Doba:
Po prorocích , kteří působili kolem roku 700 ( Izajáš a Micheáš), nastává období 60-70 let, kdy se zdá, že se Hospodin odmlčel. Je to především doba krále Menašeho (687 -642), což byl věrný vazal Asyřanů (viz.2Kr 21,1-9). Za jeho vlády se rozmohla modloslužba. Podporoval asyrský kult hvězd, v zaslíbené zemi dal stavět pohanské oltáře a jednoho ze svých synů obětoval bohu Molochovi. Proroci i v této době mluvili, ale byli pronásledování a umlčeni. Nedochovalo se žádné přímé svědectví z těch dob. Víme však, že proroci působili:
2Kr 21,12-15: Ale Hospodin mluvil skrze své služebníky proroky: “Protože se judský král Menaše dopouští těchto ohavností, horších, než jakých se dopouštěli před ním Emorejci, že svedl k hříchu svými hnusnými modlami též Judu, toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Hle, já uvedu zlo na Jeruzalém a na Judu. Každému, kdo o tom uslyší, bude znít v obou uších. Nad Jeruzalémem natáhnu měřicí šňůru jako nad Samařím a spustím olovnici jako na dům Achabův. Vydrhnu Jeruzalém, jako se vydrhne mísa, vydrhne se a překlopí. Pozůstatek svého dědictví zavrhnu, vydám je do rukou jeho nepřátel, v lup a plen všem jeho nepřátelům, protože se dopouštějí toho, co je zlé v mých očích, a urážejí mě ode dne, kdy vyšli jejich otcové z Egypta, až dodnes.” Také nevinné krve prolil Menaše velice mnoho, až jí naplnil Jeruzalém od jednoho konce k druhému. Navíc tu byl jeho hřích, kterým svedl k hříchu Judu, takže se dopouštěl toho, co je zlé v Hospodinových očích.

V té době asi zemřel prorok Izajáš jako mučedník. Menaše „prolil velice mnoho nevinné krve“ (2Kr 21,16).
Pak vládl v Jeruzalémě velmi krátce král Amón (642-640), který šel ve šlépějích svého otce a byl zabit svými služebníky při palácové revoluci. Po něm nastoupil mladičký král Jóšijáš (Kéž by Jahve spasil) (640-609), kterému bylo 8 let. Právě za něho vystoupil jeho příbuzný – prorok Sofonjáš (cca 630), a po něm Nahum (612), Abakuk (600) a Jeremjáš. Jóšijáš začal od roku 633 odstraňovat pohanské zvyky a usiloval o náboženskou obnovu. Byl v tom ovlivněn veleknězem Chilkijášem a patrně i Sofonjášem. Asyrská říše začala tehdy upadat ( 632 ji napadli skytští útočníci) a proto se mohl Jóšijáš osvobodit od jejího politického i náboženského tlaku. V roce 629 se podařilo zemi zcela osvobodit, asyrský král byl již starý.
Roku 622 byla nalezena při opravách chrámu kniha zákona. Na jejím základě byla reforma dokončena.
Sofonjášovo slovo tedy přineslo ovoce – zkáza byla oddálena.
Krutost skytských nájezdů mohla posloužit prorokovi jako příklad a ilustrace Hospodinova hněvu. Skytové se dostali až k Egyptu, kde je zastavil farao tím, že se vyplatil.
Prorok
Prorokův rodokmen známe až do čtvrtého pokolení. Proto se soudí, že byl šlechtického původu, snad dokonce davidovec – pravnuk krále Chizkijáše. Sofonjáš je syn Kúšiho, syna Gedalájšův, syna Amarjášova, syna Chizkijášův. Jméno otce – neizraelské, černoch – Etiopan. Protiváha proti královskému původu? Jména mají však svůj význam: Chizkijáš – být pevný, Amarjáš – Hospodin mluví, Gedaljáš – dává vzrůst, Kúši – snad narážka na porobu za Menašeho. Sofonjáš = Hospodin schovává, nebo Hospodin je skryt.
Sofonjáš vystoupil zhruba v roce 630, těsně před jeho reformací, která proběhla asi 620/621. Prorok připravuje teprve podmínky pro očistu. Je možné, že to byl on, kdo svým působením způsobil královo obrácení. Odsuzuje modlářství které vidí. Vyzývá k pokoře a zdůrazňuje blízkost Hospodinova dne – v tom má blízko k předchozím prorokům (jako byl Ámos, Izajáš a Micheáš). Bude to strašlivý soud, který smete lidi i zvířata. Bude to zkáza nejen pro ostatní národy ale i pro Judu.
1,14-18:Veliký den Hospodinův je blízko, je blízký a převelice rychlý. Slyš, Hospodinův den je tady! Zoufale volá bohatýr do boje. Onen den bude dnem prchlivosti, dnem soužení a tísně, dnem ničení a zkázy, dnem tmy a temnot, dnem oblaku a mrákoty, dnem polnice a válečného ryku nad opevněnými městy, nad vyvýšenými cimbuřími. Sešlu na lidi soužení a budou tápat jako slepci, neboť zhřešili proti Hospodinu; jejich krev bude odklizena jako prach, jejich vnitřnosti jako mrva. Jejich stříbro ani zlato je nedokáže v den Hospodinovy prchlivosti vysvobodit; ohněm jeho rozhorlení bude pozřena celá země. Ano, učiní náhlý konec všem obyvatelům země!
tyto verše 15-18 daly podnět k latinské básni: Dies irae, dies illa ze 13. století
Přesto je ještě možná záchrana:
2,1-3: Vzchop se, vzpamatuj, pronárode beze studu, dříve než vstoupí v platnost výnos, vždyť jako plevy přelétne den, dříve než vás stihne planoucí hněv Hospodinův, dříve než vás stihne den Hospodinova hněvu. Hledejte Hospodina, všichni pokorní země, kdo jednáte podle jeho práva. Hledejte spravedlnost, hledejte pokoru, snad se skryjete v den Hospodinova hněvu.
Boží hněv zasáhne především mocné, ale pokorní smí tiše doufat. Jeruzalém čeká zničení:
3,1: Běda městu, které hubí, vzpurnému a potřísněnému! Poslouchat nechce, napomenutí nepřijímá, nedoufá v Hospodina, nepřibližuje se k svému Bohu. Jeho velmožové jsou uprostřed něho jako řvoucí lvi, jeho soudcové jak vlci za večera, do jitra nenechají nic neohryzaného; jeho proroci jsou chvastouni, muži věrolomní; jeho kněží znesvěcují, co je svaté, znásilňují zákon.

