Prorok: víme jen to, jak se jmenovali jeho předci (1,1.7 a Ezd 5,1 a 6,14). Podle Neh 12,16 patřili do kněžské rodiny. To by vysvětlovalo jeho znalosti ohledně chrámu (1,16 a 3-4, 6,9-15). Zachariáš = Bůh pamatuje.
Jeho jméno je zmíněno v Ezd 5,1 a 6,14 a Neh 12,16. Jeho dědeček kněz Idó se vrátil z Babylóna, jeho otec Berekjáš nebyl nijak výrazný a Zachariáš je jmenován mezi mladými kněžími (Neh 12,6). Většinou se o něm mluví jako o synu Idóvě. Je nejdelší z malých proroků. V mnohém připomíná Ezechiele ( vidění). Věří ve znovu vybudování města, vidí však budoucí ohrožení i budoucí slávu. Vidí Jeruzalém jako model životního společenství a sjednocení s Bohem. U Zachariáše se prolíná budoucnost s přítomností, eschatologie i zájem o sociální spravedlnost, obnova politická a duchovní. Je pozoruhodná jeho otevřenost vůči všem směrům a jeho schopnost je sjednotit.
Vybudování Jeruzaléma je budováním církve.
2,8-9: Řekni: Jeruzalém bude městem nehrazeným, tolik v něm bude lidí i dobytka.
Já sám, je výrok Hospodinův, budu ohnivou hradbou kolem něho a slávou uprostřed něho.
Její čest a sláva není v materiálních hodnotách, ale v Bohu, který je v jejím středu. Její bezpečnou hradbou je pouze Bůh. Společenství má být otevřené město.
Dobové pozadí
Zachariáš působil v první generaci navrátilců v době vlády Dareiovy (520-519). Navazuje na Agea. Konečně se začal stavět chrám, který do té doby ležel v sutinách. Lid očekává, že dokončení chrámu bude znamenat konečnou dobu blaženosti. Sijón se stane středem národů. Prorok však, že začátek blažené doby je pouze v rukou Božích. Dostavba chrámu však bude zárukou, že Boží dílo pokračuje. Část Božích příslibů se naplňuje, ty hlavní však zůstávají v budoucnosti. Zachariáš začal působit dva měsíce po Ageovi. Zaměření této knihy je víc do budoucnosti. Kniha zahrnuje výroky ze tří let. Po euforii návratu se opět projeví lidské neřesti: proto prorokovy výzvy k sociální spravedlnosti:
5, 3-5 ( zloději a křivé přísahy)
8, 10 a 17 Před těmito dny nebylo totiž co dát za lidskou práci, natož za práci dobytka. Kdo vycházel a vcházel, neměl pokoj od protivníka, dopustil jsem, že stáli všichni proti všem. Ale nyní nebudu jednat s pozůstatkem tohoto lidu jako za dřívějších dnů, je výrok Hospodina zástupů. Mluvte každý svému bližnímu pravdu. Vynášejte ve svých branách pravdu a pokojný soud. Nezamýšlejte nikdo ve svém srdci proti bližnímu nic zlého. “Nelibujte si v křivé přísaze. To všechno nenávidím, je výrok Hospodinův.
Velekněz Jóšua a Zerubábel (Davidův potomek) jsou dvě hlavní postavy, kterým Hospodin svěřil obnovu. Dokonalá shoda a spolupráce mezi nimi – moci politické a náboženské – je znamením budoucího Mesiáše – nazvaného Výhonek. Světská autorita se postupně vytrácí a nastupuje kněžský mesiáš.
Nový chrám a korunování mesiáše je počátkem doby mesiášské. Dny půstu kvůli zničení prvního chrámu jsou změněny v radostné svátky 8,19!!
“Toto praví Hospodin zástupů: Půst čtvrtého, půst pátého, půst sedmého a půst desátého měsíce se judskému domu obrátí v radostné veselí a utěšené slavnosti. Jen milujte pravdu a pokoj!

Časová posloupnost:
Ag 1,1 29. srpna 520 výzva ke stavbě chrámu
Ag 1,15 21.- září 500 zahájení prací
Ag 2,1 17. října sláva druhého chrámu
Za 1,1 říjen 520 první kázání
Ag 2,10a 20 18. prosince 520 proroctví pro Zerubábela
Za 1,7 15. února 519 první noční vidění
Za 7,1 7. prosince 518 otázka půstu
Ezd 6,15 12. března 515 chrám dokončen

Zajímavý je vztah mezi Zerubábelem a Jóšuou.
