Tritoizajas
Tritoizaiáš 56-66
Doba vzniku
Poslední úsek knihy je rovněž anonymní. Není však tak sevřený jako předcházející. Jakási postava se rýsuje jen v 61,1. Je možné, že autor textů 40-55 se vrátil z exilu a tam dál působil.
Texty odrážejí dobu poexilní. Zaslíbení o návratu se naplnilo, ale čas spásy ještě nenastal. Zadržují je poměry ve společenství, která se proviňuje proti spravedlnosti a kultu. Objevují se konflikty mezi různými skupinami, které jsou nejzřetelnější např. hned v úvodu (56,3-7) a méně jasné v 66,17 (pohanské vlivy).
Šlo např. o problém, zda se cizinci a tělesně postižení lidé mohou připojit k Izraeli. Ortodoxní skupina to odmítala, prorok však dává cizincům a kleštěncům (zřejmě lidé, kteří sloužili v babylonských službách a nyní se vrátili a nemohli k obětem) právo připojit se – účastnit bohoslužeb.
Dobu vzniku je možné předpokládat mezi návratem z exilu (538) a obnovou chrámu (515). Texty však nic konkrétně nezmiňují. Oběti na oltáři se již konaly (jako ostatně celou dobu zajetí) a možná už i chrám je postaven.
Osnova knihy: 3 díly: 56-59, 60-64, 65-66
I 56 – 59 Vypsání problémů navrátilců: cizinci, modlářství, půst, dodržování sedmého dne
56,1-2 Nadpis knihy – dodržujte právo a spravedlnost, protože spása se přiblížila,
symbolem poslušnosti je dodržování dne odpočinku – tuto odlišnost si lid přinesl ze zajetí
56,3-8 Boží řeč:
Pozvání pro cizince a eunuchy – i oni mají podíl v Božím lidu x Ezd 9,1 Neh 9,2 Dt 23,2
Prorok dává šanci těm, které zákon vylučoval !
Cizinci se mohou připojit k Hospodinu z lásky k jeho jménu
Můj dům bude pro všechny národy, shromáždím ještě další, kteří přijdou – viz Marek 11,17
verš 7 předpokládá již existenci chrámu
56,9-12 nesvědomitost pastýřů – opíjí se pod heslem „zítřek bude jako dnešek“
jsou bez zájmu a pochopení – kritika vůdců lidu
57,1-13 Slovo proti modlářům a lhostejným – „zbožní jsou smeteni a nikoho to nezajímá“
projevy modlářství: věští z mraků, ctí Meleka a podsvětí, sex
Ale nejsi z toho množství cest ani unavená
důsledky: Máš strach, lžeš – ale na mne si nevzpomeneš, protože jsem byl dlouho zticha
13: ať si tě tvá sbírka bohů vysvobodí ! Modly odnese vítr, ale věrní budou vysvobozeni
57,14-21 Bůh je na nebesích, ale přebývá s tím, kdo je zdeptaný
nechci vést spory věčně, rozzlobil jsem se, ale pomohu a vyléčím a potěším vás
stvořím ovoce rtů – prorocká kázání přinesou důsledky, změnu
pokoj dalekým i blízkým, ale svévolní budou jako vzedmuté moře, které vyvrhuje špínu
58,1-12 Prorok je pověřen kázáním, má se stát polnicí a ohlásit lidu jeho nevěrnosti
patrně při postním shromáždění – Izraelci se postili:
4. měsíc – Jer 39,2 – dobytí města
5. měsíc – 2Kr 25,8 – zničená chrámu,
7. měsíc – Jer 41,1- zabití Gedaljáše
10. měsíc – obléhání Jeruzaléma – 2Kr 25,1 Za 7,3 a 8,18
Lid si stěžuje, že se postí zbytečně – ano, protože o takový půst Hospodin nestojí
stejně jen hovíte svým zálibám a honíte své dělníky
pravý půst je rozbít každé jho, lámat chléb hladovému, obléknout nahé atd.
