
9, 9-10 11,4-17 12,10-13,1 13,7-9
vymýcení modloslužby
10,2-3a 13,2-6

I. část 9-11
9,1-8 slovo Hospodinovo proti národům, sousedům Izraele
cílem soudů není zničení,ale záchrana nejen pro Izrael, ale i pro pohanské národy
tři syrská města: Chadáak, Damašek, Chamát – zde také zakotví Hospodinovo slovo
(již dříve zde bylo známo (2S 8,10) – princ Jóram)
výhled do budoucna: K Hospodinu budou vzhlížet všichni lidé, všechny kmeny Izraele.
Dále jsou jmenováni Féničané – města Týr a Sidón – proslulá svou nedobytností (Ez 28,2).
Týr bude zničen (kdysi pomohli Šalomounovi při stavbě chrámu), byl dlouho obléhán

Pelištejci: pět knížectví – naděje je pro Ašdód – míšenci s Izraelci, Ekrón bude zbaven falešné naděje, ale zachován – jako předák v Judsku
Nakonec je slíbena ochrana Božímu domu

9,9-17 výzva k radosti pro sijónskou dcerku a příchod krále na oslátku
9,9-10 příslib pokoje a míru – kůň byl symbolem války
Mesiášský král je vysvobozený a prohlášen za nevinného ( ospravedlněný) a ponížený,
zatímco pohanská božstva přicházela jako hrdinové a záchrana se jich samotných netýkala.
tento král přichází jako součást svého lidu: ponížený, ospravedlněný a vysvobozený.
Záchrana je slíbena severnímu království (Efrajim) a Jeruzalému,
jeho mír se vztahuje na celý svět nejen bývalou Davidovu říši.
11-12 prorok se obrací k Izraeli, bude jako vězeň propuštěný z jámy
13 soud nad nepřáteli, který koná Bůh skrze Izrael – je jako luk v Božích rukou
nepřátelé označení jako synové Jávanovi ( Řekové – 332 napadl Alexandr Sýrii s Palestinou, ale mohlo to být i dříve)
14-17 prorocký hymnus o Božím vítězném boji – jejich zbraně nebudou potřeba,
budou rovnou hodovat, stanou se Božím drahokamem a vyroste nová generace
13 -17 Judu si napnu jako lučiště, na tětivu vložím Efrajima. Zburcuji tvé syny, Sijóne, proti synům tvým, Jávane. Učiním tě mečem bohatýra.”Ukáže se nad nimi Hospodin, jako blesk vyletí jeho střela; Panovník Hospodin zaduje na polnici, vydá se na pochod ve vichřicích z jihu. Hospodin zástupů jim bude štítem a oni budou jíst a kameny do praku pošlapou, budou pít a halasit jako při víně a budou plní jak obětní miska, skropení jak rohy na oltáři.Tak je Hospodin, jejich Bůh, v onen den zachrání, stádečko svého lidu. Jako drahokamy v čelence budou zářit nad jeho zemí. Jaká je jeho dobrota, jaká je jeho krása! Působí, že mládenci prospívají jako obilí a panny jako mošt.

10 výroky prozrazující Boží zájem o jeho lid
1-2 Boží dobrota je jako jarní déšť, bez něhož není úroda,
bůžkové a věštci lhali a nic nepomohli, lid se stal stádem bez pastýře
3-5 Hospodin odmítá dosavadní pastýře, nazývá je kozly a sám se postaví za svůj lid
Hospodin zástupů navštívil své stádo, judský dům; vystrojí je nádherně jako svého válečného oře. Od něho je cimbuří, od něho stanový kolík, od něho válečné lučiště i každý vladař. Budou jako bohatýři, rozšlapou všechno do bláta ulic v té bitvě. Budou bojovat a Hospodin bude s nimi, jezdci na koních budou zahanbeni.
6-12 bude obnoven severní Izrael (Josef), opět se rozpomenou v dalekých krajích
přivedu je z Egypta a Ašúru, opět projdou mořem, bude jich mnoho a země jim ani nebude stačit

