Příspěvky

Zkuste si představit, že znaveni a uondáni po celodenním se lopocení v práci otevřete konečně dveře domu… a Vaše děti Vás překvapí. Všechno, všecičko, víc, než byste kdy jindy vůbec čekali, je uklizeno a v pokoji svítí svíčky. Už ve dveřích slyšíte znít líbeznou muziku. První myšlenka, co by alespoň mě hned napadla je, co se to stalo, co děti zase provedly, rozbily, kdo dostal ve škole poznámku…

Na stole je prostřeno, podává se nachystaný guláš ve dvou provedeních, všude voní teplý zázvorový čaj.

Možná nějak podobně se mohli cítit náhodní kolemjdoucí u našeho kostela 15. prosince, kteří se na chvíli zastavili a neodolali nabídce, kterou pro ně naši mladí nachystali.

Byl to vskutku zvláštní večer, z obou stran. Spousta neviditelné práce pro výjimečný čas zastavení se. Ztišení v hojně reklamou všude možně podporované uspěchanosti předvánočního období. A na druhé straně – jak to vůbec dopadne, vždyť s otevřením kostela lidem, bezdomovcům nemáme ale vůbec žádné zkušenosti?!?

Bylo to krásný čas s Boží pomocí. Bezdomovci, pro které něco teplého do žaludku bylo především nachystáno, stáli v dlouhé frontě na guláš, čaj, někteří z nich přišli i do kostela se posadit. Schody kostela byly posázeny rozsvícenými svíčkami jako pozvání „pojďte, všechno je již nachystáno“. Občas bylo vidět otce či matku s dětmi, jak postáli v kostele a chvíli poslouchali. Možná přišli i pozvaní přátelé, pro které kostel do té doby zůstával nedobytný a jen kamennou hradbou.

Dospělí prý mají rádi čísla, viz Exupéryho Malý princ, a tak na závěr:

uvařilo se 240 porcí guláše

kostel navštívilo něco mezi 400 až 500 lidí

z varhan na kůru zazněly skladby J.S. Bacha, G.P. Telemanna, i naše evangelické písně

program úžasně doplňovala Kristínka Malachová mluveným slovem

večer adventního sdílení organizovalo přibližně 15 lidí, kteří se schází na modlitební skupince ve sboru Brno I a cítili potřebu nějakým způsobem vyjádřit svoji víru prakticky.

Děkujeme.

Náhodný svědek

Převzato z Brněnského evangelického měsíčníku Setkávání 2/2012