Sněžný Heřmanov
10. 2. 2017 18:35 GMT+1. Osada v srdci přírody (a sněhu). Dvě auta vjíždějí na parkoviště u místní katolické fary. Z nich opatrně, tak, aby neuklouzli na všudypřítomném ledu, vystupují mládežníci v čele s Janou Hofmanovou. Všichni jsou nejen zmrzlí, ale hlavně natěšení na následující víkend.
Pátek večer si povídali s bratrem farářem Jiřím Gruberem o různých profesích, které by si možná normálně nevybrali. Jaké jsou příjemné a nepříjemné stránky těchto profesí? Co by měl křesťan dělat jinak?
V sobotu se hned po snídani z kuchyně Kristýnky a Standy Helerových, kteří s sebou letos vzali i malého Šimonka, ujala slova sestra farářka Jana Hofmanová se zamyšlením nad příběhem o sobotě, Ježíšovi a ženě už osmnáct let sehnuté. Jaké to je být sehnutý? A co to vlastně znamená? Co by se stalo, kdyby Ježíš dbal pravidel a ženu neuzdravil?
Tolik mozkové aktivity ovšem nemůže být vydáno bez následků, a tak byl odpolední klid naplněn obzvláště duševní regenerací. K lítosti všech mladších skončil velmi brzy a vyrazilo se na výpravu na Svatou horu, kam se v pubertě Zdislava z Lemberka vydala poustevničit.
Do tuhého ovšem šlo až mládežníky začali po procházce honit zombíci. Naštěstí jen na herním plánu.
Večer, po výborné večeři se promítal švédský film Tak jako v nebi o hudebním skladateli, který, ač z počátku nerad, v jedné zapadlé vesničce vede místní kostelní sbor.
Ráno byli všichni zastiženi nepřipraveni, neb se vstávalo brzy, aby se stihl kostel. Co se v něm vlastně dělo a proč tam chodíme, rozebrala před obědem sestra farářka
Po obědě se bohužel muselo uklidit, do čehož se všichni vrhli s přiměřeným nadšením, a pak už jen jet domů se spoustou úžasných vzpomínek na partie šachů s příběhem, kytarovky od čtvercového stolu a spoustu skvělých lidí okolo. Zbývá jen těšit se na příští pobyt a doufat, že ta doba rychle uteče.
Jana Grombiříková