Příspěvky

A tak, moji milí, jako jste vždycky byli poslušní nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti s bázní a chvěním uvádějte ve skutek své spasení. Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí. Fp 2,12-13

Mužové z Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, neboť oni se obrátili po Jonášově kázání a hle, zde je více než Jonáš. Mt 12,41

Milí bratři a milé sestry!
Myslím, že všichni z vás už někdy stáli v nějaké frontě. V dobách reálného socialismu jsme stávali na banány, na maso, na toaletní papír nebo na zahraniční zájezdy Čedoku. Ale i dnes bývají fronty. Především na různých úřadech, kde nám dávají znát, jak málo jsme pro ně důležití. Ve frontě jakoby člověk ztrácel svou důstojnost. Není mu nic platné, jaké má vzdělání nebo zásluhy. Je jenom jedním z mnoha ostatních a nezbývá mu než čekat spolu s nimi. Snad právě proto se ve frontách tak často předbíhá. Někdo se nás snaží nenápadně předejít, jiný využívá, že má za dveřmi známé, jiné si svou přednost prostě zaplatí.

Dobytka se zeptej, poučí tě, nebeského ptactva, ono ti to poví, poučí tě i křoviska země, mořské ryby vyprávět ti budou. Kdo z nich všech by nevěděl, že ruka Hospodinova to učinila a že v jeho ruce je život všeho, co žije, duch každého lidského tvora. Job 12,7-10

“Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře na věky.” Jan 11, 25

Milí bratři a milé sestry!

Janovo svědectví o Ježíši Kristu, které jsme dnes opět otevřeli, bylo napsáno jako poslední ze čtyř evangelií až někdy koncem prvního století. Přesto uchovává některé velice staré a původní příběhy, které v ostatních evangeliích chybí. Ten dnešní mezi ně rozhodně patří.

Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuje mne. Marek 8,34

Slovo, které se stalo od Hospodina k Jeremjášovi: “Vstaň a sestup do hrnčířova domu a tam ti ohlásím svá slova.” Sestoupil jsem tedy do hrnčířova domu, právě když pracoval na hrnčířském kruhu. Ale nádoba, kterou vlastní rukou z hlíny zhotovoval, se nepovedla. Začal znovu a udělal z ní nádobu jinou; dělal, co se mu zdálo být správné. I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: “Cožpak nemohu naložit s vámi jako ten hrnčíř, dome izraelský? je výrok Hospodinův. Hle, jste v mých rukou jako hlína v rukou hrnčířových, dome izraelský. Jednou promluvím proti pronárodu a proti království, že je vyvrátím, podvrátím a zničím. Avšak odvrátí-li se onen pronárod od zla, jež páchal a proti němuž jsem mluvil, budu litovat toho, že jsem zamýšlel způsobit mu něco zlého. Jindy promluvím o pronárodu a o království, že je vybuduji a zasadím. Budou-li se však dopouštět toho, co je zlé v mých očích, a nebudou mě poslouchat, budu litovat toho, že jsem slíbil prokázat jim dobré věci. A nyní vyřiď mužům judským a obyvatelům Jeruzaléma: Toto praví Hospodin: Hle, já připravuji proti vám zlo, to zamýšlím proti vám. Navraťte se už každý ze své zlé cesty, napravte své cesty a své skutky.” Oni však řekli: “Zbytečné řeči. Půjdeme za svými úmysly, každý z nás bude jednat podle svého zarputilého a zlého srdce.” Jeremiáš 18,1-12

Milí bratři a milé sestry!

V dnešním příběhu máme před sebou docela jiný obraz Ježíše, než jsme zvyklí. Není to Ježíš, který uzdravuje, sytí hladové a zachraňuje tonoucí. Není to Ježíš, který se objímá s malými dětmi a dotýká malomocných. Dnes máme před sebou Ježíše, který je rozhněvaný a chová – se nebojme se to říci – agresivně. Víme, že dovedl říci svým protivníkům. “Běda!”, ale ještě nikdy se nestalo, že by někomu ublížil a použil proti někomu své moci. Ale zde na jeho slovo usychá strom a lidé, kteří se přišli do chrámu modlit, jsou jeho chováním zděšeni a pohoršeni. Je před velikonocemi, ale my Ježíše nepoznáváme. Kam se ztratila výzva k milování nepřátel? Kde se skrývá jeho nastavená tvář?

1.Korintským 1,26-31