Příspěvky

Jádro knihy tvoří otázka utrpení člověka. Je to vždy důsledek jeho viny? Jeho fyzické bolesti ustupují do pozadí, jeho utrpení je vnitřní: Proč právě já? Za co? Proč není Bůh spravedlivý? Z hlediska překladu a výkladu je to jedna z nejtěžších knih SZ.

Místo žalmů bylo od počátku v bohoslužbě Izraele. Příklad: 5,8 nebo 66,13-15, kde se mluví o vstupu žalmisty do chrámu. Ta však vypadala jinak než naše evangelická. Bylo to kultické drama. Spasitelné skutky Boží se předváděly dramaticky. Před zajetím v nich měl významnou, ba ústřední, roli davidovský král. Zánikem království došlo ke změnám a nové aktualizaci smyslu starých textů. Král se stává zaslíbeným Mesiášem, jindy individualizován na jedince. Podle Mowinckela byly žalmy součástí novoroční slavnosti, při níž byl vždy znovu nastolen král a hlavní božstvo ( známe to z babylonských slavností). Jiná verze je slavnost vyvolení Jeruzaléma za místo Božího přebývání ( Kraus). Jiní myslí na slavnost obnovení smlouvy ( Weiser). Žalmy byly dynamickou, rostoucí a proměnlivou sbírkou. HIstoricky jsou nekonkrétní, neváží se jen k jedné situaci, aby se hodily pro bohoslužbu.
Je zajímavé vidět zapojení žalmů do života: 1 S 2 – modlitba Chany – podobný žalmu 113. Jonáš zpívá píseň vděčnosti , která je směsí citátu ze žalmů – Jon 2.
Sbírky žalmů kdysi zřejmě tvořily souvislá liturgická pásma k jednotlivým slavnostem. V žádném rukopise či překladu nedošlo k přeskupení žalmů, pouze k přečíslování. Jejich pořadí muselo být pevné a nějak logické. Je to ovšem zpěvník. Vlastní liturgické texty slavností, které četli kněží, k dispozici nemáme.
Celkový počet 150, ale odlišné číslování (Hebr. x LXX a Vulgáta -většinou o číslo o jedno nižší ). LXX překlad je často významově odlišný. Z něho se překládala Vulgáta a tento text přijat ř.k. církví v Tridentinu. Reformační církve překládají z hebrejštiny podobně již i nové katolické překlady.

Tato kniha se dnes těší velkému zájmu. Vyhovuje naší době, která se zajímá o sebe a vztah k druhým lidem. Chápe se jako Boží pomoc v poznání člověka a jeho chování. Fakticky se však nachází mimo hlavní proud SZ. Nejsou tu žádné odkazy na Boží skutky a smlouvu. Je tu málo zmínek o Bohu, chybí náboženský slovník. Někdy se dokonce mluví o světské moudrosti, o „Příručce úspěšného života“. Je to však doklad, jak víra ovlivňovala běžný život Izraelců. Výklad: B. Pípal: Modrost knihy Přísloví, 1992

Kniha, která je blízká dnešním posluchačům. Její skeptický tón zní velmi moderně a současně. Pomáhá lidem, kteří jsou rozčarováni světem i Bohem. Byla však napsána prvotně především pro svou dobu.
Zrcadlí se v ní krize moudrosti, která se jiným způsobem projeví také v knize Jób. Kohelet se s krizí vyrovnává formou vlastního uvažování, není tu jako v Jóbovi osloven přímo Bůh, ani tu Bůh přímo nemluví.

Název – hebrejsky: šir ha šírim – doslova „nejkrásnější píseň“, latinsky Canticum Canticorum

Sbírka pěti žalozpěvů nad zkázou Jeruzaléma, kterou způsobili babylonští roku 587.