11 hrozby špatným pastýřům
1-3 posměch – na motivy slov vítajících Hospodina (Ž 24,7-9)
jsou však určena Libanónu a Bášanu, kde bujel Baalův kult,
nebezpečí odtud vycházející je poníženo, jeho pýcha: háje a cedry jsou pohlceny ohněm
4-14 Prorok dostává za úkol pást ovce určené k zabití – Bůh tříbí svůj lid, který zklamal
Hůl zvaná „Vlídnost“ je zlomena, Hospodin se od lidu odvrací, dokonce ruší svou smlouvu
8 verš: zahnání tří pastýřů v jednom měsíci a ponechání lidu jeho osudu ( nač naráží nevíme)
Zůstávají však nejubožejší ze stáda – ti totiž poznali hlas svého Pána
Pastýř dostává mzdu – tj. Hospodin sám je tu oceněn na mizerných třicet stříbrných
cena za zmrzačení otroka – je to urážka Boží, peníze mají být přetaveny, zničeny
Další hůl „Pouto“ mezi Izraelem a Judou je také zlomena –
ohlas současných rozporů mezi Židy a Samaritány ?
15-17 Hospodin dopustí povstat ztřeštěnému a ničemnému pastýři – žel nevíme, kdo to má být
Opak dobrého pastýře:
Dám povstat v zemi pastýři, jenž zahnané nevyhledá, nebude pátrat po ztraceném, polámanou nebude léčit, o vyčerpanou se nepostará. Bude se krmit masem těch nejtučnějších, strhne jim paznehty. Běda pastýři ničemnému, který opouští stádo! Meč proti jeho paži a proti jeho pravému oku! Paže ať mu nadobro uschne a pravé oko úplně vyhasne.”

II. část 12- 14 – začíná opět slovem VÝNOS
Celkový pohled: Často se opakuje obrat „ v onen den“. Onen den – téma, které je už u Sofonjáše a Jóela. Výraz „onen den“ nebo „ten den“ je v Za 14 kapitole 19x.
Ve středu zájmu je Jeruzalém, který obstojí v náporu nepřátel. Ukazuje se protiklad mezi Judskem a Jeruzalémem. Lid je protříben vylitím ducha milosti a proseb o smilování (12,10). K očištění od hříchu a nečistot patří také odstranění falešných proroků a ducha nečistoty, čímž se snad myslí extatická forma profetie (3-6), pokládaná za neslučitelnou s novým duchem. Patří k tomu i odstranění nevěrného pastýře (13,7-9), s nímž zahynou dvě třetiny lidu, jen poslední se stane lidem Hospodinovým.
Nastane boj o Jeruzalém v konci času. Nejprve Jeruzalém postihne těžké utrpení, pak se ale stane středem světa k němuž putují národy a v němž i všední věci se stanou kulticky čisté. Shromáždí se tu všechny národy k boji o toto město. Olivová hora se rozpoltí (14,3), pak přijde Hospodin (14,5-9) a stane se králem nad celou zemí. Město Boží dosáhne dokonalosti a bude tam putovat zbytek všech národů. Boží svatost posvětí vše, co v něm bude. Dokonce i nečisté bude svaté.
12 příslib ochrany pro Jeruzalém skrze postavu Probodeného
1- připomenutí Božího stvořitelského činu – nebe, země a člověk
2- role Jeruzaléma – vzpěračský balvan (!) pro všechny národy,
nedokážou to, i když se budou rituálně zraňovat
4 – v onen den se každý kůň splaší, ale Jeruzalém bude ochráněn,
6 z Judy vyšlehne oheň, který všechny pohltí ( v pánvi se oheň uchovával )
7 Hospodin nejprve pomůže judským z venkova, aby se Jeruzalém nevyvyšoval ( zřejmé napětí)
další verše jsou zaměřeny na Davidovce – toho, kdo sídlí v Jeruzalémě
Hospodin se mu stane štítem
8 klesající bude statečný jako David a Davidovec bude jako Bůh (!) a nepřátelé budou poraženi
10-12 – na dům Davidův vyleji Ducha milosti a proseb o smilování
10 Ale na dům Davidův, na toho, jenž sídlí v Jeruzalémě, vyleji ducha milosti a proseb o smilování. Budou vzhlížet ke mně, kterého probodli. Budou nad ním naříkat, jako se naříká nad smrtí jednorozeného, budou nad ním hořce lkát, jako se hořce lká nad prvorozeným.
Nejprve v první osobě, pak ve třetí – je mezi nimi těsný vztah, Hospodin sám se cítí být raněn
Jeruzalém nebude zachráněn pro svou kajícnost, ale pro smrt tohoto Nejmenovaného – Iz 53
Obraz je vzat z okruhu pohanského – zoufalost lidí bez Boha, pohané truchlili pro své bohy
Je to však obraz: Hospodin nezemřel, ale trpí ve svém vyvoleném zachránci – Kristova oběť na kříži
Přirovnání k nářku nad Hadad-rimónem v Megidu – odehrálo se zde mnoho bitev, zemřel zde král Jóšijáš.
Na tímto Probodeným bude lkát celá země – nářek je tu vyznáním vin
a jsou vyjmenovány vybrané čeledi:
královská David, prorocká Nátan, kněžská Lévi, a Davidovi nepřátelská Šimejská = nastal smír !