Nakonec zazní slovo spásy:
3,11-13: V onen den se už nemusíš stydět za žádné své skutky, jimiž ses proti mně vzepřelo. Tehdy z tvého středu odstraním tvé pyšné rozjařence a nepřipustím, aby ses opět začalo povyšovat na mé svaté hoře. Uprostřed tebe zanechám utištěný a nuzný lid, který se uteče k Hospodinovu jménu. Pozůstatek Izraele se již nebude dopouštět bezpráví a mluvit lživě, v jejich ústech se nenajde jazyk lstivý. Budou se pást a odpočívat a nikdo je nevyplaší. Zaplesej, sijónská dcero, zahlahol Izraeli! Raduj se a jásej z celého srdce, dcero jeruzalémská! Rozsudek nad tebou Hospodin zrušil, zbavil tě nepřítele. Král Izraele, Hospodin, je uprostřed tebe, neboj se už zlého!
Spása je nabídnuta i národům a ztraceným synům Izraele, kteří utekli do Egypta. Prorok zde asi myslí na diasporu egyptskou – potomky těch, kteří se tam uchýlili po zániku severní říše. Egypt byl tehdy pod černošskou dynastií Etiopanů (2Kr 19,9 a Iz 37,9).
Přežije pouze zbytek Izraele. Skromný, chudý, ale blahoslavený lid.
Kniha končí písní radosti. Boží slitování je bez konce.

Struktura knihy:
Kniha: působí jednotněji a sevřeněji než ostatní prorocké knihy. Ve své nynější podobě je výsledkem plánovité kompozice, která je však pozdější. Zjednodušeně tři kapitoly:
1 Soud nad Judou 2 Soud nad národy 3 Zaslíbení Božímu lidu a národům
Dělení na tři díly není nejpřesnější, spíš jde o řetězovou kompozici, každý oddíl se váže k předchozímu, který dál rozvádí a pozměňuje.
Tři tématická těžiska:
a/ slovo soudu nad Judskem a Jeruzalémem (1,2-2,3), Den Hospodinův (1,7.14)
b/ slovo soudu nad jinými národy (2,4 n), slovo proti Jeruzalému (3,1-7) a národům (3,8)
c/ slovo o spáse (3,9-20): nejprve národy, pak Jeruzalém a Izrael jako celek