číst: 6-10
pak ti Hospodin odpoví a budeš jako zahrada zavlažovaná
58,13-14 zaslíbení dne odpočinku – nalezneš rozkoš v Hospodinu
sobota – nové téma, které s objevilo až po návratu, identifikační znak židovství
když se vzdáš svých cest, přestaneš hovět svým zálibám a nepovedeš plané řeči
59,1-14 Prorokova řeč: Hospodinova ruka není krátká ku pomoci, dobře nás slyší,
oddělují nás od něho naše hříchy
číst: 3-4
vyseděli baziliščí vejce, snují pavoučí vlákna – symbol zrady
9-12 vyznání vin – text přechází do 1. osoby množného čísla
čekáme světlo – a je tma, jsme slepí
chvíli mručíme jako medvědi – pak lkáme jako holubice = naše hrozby ani pláč nepomohou
naše hříchy svědčí proti nám, pravda klopýtá po náměstí
59,15-21 Hospodin žasne, že nikdo nezasáhne, proti bezpráví
proto sám odplatí každému podle jeho skutků
Přichází v plné zbroji (obdoba Ef 6), aby vykonal soud nad celým světem –
21: nová smlouva – můj a duch a má slova se nevzdálí od tebe, ani tvého potomstva
Ř 11,27 -až vejde plný počet pohanů, bude podle tohoto zaslíbení spasen i Izrael
Žd 9,15 – prostředníkem této nové smlouvy je Ježíš Kristus
II. část – Slovo spásy
60,1-14 Spása přesto přichází k Jeruzalému – i když se nevrátili všichni, přijdou ze všech národů
přijdou ze svými dary ze Sáby a budou přinášet oběti, NZ naplnění -tři mudrci (Mt 2)
přijedou i zámořské lodě
brány města budou stále otevřené = nebudeš se nikoho bát
všichni budou sloužit Hospodinu i synové těch, kdo tě pronásledovali, uznají svou chybu
60,15-22 Město už nebude opuštěné, své hradby nazveš Spása a brány Chvála
místo slunce a měsíce ti bude Hospodin světlem věčným, které nikdy nezapadne
dny tvého smutku skončily, slunce nezapadne, měsíc nebude ubývat
lid se znovu rozmnoží, z jednoho jich bude tisíc, mocný národ
61,1-3 píseň o služebníku – ponese radost pokorným, vyhlásí zajatcům svobodu,
léto milosti a den spravedlnosti – nevíme zda se to dělo, asi jen málokdy
potěší a pozvedne truchlící, zbaví je smutku
nové roucho radosti – čelenka a pomazání olejem, závoj chvály místo ducha beznaděje
nová výsadba stromů a vinice – k oslavě boží
61,4-11 obnovení měst, cizinci vám budou sloužit a vy budete Hospodinovi kněží,
bude se vám říkat: Služebníci našeho Boha a budete užívat jejich bohatství
obdrží dvojí dědictví ( jako prvorození)
Všichni na vás poznají, jak vám žehnám
číst: 10-11 – vyznání radosti a chvály
62,1-12 Prorocké kázání – k Jeruzalému – bude jako koruna Hospodinova,
Už o něm nebudou říkat Opuštěná a Zničená, ale Oblíbená a Vdaná
noví strážci už nikdy nebudou zticha – dokud nebude město vystavěno
Už nikdy nebude dána úroda cizincům – co kdo sklidí, bude též jíst
vyřiďte ve městě: Záchrana již přichází
63,1-6 Rozhovor strážných – přichází sám Hospodin z Edómu (Babylónu – Ž 137)
motiv boje – Hospodin sám stačí na vítězství – motiv vinného lisu – obraz soudu,
motiv rudého šatu – barva krve, poskvrnění hříchem, bere soud na sebe
pašijní čtení – za hříchy lidu prolévá krev v lisu kříže, husitský motiv
63,7-14 Vyznání víry- připomíná Boží činy a jeho dobrotu – Bůh nás odměňoval
prorokova řeč o Hospodinu, stal se jim zachráncem, protože byl sužován jejich soužením
ale oni se vzpírali a proto se jim nakonec stal nepřítelem,
lid se však rozpomíná a ptá se: Kde je náš Spasitel – obdoba žalmu 23
63,15-19 Modlitba: pohlédni z nebe. Ty jsi náš Otec ( jen 6x ve SZ, nebezpečí pohanské terminologie)
naši slavní předkové Abraham ani Jákob – Izrael nám nepomohou, neví o nás
proč jsi nás nechal bloudit? Zatvrdil jsi nám srdce (jako faraonovi) ?