13 konec modloslužby a falešných proroků a o obnově smlouvy
1 – vytryskne zvláštní pramen pro jeruzalémské k obmytí hříchu a nečistoty ( pramen odpuštění )
2-6 konec modloslužby, falešní proroci – umlčí ho jeho vlastní rodiče
proroci odloží své odznaky – chlupatý plášť a stanou se z nich obyčejní dělníci na poli,
zapírají i své řezné rány, které si způsobili
7-9 soud na lidem a jejich pastýřem – lid se rozprchne, když je pastýř bit, pastýř není ušetřen
dvě třetiny zemřou a třetí třetina bude přetavena jako stříbro a zlato
Ti se stanou mým lidem a vyznají: Můj Bůh je Hospodin
smyslem soudů je, aby lid konečně poznal, že nikoho jiného než Boha nemá

14 Den Hospodinův vrcholí poslední bitvou o Jeruzalém a poutí národů do Jeruzaléma
1 -5 hle přichází den Hospodinův – k Jeruzalému se shromáždí všechny národy,
polovina města padne do zajetí, ale zbytek lidu bude zachován.
Hospodin osobně přijde a postaví se na hoře Oliv, která se rozpoltí od východu na západ.
Tímto údolím budete utíkat jako před zemětřesením za dnů krále Uzijáše (cca 750 !!)
Pak nečekaně přijde Hospodin a jeho svatí.
6 – nebude světlo, všechno ztuhne mrazem
7-11 nastane den známý jen Hospodinu – nebude den ani noc, i večer bude světlo – skončí čas
= vláda Hospodinova nebude již ničím omezena
z Jeruzaléma budou vycházet živé vody na východ i západ, v létě i v zimě
9 – Hospodin bude Králem nad celou zemí; v onen den bude Hospodin jediný a jeho jméno jediné.
Celá země se promění jakoby v rovinu, jen Jeruzalém bude vyvýšen a bude žít v bezpečí
12- porážka národů:A toto bude porážka, kterou Hospodin připraví všem národům, jež vytáhly do boje proti Jeruzalému: tělo jim shnije ještě vstoje, oči jim shnijí v důlcích a jazyk jim shnije v ústech.
13-19 – nastane zmatek, budou bojovat proti sobě, i Juda bude bojovat proti Jeruzalému
– ale ti co zůstanou, budou pak každoročně putovat, aby se kořili králi Hospodinu
budou slavit slavnost stánků (v čas dešťů) – když nepřijdou, nedostaví se jim déšť
20 – onoho dne bude všechno v Jeruzalémě svaté
dokonce i koně ( nečistá zvířata kvůli slunečnímu kultu) budou mít na postroji stejný nápis jako velekněz na turbanu – podobně i kuchyňské hrnce – tedy nejvšednější věci se stanou svaté,
zmizí kramář – kupec, kananejec z chrámu – už se nebude s vírou, obětí, odpuštěním obchodovat
– srovnej vyhnání penězoměnců Mt 21
A nebude už kramáře v domě Hospodina zástupů v onen den …
Spojitost obou dílů knihy:
14 kapitola dokončuje pouť národů, kterou první díl Zacharjáše končí ( 8,20-23). Oba díly tedy byly spojeny záměrně.