1. kapitola: Přichází den Hospodinův (trest = válka) kvůli nevěrnosti, modlářství, násilí a nespravedlnosti
2-3 H soudní líčení proti všemu stvoření. Lidé propadli baalovským zemědělským kultům.
3 x se opakuje „sklidím“ a nakonec „vyhladím“:
Sklidím nadobro všechno z povrchu země, vyhladím člověka s povrchu země
4-6 Soud začne od domu Božího. Zúžení na Judsko a obyvatele Jeruzaléma, kteří uctívají jiné bohy a současně i Hospodina. Melek může být i asyrský král:
vyhladím ostatek Baalův, kdo se koří na střechách hvězdám,
kdo se klanějí hned Hospodinu a jím se zapřísahají, a hned zase přísahají při svém Melekovi,
kdo odpadli od Hospodina, kdo Hospodina nehledají a nedotazují se ho.
7 Den Hospodinův je blízko ( Iz 13,6 ) Ztiš se – liturgický výkřik – přichází Boží zjevení.
Judský lid bude obětován.
8-9 Hospodin v první osobě mluví proti zkažené horní vrstvě, kterou navštíví
cizokrajný oděv – kolaboranti, cizí formy zbožnosti: přeskakují práh – pocta modle prahu
„velmože, sluhy královy, kdo oblékají cizokrajný oděv, kdo přeskakují práh
kdo dům svého Panovníka naplňují násilím a lstí!
10-11 nářek začne od brány rybné – na severu města, Juda je nazván lidem „kramářů“ – kenaanců
stříbro a zlato je nevysvobodí – nejen peníze ale modly
12-13 Jeruzalém bude prohledán se svícemi, budou pročištěni jako víno, zbaveni falešných jistot
ztrestám muže, kteří říkají: Hospodin nečiní ani dobře ani zle
potrestám jejich soběstačnost, postaví domy v kterých nebudou bydlet
14-18 vylíčení průběhu Hospodinova dne, který je blízko. Obraz druhého příchodu JK
jejich krev bude jako prach – jejich život ztratí cenu !
Ohněm jeho žárlivosti bude celá země sežrána, H se nebude o svůj lid s nikým dělit.
Boží žárlivost vyjadřuje naléhavost Boží lásky.
Onen den bude dnem prchlivosti, dnem soužení a tísně, dnem ničení a zkázy, dnem tmy a temnot, dnem oblaku a mrákoty, dnem polnice a válečného ryku nad opevněnými městy, nad vyvýšenými cimbuřími.Sešlu na lidi soužení a budou tápat jako slepci, neboť zhřešili proti Hospodinu; jejich krev bude odklizena jako prach, jejich vnitřnosti jako mrva. Jejich stříbro ani zlato je nedokáže v den Hospodinovy prchlivosti vysvobodit; ohněm jeho rozhorlení bude pozřena celá země. Ano, učiní náhlý konec všem obyvatelům země!

2. kapitola: Výzva k obrácení na pozadí soudu nad národy, z jejichž pokoření bude mít pozůstatek Judy užitek. Hospodin změní úděl svého lidu
1-3 výzva: Vzchopte se, vzpamatujete se
slovo naděje, ještě je možné se zachránit! 3 x se opakuje dříve než vstoupí v platnost výnos
Hledejte Hospodina, všichni pokorní země, kdo jednáte podle jeho práva. Hledejte spravedlnost, hledejte pokoru, snad se skryjete v den Hospodinova hněvu.
4-7 slovo proti 5 pelištejským městům u pobřeží: Gáza, Aškalón, Ašdód, Ekrón, chybí jen Gát
označeni jako Keréťané, kteří přišli z moře – oblast zlého a proti božského
zde bude nakonec pást pozůstatek Judy, kraj modloslužby se stane místem svatým
neboť je navštíví H a změní jejich úděl
8-11 proti Moábu a Amónu – úhlavní nepřátelé Izraele, do desátého pokolení nesměli do chrámu,
kdysi najali proroka Baláka, aby Izraeli zlořečil
soud za jejich pýchu a útoky proti Izraeli, budou jako Sodoma a Gomora, definitivní soud
zbytek mého národa je oloupí a podědí jejich území
12 proti Kúšijcům – Etiopcům – asi míněn Egypt, kde tehdy vládla černošská dynastie
Egypt byl falešným útočištěm Izraele
13-15 proti Ašúru a Ninive, město bohyně Ištar, které zpustne ( to se skutečně stalo 612)
město bohyně plodnosti se stane pouští
Tohle je město jásotu, které tak bezpečně trůnilo a v srdci si namlouvalo: “Není nade mne.” Jak bylo zpustošeno! Jen zvěř tam odpočívá. Každý, kdo přejde kolem, posměšně sykne a mávne rukou.
Tento soud nad národy je především soudem nad svůdností pohanské modloslužby. Jsou odsouzeni ti, na které se chtěl Izrael spoléhat místo aby se opíral o Hospodina. Nad čím je vynesen soud, již nemůže pomoci.
Na dvou místech (2,7) a (9b) je vsunuto ohlášení spásy pro pozůstatek Judska, jemuž připadne majetek odsouzených – podobně, jako když opouštěli Egypt.