3,2-7 Jóšua je rehabilitován pro úřad velekněze
4,14 dva pomazaní ( synové oleje)
4,6-10 Zerubábel jako stavitel chrámu
6,9-15 Jóšua dostává korunu, a muž se jménem Výhonek, má postavit chrám
narážky na 2S 7,13 a lKr 5,19, jeho koruna je zatím skryta v chrámu
snad důsledek opatrnosti v mesiánských nadějích kvůli Peršanům.

Kniha: Má dva díly – první: 1-8 je datován a spojen s obnovou chrámu, druhý díl: 9-14 je nazván výnos a označuje se často jako Deuterozachariáš.
I díl: tvoří promyšlenou kompozici: Základní osnovou jsou Zachariášova vidění, která lze datovat vzhledem k 1,7 na únor 519, brzy po vystoupení Ageově. Mohly však působit současně. Údaj 7,1 zařazuje dva roky po těchto vidění až na prosinec 518.
Tři nestejné úseky: I: 1,1-6 II: 1,7-6,15 III: 7-8
I. 1,1-6 Porok volá lid k obrácení na příkladu otců, který je negativní i pozitivní – neposlouchali sice dřívější proroky, ale činili pokání, když se stalo, co proroci ohlašovali. Jde o prorokovu autoritu. Tyto verše jsou místo povolání proroka. Varuje národ, že jeho slova jsou stejně působivá jako slova proroků předním. Nedělejte stejné chyby jako vaši otcové. Lze předpokládat, že slova proroků jsou známa – existují v literární podobě. Izrael se stává lidem knihy. O Bohu se mluví jako o Hospodinu zástupů – jeho zástupy jsou na zemi ale i na nebi.
II. 1,7-6,15 – následuje tři měsíce nato
Osm nočních vidění komponovaných jako souvislý cyklus v chiastickém stylu. Prorok něco vidí, táže se, co to znamená a dostává vysvětlení. Oddíl o Jóšuovi, je samostatný a nemá charakter ostatních vizí. Ve středu stojí vidění o svícnu 4,1-4 a dvou olivovnících tj. o dvou pomazaných. Před nimi a za nimi jsou dva páry vizí, které líčí nejprve vnější politické osvobození Jeruzaléma (2,1-4.5-9) a potom vnitřní ( od hříchu 5,1-4.5-11). Na začátku a na konci jsou vize, v nichž se Hospodinův zásah do světového dění nejprve ohlašuje (1,8-15 )a nakonec se vše dává do pohybu(6,1-8). Toto vše se děje kvůli Jeruzalému.
1 a 8 týká osudu pohanských národů, barevní koně
2 a 3 překážky ze strany pohanských národů
6 a 7 překážkou je hřích ve společenství
4 a 5 se týká prostředí chrámu a vůdců národa, obě zmiňují sedm očí Hospodinových
Jde o celek, který se pohybuje v obou směrech od pohanského světa k záležitostem města a chrámu – střed
1,7-15 I. jezdci ( velitel a zvědové)
klid a pevná vláda Dareiova je jen vnější slupkou, Bůh připravuje obnovu Jeruzaléma.
Židé již prožili svůj den Božího hněvu, pohané si však poklidně bydlí (11).
Posel si stěžuje, že Jeruzalém je již 70 let v troskách, nyní přichází příslib jeho obnovy,
anděl se přimlouvá za ukončení Božího hněvu, ostatní národy také poznají Boží soud.
Trojí barva koní: snad symbolika tří sfér vesmíru: hlubina = podsvětí, země a nebe
1,14: Posel, který se mnou mluvil, mi nato řekl: “Provolej, že toto praví Hospodin zástupů: »Horlím pro Jeruzalém a Sijón velkou horlivostí,
1,16 je připojeno slovo o spáse pro Jeruzalém, který bude dostavěn – měřící pásmo
1,16: Proto praví Hospodin toto: »Obrátím se k Jeruzalému s hojným slitováním; bude v něm zbudován můj dům, je výrok Hospodina zástupů, a nad Jeruzalémem bude nataženo měřící pásmo.« Dále provolej, že toto praví Hospodin zástupů: »Má města budou znovu oplývat dobrem.« Hospodin znovu potěší Sijón a znovu si vyvolí Jeruzalém.”