Další příčná spojení:
nerušená bezpečnost Jeruzaléma: 2,8 9,8 14,11

formule smlouvy 8,8 13,9

shromáždění diaspory 2,10 8,7 10,9

vylití ducha 4,6 12,10

odstranění nositelů nečistoty 5,4 13,2

postava nenásilného Mesiáše 3,8 4,6 9,9-10

Význam Jeruzaléma 1,12-16 2,5-17 9,8-10 12,1-13 14,1-12

očista obce 3,1-9 5,1-11 10,9 12,10 13,1-2 14,20-21

místo pohanů v Božím království 2,15 8,20-23 9,7-10 14,16-19

obnova rajské úrodnosti 8,12 14,8

Pojmy:

Eschatologie – od řeckého eschaton = to poslední, nejzažší. Označuje se tak učení i posledních věcech světa a člověka. Tématem eschatologie je především Den Hospodinův a příchod Mesiáše.

Apokalyptika – od řeckého apokalypsis = odhalení. Jde o literární druh, který se věnuje tomu, co všechno nastane na konci věků a seznamuje s tím čtenáře jako s tajemstvím a více méně hotovou věcí.

Posun v myšlení Izraele:
Starší proroci očekávali Hospodinův den jako Boží zásah do dějin – v reálném pozemském čase Bůh potrestá nepřátele a vybuduje království spravedlivé a plné hojnosti a dobroty.

Proroci poexilní doby očekávají tento den na konci dnů – zdůrazňují méně hmotné a více duchovní dary: vylití ducha, proměněné srdce, pravé poznání Boha u pohanských národů, nezničitelný mír. Přislíbené změny přesahují dějinné možnosti a odkazují ke konečnému Božímu řešení – eschatologický čas.
Apokalyptické rysy, jde o nový pohled na dějiny a nový literární druh. Základní myšlenka: tento náš svět je u konce. Stojí díky zlu pod zánikem. V jeho historii už nelze očekávat nic dobrého. Onoho dne nastane zcela nový věk, který přijde od Boha. Příchodu Božího království však budou předcházet strašné útrapy. Porodní bolesti – války, katastrofy, otřesy atd.
Apokalyptika kvete v době od 2. stol. př. Kristem do 2. stol. po Kristu. Tyto spisy se vyznačují líčením různých vizí a snů, symbolikou, pokusem rozčlenit jednotlivé periody světových dějin. Zatímco staří proroci dávali pokyny pro současnost, aby byl Boží soud odvrácen, apokalyptikové se zabývají již jen výlučně budoucností, o které je již rozhodnuto a na kterou je třeba se připravit.
Z podobné literatury se do bible dostaly pouze knihy: Daniel a Zjevení.
Další mimo biblické jsou Kniha Henochova, 4 kniha Ezdrášova, Sibylliny věštby, závěť 12 patriarchů, apokalypsa Mojžíšova, Abrahamova a Eliášova.

Deuterozacharjáš a Nový zákon

9, 9-10 očekávání mírumilovného krále
Mt 21,4- 5. 4 To se stalo, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka: Povězte dceři siónské: Hle, král tvůj přichází k tobě, tichý a sedící na oslici, na oslátku té, která je podrobena jhu.