navrať se – Kéž bys protrhl nebesa – adventní texty
64,1-11 1-4:Vyznání víry:
Ještě nikdy se nestalo, aby nějaký Bůh učinil něco pro toho, kdo na něj čeká
tj. z milosti, sám od sebe, ne pro nějaké oběti a skutky
5-11 vyznání vin + prosba o pomoc – chrám je spáleniště (?)
III: 65-66 Nové nebe a nová země
65,1-7 Hospodin odpovídá: Dám se nalézt těm, kdo mě nehledali, odpovím těm, co se neptali
to znamená: dám se nalézt cizím !,
vlastní lid mě zradil, vztahoval jsem k němu ruce, ale marně. Potrestám je za jejich činy.
65,8-15 Podobenství o hroznu – říká se nemař, je v něm šťáva = Izrael – nic z něho se nezmaří
ale nevěrné potrestám za jejich pohanské zvyky ( bůžek štěstí a osudu)
13-15: nastane rozdělení na „moji služebníci“ a „vy“
65,16-25 Hospodin stvoří nová nebesa a zemi, tak vytvoří nové podmínky, obrátí list, udělá tlustou čáru
nebe a země jsou svědci všech minulých hříchů, nová nebe a země znamenají nový začátek!
Podobně stvoří nový Jeruzalém k jásotu, vize nového světa bez nemocí, trápení a nepřátelství
Číst: 20-25
66,1-4 Hospodinova řeč o chrámu:
Ale jaký chrám? Hospodinovým trůnem jsou nebesa a země stoličkou pod nohy
Není třeba ho uprošovat – on sám shlédne na ubohé a utištěné, oběti jsou pro něj zbytečné
Ale marně jsem volal, marně vztahoval ruce – nikdo neodpovídal
66,5-15 Proti hlasu posměváčků: Ať se Hospodin oslaví (prokáže svou moc) sám.
Hospodin jim odpoví a odplatí.
Důkaz Hospodinovy moci: podobenství: rodička má nejprve bolesti a pak teprve porodí
Ale Izrael byl obnoven a znovu se narodil rázem, nečekaně, bez boje a utrpení
13: obraz Hospodina jako matky, která těší a hýčká své dítě
66,16-24 Soud nad celým světem, kritika modloslužby (verš 17 – modloslužba, mystéria, lidské idoly)
svůj lid si shromáždím z celého světa., oni budu mou obětí, ( majetkem)
bude to nový svět i noví lidé – budou se mi bude klanět, každou sobotu
24- slovo o soudu – nevěrní zemřou, a jejich trápení bude věčné, stanou se výstrahou
jejich červ neumírá ( srovnej Mk 9,47)
v synagoze se proto čte ještě jednou verš 23 !!, aby to nebylo tak pesimistické
Celková kompozice celé knihy Izajáš:
Všechny knihy jsou svébytné a samostatné a přitom je mezi nimi spojitost, která je zjevně záměrným kompozičním dílem.
Třetí díl spojuje terminologii dílu prvého a druhého. To znamená, že III Iz neexistoval jako samostatná sbírka, ale byl připojen přímo k I a II dílu. Četné úseky I, které připomínají II, dávají tušit zpětný vliv. Samostatně existoval asi druhý díl a ostatní bylo doplněno v rámci celkové koncepce. Nejde tedy o spojení tří původně hotových a samostatných knih, ale v dnešní podobě před sebou máme výsledek promyšlené kompozice jako celku.
