Voda pro Etiopii
Poslední neděli církevního roku 27. listopadu jsme ve sboru Brno I přivítali kurátora sboru ČCE v Praze Počernicích, který nás navštívil spolu s manželkou a postaral se o zajímavý program na tradičním odpoledni, které připravuje křesťanská služba.
Náš host, bratr RNDr. Martin Hrubeš, je civilním povoláním geolog a podílí se na rozvojové pomocí České republiky, která je mimo jiné směřována do Etiopie, kde se podílíme na získávání nových zdrojů pitné vody.
Nejprve jsme se seznámili s dějinami a přírodními podmínkami této vzdálené země. Leží v oblasti afrického rohu a jejím středem prochází africká proláklina vyplněná jezery, sopečnými vyvýšeninami a náhorními plošinami. Její rozloha je větší než rozloha Francie a Německa dohromady a žije tu asi sto milionů obyvatel. Je to tropická, hustě zalidněná země, kde nenajdete kousek půdy ležet ladem. Většina obyvatel se věnuje zemědělství a chovu dobytka. Země je natolik hornatá (průměrná výška je přes dva tisíce metrů) a špatně přístupná, že se nikdy nestala kolonií. Dnes nemá ani přistup k moři, pouze železnici, která vede do přístavu v Djibuti.
První známá královská říše podle legendy odvozuje svůj původ od Šalomouna, jehož syn se (podle té legendy) narodil královně ze Sáby. Země přijala křesťanství již na počátku 4. století. Původně spadala pod vliv církve koptské, dnes je to samostatná Etiopská pravoslavná církev, která klade důraz na sjednocení božské a lidské přirozenosti v osobě Ježíše Krista. V době islámské invaze v 15. století pomohli Etiopanům portugalští mořeplavci, kteří kvůli tomu obepluli celou Afriku.
Jedním z největších problémů této země je nedostatek pitné vody. V době dešťů se zde vyskytují povrchové zdroje vody, ale v období sucha od listopadu do března je zde o vodu nouze a mnozí ještě nedávno museli chodit pro pitnou vodu déle než 4 hodiny. Rozvojová spolupráce vychází z požadavků místní komunity. Cílem je zajistit dostatek vody, aby nikdo neměl k pitné vodě dál než 1,5 km cesty (tam, kde je osídlení řidší, to však splnit nelze). Spotřeba vody se počítá 20 litrů na osobu a den, zatímco u nás je to více než desetkrát tolik – zejména proto, že pitnou vodou splachujeme!
V dané oblasti se pak určí vhodné místo o velikosti zhruba 1 km čtvereční, kde naši geologové provedou geofyzikální průzkum a určí nejvhodnější místo, kde je pak proveden vrt. Ten má obvykle hloubku asi 150 m a využívá bohaté podzemní zdroje. Pokud se očekávání o síle a vydatnosti pramene naplní, je vrt vybaven silným čerpadlem, v blízkosti vrtu je postaven domek pro generátor a na nejbližším vyvýšeném místě je postaven zděný rezervoár vody, odkud je samospádem voda vedena k výdejním místům. Běžný vrt dává 3 až 10 litrů za vteřinu, ojedinělé prameny mohou dávat i sto litrů za vteřinu. Náklady na jeden vrt a zařízení činí 2-3 miliony Kč. Celkový rozpočet české rozvojové pomoci ve státním rozpočtu činí zhruba 500 milionů Kč ročně, z toho bývá pro rozvojové projekty v Etiopii určeno zhruba 15 – 20 milionů Kč.
O zdroj vody pak pečuje místní samospráva, která zařízení oplotí a jmenuje správce, který v úředních hodinách vodu pouští a místní za ni platí v přepočtu asi 0,50 Kč za dvacetilitrový barel, což odpovídá polovině ceny vody u nás. Zde se s ní však neplýtvá. Povrchová a často i značně znečištěná voda, která se užívá pro dobytek a na zalévání, je zdarma.
Přednáška byla doprovázena mnoha fotografiemi, na nichž jsme viděli jak místní chrámy, které jsou vyhloubeny do místní sopečné horniny, tak rituál přípravy pití kávy, která údajně pochází z této země. Po přednášce následovalo mnoho dotazů, během nichž jsme si pochutnávali na sladkostech i chlebíčcích, které pro nás připravily sestry z křesťanské služby.
Úvodní biblické ztišení, které si přichystal náš host, který je výpomocným kazatelem v pražském seniorátu, bylo věnováno Mojžíšovu setkání s Hospodinem v hořícím keři (Ex 3) a neslo se důrazem na to, že pro Pána Boha, a proto i pro člověka nikdy není pozdě. Mojžíš si mohl myslet, že už ničeho důležitého nedosáhne a skončí svůj život jako pastýř ovcí, a přece ho Bůh v závěru života povolal a pověřil úkolem, který přesahoval všechna jeho očekávání a dal mu k tomu i sílu a odvahu.
Jiří Gruber