10,3: Můj hněv plane proti pastýřům, zakročím proti kozlům.
Mt 25,31-32: Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy; a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jeden od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů, ovce postaví po pravici a kozly po levici.

12,10 Probodený
Jan 19,33-37: Když přišli k Ježíšovi a viděli, že je již mrtev, kosti mu nelámali, ale jeden z vojáků mu probodl kopím bok; a ihned vyšla krev a voda. A ten, který to viděl, vydal o tom svědectví, a jeho svědectví je pravdivé; on ví, že mluví pravdu, abyste i vy uvěřili. Neboť se to stalo, aby se naplnilo Písmo: `Ani kost mu nebude zlomena´. A na jiném místě Písmo praví: `Uvidí, koho probodli.´

Zj 1,7 Hle, přichází v oblacích! Uzří ho každé oko, i ti, kdo ho probodli, a budou kvůli němu naříkat všechna pokolení země. Tak jest, amen.

11,12 pole hrnčířovo, úplata za zradu Ježíše
Řekl jsem tedy: “Pokládáte-li to za dobré, vyplaťte mi mzdu; ne-li, nechte být.” Tu mi odvážili jako mzdu třicet šekelů stříbra. Nato mi Hospodin řekl: “Hoď to tavičovi, tu nádhernou cenu, jíž mě ocenili.” I vzal jsem těch třicet šekelů stříbra a hodil jsem je v Hospodinově domě tavičovi.
Mt 27,3-10 Když Jidáš, který ho zradil, viděl, že Ježíše odsoudili, pocítil výčitky, vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším a řekl: “Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!” Ale oni mu odpověděli: “Co je nám po tom? To je tvoje věc!” A on odhodil peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se. Velekněží sebrali peníze a řekli: “Není dovoleno dát je do chrámové pokladny, je to odměna za krev.” Uradili se tedy a koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání cizinců. Proto se to pole jmenuje `Pole krve´ až dodnes. Tak se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: `Vzali třicet stříbrných, cenu člověka, na kterou ho ocenili synové Izraele;
a dali ji za pole hrnčířovo, jak jim přikázal Hospodin.´

13,7 zbitý a raněný pastýř
7 “Probuď se, meči, proti mému pastýři, proti reku, mému společníku, je výrok Hospodina zástupů. Bij pastýře a ovce se rozprchnou! K maličkým však obrátím svou ruku.
Mt 26,31: 31 Tu jim Ježíš řekl: “Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť jest psáno: `Budu bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda.´

12,8-9 podrobí si národy
V onen den bude Hospodin štítem tomu, kdo sídlí v Jeruzalémě; klopýtající mezi nimi bude v onen den jako David a dům Davidův bude jako Bůh, bude před nimi jako anděl Hospodinův. “V onen den vyhledám všechny pronárody, které přitáhly na Jeruzalém, a zahladím je.
Zj 20,7-9: Až se dovrší tisíc let, bude satan propuštěn ze svého žaláře a vyjde, aby oklamal národy ve všech čtyřech úhlech světa, Góga i Magóga. Shromáždí je k boji a bude jich jako písku v moři. Viděl jsem, jak vystoupili po celé šíři země a obklíčili tábor svatých a město, které miluje Bůh. Ale sestoupil oheň z nebe a pohltil je. Jejich svůdce ďábel byl uvržen do jezera, kde hoří síra a kde je již dravá šelma i falešný prorok. A budou trýzněni dnem i nocí na věky věků.

14,7: A nastane den jediný, známý jen Hospodinu, kdy nebude ani den noc; i za večerního času bude světlo.
Mk 13,32 : O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jenom Otec.

Zj 21,23-25: To město nepotřebuje ani slunce ani měsíc, aby mělo světlo: září nad ním sláva Boží a jeho světlem je Beránek. Národy budou žít v jeho světle; králové světa mu odevzdají svou slávu. Jeho brány zůstanou otevřeny, protože stále trvá den, a noci tam už nebude.