Dva krystalizační body: působení proroka Izaiáše v 8. století a slova kazatele z Babylóna, který zůstal v anonymitě. Téma zvěstování spásy se stalo východiskem pro rozsáhlou sbírku. Izaiášovu poselství z doby královské se dostalo pokračování a odpovědi v poselství o spáse z doby exilu a návratu. Soud a spása patří díky této knize nerozlučně dohromady a vztahují se navzájem k sobě! Poselství soudu nikde nezůstává posledním slovem, ale ani spása ještě nenastala ve své plnosti. Nadále platí výzva aby Izrael prosazoval právo a spravedlnost, protože se má uskutečnit Hospodinova spása a spravedlnost.
Iz 56,1 : Toto praví Hospodin: “Dodržujte právo, jednejte spravedlivě, protože má spása se už přiblížila, už se zjevuje má spravedlnost. Blaze člověku, který tak jedná, lidskému synu, který se toho drží a dbá na to, aby neznesvěcoval den odpočinku, který se má na pozoru, aby jeho ruka neučinila nic zlého.”
Kapitoly 2-32 mohly vzniknout už v 8 století. Za vlády Jóšijáše, v době optimismu, mohly být zredigovány v celek 2-37. V exilu připojeny 37 – 55 a 60 – 62 – pozitivně laděný ráz. V 5. století připojeny kapitoly 56-59 a 63-66 , které si všímají etických problémů a jsou eschatologicky laděny. První, jako prolog, mohla být zařazena až v konečném stádiu.
Exilní a poexilní generace měla možnost prohlédnout a svědčit o Boží moci, která provádí přes tmu soudu ke světlu vysvobození. Opakovaná záchrana Jeruzaléma je toho dokladem. Skutky, které Izrael zažil se mají stát svědectvím pro celý svět. Jestliže Hospodin zachraňoval v době Izaiášově a v době exilu, pak bude zachraňovat i v budoucnu. Spása však není dokončena. Pravé světlo ještě plně nevzešlo.
62,1-2: Kvůli Sijónu nebudu zticha, kvůli Jeruzalému si nedopřeji odpočinku, dokud jako záře nevzejde jeho spravedlnost, dokud jako pochodeň nevzplane jeho spása. Pronárody spatří tvoji spravedlnost a všichni králové tvou slávu. Nazvou tě novým jménem, jež určila Hospodinova ústa.
Kniha připomíná mnohonásobnou zkušenost záchrany vyvoleného města. Bohu na nás záleží. Lid bude v každé době procházet zkouškami, které byť jsou bolestné, nevedou ke zničení, nýbrž k očistě.
Kniha Izajáš připravuje na evangelium. Spása je neslučitelná s hříchem, ten musí být odsouzen, Bůh však nechce smrt, ale žádá obrácení a víru ve spásu. Bolestnou zkoušku plně podstoupil Boží syn. Ta přinesla novou a obdivuhodnou spásu a spravedlnost všem, kteří k němu přilnuli.
Kompozice Izajáše jako celku:
Téma: Potěšte můj lid – uzavírá vždy větší celky
I: 12,1 uzavírá žalm – zde jako výhled
V onen den řekneš: “Vzdávám ti chválu,Hospodine! Rozhněval ses na mě, tvůj hněv se však odvrátil a potěšils mě.
II: 40,1 výzvou k potěšení lidu začíná prolog
Potěšte, potěšte můj lid,” praví váš Bůh. Mluvte k srdci Jeruzaléma, provolejte k němu: Čas jeho služby se naplnil, odpykal si své provinění. Vždyť z Hospodinovy ruky přijal dvojnásobně za všechny své hříchy.
49,13 opět již jako skutečnost
Plesejte, nebesa, a jásej, země, ať zvučně plesají hory, vždyť Hospodin potěšil svůj lid, slitoval se nad svými ujařmenými!
51,3 – potěšení Sijóna (tj. města) – výhled do budoucnosti
Hospodin potěší Sijón, potěší všechna jeho místa, jež jsou v troskách. Jeho poušť změní, bude jako Eden, jeho pustina jako zahrada Hospodinova. Bude v něm veselí a radost, vzdávání díků a prozpěvování.