3. kapitola – výtky proti Jeruzalému přerůstají v příslib očisty a výzvu k jásotu nad Boží přítomností uprostřed lidu
3, 1-7 Na odsouzení Ninive navazuje odsouzení Jeruzaléma!!
Poslouchat nechce, napomenutí nepřijímá, nedoufá v Hospodina, nepřibližuje se k svému Bohu.
hrozba se vznáší konkrétně nad úředníky, soudci, proroky a kněžími, kteří provozují zlořády:
Jeho velmožové jsou uprostřed něho jako řvoucí lvi, jeho soudcové jak vlci za večera, do jitra nenechají nic neohryzaného; jeho proroci jsou chvastouni, muži věrolomní; jeho kněží znesvěcují, co je svaté, znásilňují zákon.
Uprostřed něho je stále spravedlivý Hospodin, nikdo ho nebere vážně. To je naděje.
Nemají však výmluvy.
5: Spravedlivý Hospodin je uprostřed něho, bezpráví neučiní, každé jitro vynáší na světlo svůj soud, denně, bez ustání, ale ten, kdo se dopouští bezpráví, nezná studu.
6-7 Ani ze zničení jiných měst se Jeruzalém nepoučil a nepřijal napomenutí, přitom mohl být zachráněn!
Jeho domov by nebyl vyhlazen žádnou z těch věcí, jimiž je ztrestám. Ale oni hned jak vstanou, pokazí vše, čím se zabývají.
3,8 slovo o soudu nad národy tvoří přechod ke slovům spásy
3,9-13 slovo o spáse – všechny národy obdrží čisté rty a budou vzývat – uctívat – Hospodina
Tehdy očistím rty každého lidu a všichni budou vzývat H. jméno a sloužit mu v jednomyslnosti
V onen den začne nejen soud, ale také spása pro Izrael. Někteří budou přivedeni až z Egypta.
Z druhé strany kúšských řek moji vyznavači, má rozptýlená dcera, přinesou mi obětní můj dar.
V onen den se už nemusíš stydět za žádné své skutky, jimiž ses proti mně vzepřelo.
Hospodin odstraní domýšlivce, a zanechá tu pokorný lid, který ho bude hledat:
Pozůstatek Izraele se již nebude dopouštět bezpráví a mluvit lživě, v jejich ústech se nenajde jazyk lstivý. Budou se pást a odpočívat a nikdo je nevyplaší.
pozůstatek Izraele nebude činit nic zlého a bude žít v pokoji.
Uprostřed tebe zanechám utištěný a nuzný lid, který se uteče k Hospodinovu jménu.
Pozůstatek Izraele se již nebude dopouštět bezpráví a mluvit lživě, v jejich ústech se nenajde jazyk lstivý. Budou se pást a odpočívat a nikdo je nevyplaší.
14-15 krátký hymnus, výzva k jásotu, Hospodin bude sám králem
Zaplesej, sijónská dcero, zahlahol Izraeli! Raduj se a jásej z celého srdce, dcero jeruzalémská! Rozsudek nad tebou Hospodin zrušil, zbavil tě nepřítele. Král Izraele, Hospodin, je uprostřed tebe, neboj se už zlého!

16-18 příslib spásy
V onen den bude Jeruzalému řečeno: “Neboj se, Sijóne, nechť tvé ruce neochabnou! Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, bohatýr, který zachraňuje, raduje se z tebe a veselí, láskou umlká a opět nad tebou jásá a plesá.”Posbírám ty, kdo jsou zarmouceni, odloučeni od slavnosti, neboť jsou z tebe; břemeno potupy na nich leží.
19 shromáždí diasporu a učiní konec zajetí, potrestá ty, kteří je pokořují
chromé zachrání, zahnané shromáždí
V onen čas vás přivedu, v ten čas vás shromáždím, dám vám jméno a chválu mezi všemi národy země, až změním váš úděl před vašimi zraky, praví Hospodin.

Kompozice pracuje s hesly a opakováním slov, s jejich pomocí se vytvořila spojitost uprostřed knihy:
nebyly tedy spojeny jen celky, ale výběr slov spoluurčoval kompozic:.

den Hospodinův 1,7 1,14
den prchlivosti 1,15 1,18 2,2 2,3
den nouze 1,14-16
den oběti zvířat 1,8
uprostřed Jeruzaléma 3,3 3,5 3,11 3,12 3,13 3,17
hledání Hospodina 1,6 2,3
napřažení ruky 1,4 2,13
shromažďování 1,2 3,8 3,19 3,20
pozůstatek 2,7 2,9 3,12 3,13 1,4

Heller: Zákon a proroci SaT 7, 1984 125-161

Společné motivy s ostatními proroky: viz Vlková str. 50
1,7.14.15 den Hospodinův Jl 2 Am 5,18
1,7 Ticho Jl 1,5-13
1,11 Kvílejte Jl 1,5 a 13
2,13-14 zkáza Ninive Nah
3,13 zbytek se bude pást Mich 2,12
2,9 zbytek bude kořistit mezi národy Mich 5,7
3,17-19 Sijón znovu přijatá žena Oz 1,-3