Z jara na zimu!
Letos se mládež z našeho sboru (Brno I) vypravila na víkendový pobyt na Vysočině, i tentokrát na faru v Daňkovicích. Jejich brněnským raným jarem naplněná srdce ale ani nedoufala, že se setkají ještě letos se sněhem, a už vůbec tak blízko od domova. První náznak tvrdších podmínek v lokalitě konání ucítili hned po výstupu z vlaku ve Žďáru nad Sázavou v podobě velkého rozdílu teplot. Ale dobře předpřipravená a vytopená fara bratrem farářem Gruberem jim poskytla skvělé zázemí do dalších dnů.
Zabydlování se do jednotlivých pokojů a dokonce i na půdu netrvalo dlouho, protože z dlouhé cesty všem pořádně vyhládlo a čekala je společná večeře ve stylu „co nám maminky zabalily”. Přehlídku všech různých druhů večeří nakonec v kategorii nejoriginálnější vyhrála Samova polívka a v kategorii nejčastější zvítězila balená bageta z automatu.
Po večeři vytáhl bratr farář kytaru a spustila se velmi oblíbená aktivita naší mládeže, a to zpěv ze zpěvníku Svítá. Ještě hlavy plné melodií krásných spirituálů, tradicionálů a všemožných písniček s biblickým námětem od Adama až po Zjevení, a už se nahříval projektor s prezentací o bratru Husovi, jeho životě, ideálech i smrti. Na páteční večer jim vystačila půlka prezentace, aby se dokonale unavili i díky velmi živému a vyčerpávajícímu přednesu bratra faráře, a to i přes jeho hlasovou indispozici.
Hned za časného rána byla pro mládežníky nachystána snídaně po americku, kterou připravili skvělí kuchaři Standa s Kiki. Dopoledne bylo věnováno soudci Gedeonovi a jeho válce proti Midjáncům. Program, který pan farář nachystal, byl tak zajímavý, že dokonce odtrhl Kiki od vaření a nedovolil jí odejít. Tím to padlo na Standu, ale ten se se segedínským gulášem popral na výbornou a mládež se znovu přejedla skvělého jídla. Jen chvilkový polední klid musel stačit na vytrávení a nachystání ke krátké vycházce, která se ale nakonec zvrhla v celoodpolední výlet až na Buchtův kopec a k horním tokům řeky Svratky. Po cestě se děvčata a chlapci potkávali s dalšími nástrahami pravé zimy, jako sněhem nebo brzkým západem slunce. Promočení, promrzlí, ale plni radosti se vraceli po skupinách na faru. Po večeři se bratr farář pustil do druhé poloviny velezajímavé prezentace o bratru Husovi. Po vyčerpávajícím dni se mládeži krásně spalo, a tak čilí se probouzeli vstříc dalšímu dni plnému zajímavých aktivit.
Bohoslužba bratra faráře Mikiho Erdingera v poněkud komornějším obsazení, než známe z Brna, byla pro všechny velmi poučná a poskytla jim rozhled, co se odpouštění týče. Konala se v sále daňkovické fary, který ještě před chvíli posloužil jako ložnice. Pak bratra faráře zajímalo, co si kdo z průběhu bohoslužeb zapamatoval, a bylo toho nakonec víc, než si sám stačil udělat poznámek.
Poslední z jídel, která až s profesionálním vzezřením nabízela kuchařská práce Kiki se Standou, bylo podáváno v poledních hodinách. Následoval generální úklid, během kterého všichni mysleli jen na cukrárnu a její pozdější návštěvu. Čekala je ale ještě dlouhá cesta za vytrvalého deště, který je provázel až do Sněžného. Vysvobození přišlo až při vstupu do cukrárny za přílivu tepla a vůně pochutin. S plnými břichy sladkostí, s plnými hlavami zážitků i vědomostí a s plnými srdci radosti jsme se pak vraceli zpět vstříc jarnímu Brnu. Díky za krásný víkend!
Matěj Přikryl