52,9 potěšení pro oba – lid i město
Zvučně spolu plesejte, jeruzalémské trosky, vždyť Hospodin potěšil svůj lid, vykoupil Jeruzalém.
51,12 závěr: Hospodin sám je Utěšitel
Já, já jsem váš utěšitel. Proč se tedy bojíš člověka, jenž umírá, lidského syna, který je jak tráva?
III: 61,2 potěšovat je úkolem jeho služebníka
Duch Panovníka Hospodina je nade mnou. Hospodin mě pomazal k tomu, abych nesl radostnou zvěst pokorným, poslal mě obvázat rány zkroušených srdcem, vyhlásit zajatcům svobodu a vězňům propuštění, vyhlásit léto Hospodinovy přízně, den pomsty našeho Boha, potěšit všechny truchlící, pozvednout truchlící na Sijónu,
66,13 Hospodin je utěšitel lidu a Jeruzaléma – mateřské rysy – trvalý rys
Jako když někoho utěšuje matka, tak vás budu těšit. V Jeruzalémě dojdete potěšení. Uvidíte to a vaše srdce se rozveselí, vaše kosti budou pučet jako mladá tráva. Bude zřejmé, že Hospodinova ruka je s jeho služebníky a že jeho hrozný hněv je proti jeho nepřátelům.
Vina
I: 1,4-6 – beznadějná situace
Ach, pronárode hříšný, lide obtížený vinou, potomstvo zlovolníků, synové šířící zkázu! Opustili Hospodina, Svatého, Boha Izraele, znevážili, odcizili se mu. Nač vás ještě bít? Jste jen umíněnější. Hlava je celá chorá a celé srdce zemdlené.Od hlavy až k patě nic zdravého není. Samá modřina a jizva i čerstvá rána, nejsou vymačkány ani obvázány ani ošetřeny olejem.
33,24 nikdo nic nepřiznává, ale Hospodin to vyřeší odpuštěním – prorok to předjímá
Nikdo z obyvatel neřekne: “Jsem nemocen.” Lidu, který tam bydlí, bude odpuštěna nepravost.
II: 40,2 – vyhlášení konce soudu
Mluvte k srdci Jeruzaléma, provolejte k němu: Čas jeho služby se naplnil, odpykal si své provinění. Vždyť z Hospodinovy ruky přijal dvojnásobně za všechny své hříchy.
53,5 6 11 – myšlenka zástupného nesení viny, kterou na sebe vzal neznámý služebník
Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen. Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni. Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech. Tím, co zakusí, získá můj spravedlivý služebník spravedlnost mnohým; jejich nepravosti on na sebe vezme.
III: 64,4-8 vyznání viny, zde je linie od I k II a III přerušena
Hle, byl jsi rozlícen, že jsme hřešili, na tvých cestách odvěkých však budeme zachráněni. Jako nečistí jsme byli všichni, všechna naše spravedlnost jako poskvrněný šat. Uvadli jsme všichni jako listí, naše nepravosti nás unášely jako vítr. Nebylo nikoho, kdo by vzýval tvé jméno, kdo by procitl a pevně se tě chopil, neboť jsi před námi ukryl svou tvář a nechal nás zmítat se pod mocí naší nepravosti. Ale nyní, Hospodine, tys náš Otec! My jsme hlína, tys náš tvůrce, a my všichni jsme dílo tvých rukou.Nebuď už tak rozlícen, Hospodine, naši nepravost už nikdy nepřipomínej. Prosíme, hleď, všichni jsme tvůj lid.
Téma: Hospodinova sláva
I 3,8 – Izrael je opakem Boží slávy, místo aby byl jejím svědectvím
Jeruzalém klopýtl a Judsko padlo; jejich jazyk a jejich skutky byly proti Hospodinu a do očí vzdorovali jeho slávě.
6,3 – prorokovo vidění nebeského trůnu – něco , co vidí pouze on
Volali jeden k druhému: “Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy.”
24,23 – vize budoucího zjevení Hospodinovy slávy
Zardí se bledá luna, zastydí se žárné slunko, až se Hospodin zástupů ujme kralování na hoře Sijónu a v Jeruzalémě před svými staršími v slávě.
35,2 – vize budoucnosti – všichni ji jednou spatří
Poušť i suchopár se rozveselí, rozjásá se pustina a rozkvete kvítím. Bujně rozkvete, radostně bude jásat a plesat. Bude jí dána sláva Libanónu, nádhera Karmelu a Šáronu. Ty uzří slávu Hospodinovu, nádheru našeho Boha.
II 40,5 – všichni ji spatří !!
I zjeví se Hospodinova sláva a všechno tvorstvo společně spatří, že promluvila Hospodinova ústa.”
43,7 – to co Bůh činí, činí ke své slávě
Každého, kdo se nazývá mým jménem a koho jsem stvořil ke své slávě, koho jsem vytvořil a učinil.”
42,8 – svou slávu nikomu nedám
Já jsem Hospodin. To je mé jméno. Svou slávu nikomu nedám, svou chválu nepostoupím modlám.
48,11 – Kvůli sobě, kvůli sobě samému to dělám. Což smí být mé jméno znesvěceno? Svou slávu nikomu nedám.”
59,19 – Hospodinova sláva vzbuzuje bázeň
I budou se bát Hospodinova jména na západě a jeho slávy na východu slunce, neboť se přivalí jako dravá řeka, kterou Hospodinův vítr žene vpřed.
58,8 – bude ti razit cestu
Tehdy vyrazí jak jitřenka tvé světlo a rychle se zhojí tvá rána. Před tebou půjde tvá spravedlnost, za tebou se bude ubírat Hospodinova sláva.
III 60,1-3 – sláva vzchází nad Izraelem a přitahuje ostatní národy
Povstaň, rozjasni se, protože ti vzešlo světlo, vzešla nad tebou Hospodinova sláva. Hle, temnota přikrývá zemi, soumrak národy, ale nad tebou vzejde Hospodin a ukáže se nad tebou jeho sláva.
K tvému světlu přijdou pronárody a králové k jasu, jenž nad tebou vzejde.
60,7 – jeruzalémský chrám se stane znamením Boží slávy
K tobě se shromáždí všechny ovce z Kédaru, nebajótští berani ti budou k službám; budou přinášeni na můj oltář k mému zalíbení, oslavím dům své slávy.
62,2 – na Božím lidu se projeví Hospodinova sláva
Pronárody spatří tvoji spravedlnost a všichni králové tvou slávu. Nazvou tě novým jménem, jež určila Hospodinova ústa.
66,18 – závěr všeho
Já zakročím proti jejich činům a úmyslům a shromáždím všechny pronárody a jazyky. I přijdou a spatří mou slávu.
66,19 – budou ji dokonce sami hlásat
Vložím na ně znamení a ty z nich, kdo vyváznou, vyšlu k pronárodům, do Taršíše, do Púlu a Lúdu, k těm, co natahují lučiště, do Túbalu a do Jávanu, na daleké ostrovy, které zprávu o mně ještě neslyšely ani nespatřily moji slávu; budou hlásat moji slávu mezi pronárody.
Další témata:
Sijón
I: 1,8
12,6
II 49,14
III: 60
Soud vede k očistě
I 1,24-28
II 48,10
III 66,16
Vidět, slyšet, chápat, slepota, světlo
I: 6,9-10
9,1
29,18
30,26 35,5
II 42,6.16
III: 60,1-3.19,20
62,1
Svatý Izraele zde 25 x, jinde ve SZ jen 6 x
I 1,4 atd. se vyskytuje v žalobách
II 41,14 atd. pouze ve slovech spásy
54,5
III 60,14
Zájem o spásu Jeruzaléma
I 2,2-4
II 40,2
49,14
III 60
62,1
66,10-14
Spravedlnost
I ve spojení se slovem právo označuje lidské jednání
II spojení se slovem spása
III 56,1 – spojuje oba pojmové páry!!