2,1-4 II. čtyři rohy a čtyři kováři
4 – označení čtyř nebeských větrů tj. každý odpor proti Božímu lidu bude zastaven
obraz vyjadřuje zkázu všech nepřátel – čtyři rohy = celý svět, kováři vše zničí a překují
2,5-9 III. Muž s měřícími provazy Jeruzaléma
města bez hradeb byla snadno zranitelná, prorok vidí ohnivou hradbu
Boží přítomnost už není jen v chrámě ale celé město je pod Boží ochranou
stejný motiv Za 14,20-21 a Zj 21,3 a22-27
smyslem je příslib obnovy, Hospodin bude bydlet uprostřed lidu
2,8 “Běž a promluv s tím mládencem. Řekni: Jeruzalém bude městem nehrazeným, tolik v něm bude lidí i dobytka.Já sám, je výrok Hospodinův, budu ohnivou hradbou kolem něho a slávou uprostřed něho.
2,10-17 doplněk : výzva k vyjití z exilu (10-13)
hymnus o Hospodinově návratu (14-16), narážky na Iz 52,1-12
2,12: Toto praví Hospodin zástupů, který mě poslal pro svoji slávu k pronárodům, které vás plenily: Kdo se vás dotkne, dotkne se zřítelnice mého oka.
zde písmaři učinili opravu – zmírnili antropomorfismus, „ jeho oka“ místo „ mého oka“
2,14-17: Plesej a raduj se, sijónská dcero, neboť už přicházím a budu bydlet uprostřed tebe, je výrok Hospodinův. V onen den se mnoho pronárodů přidruží k Hospodinu. Stanou se mým lidem a já budu bydlet uprostřed tebe. »I poznáš, že mě k tobě poslal Hospodin zástupů.« Pak se Hospodin ujme Judy jako svého dědičného podílu ve svaté zemi a znovu vyvolí Jeruzalém. Ztiš se před Hospodinem, veškeré tvorstvo, neboť se vypravil ze svého svatého příbytku.”
Ztiš se! Proč? Lze chápat různě. Bůh se vypravil z nebes, aby vkročil do svého chrámu nebo lze chápat, že při četbě Bůh vychází z chrámu ke svému lidu, závěr

3,1-7 IV. velekněz ve špinavém šatě rehabilitace Jóšuy – vložené vidění – Vrchol
jiná struktura vidění, týká se konkrétní osoby – jde o její obřadní čistotu
soudní scéna, anděl jako soudce, satan jako žalobce, ale Hospodin s ním mluví ve třetí osobě – odstup
asi jde o den smíření, velekněz vstupuje do svatyně – Lv 16,4 s hříchy lidu
možno označit za Zachariášovo evangelium
Bůh očistí velekněze a dá mu spravedlnost, která není z něho – odstraní základ jakéhokoli obvinění
dostává nový oděv a turban a odměnou je mu, že smí zasedat v božské radě – naplněno až v Kristu
velekněz reprezentuje národ, jeho očištění znamená, že nyní je chrám místem, kde bude Bůh bydlet
viz Ř 8,31a 33 kdo vznese obžalobu proti vyvoleným Božím
Žd 10,1-4 úsilí kněží nemůže odstranit hřích, ale Bůh ho odstraní naráz (3,9).
3,8-10 připojeno slovo a spáse pro Jóšuu
slovo o tajemném Výhonku se spojuje se Zerubábelem – což znamená „símě Babelu“
a nebo je to nový mesisášský velekněz – nový Jóšua
kámen a nad ním sedm očí – snad kámen, na němž je vyryto Boží jméno
obraz mesiášské, rajské doby – „budete zvát jeden druhého pod vinnou révu a pod fíkovník“
4, 1-5 V. svícen a olivovníky – druhý vrchol
svícen s mísou a sedmi kahany, které mají sedm hubiček, tj. celkem 49 plamenů
světlo je obrazem chrámu, Izraele, svícen stále svítí (slunce zapadá)
kněží ošetřovali kahan dvakrát denně, zde je svícen, který nepotřebuje, aby ho člověk ošetřoval
to znamená, že práce na chrámu je Božím dílem
Bůh se postará o jeho dobudování – i když se některým zdá malý, Bůh se z něho raduje
6-10 vloženo slovo pro Zerubábela, který vloží poslední vrcholový kámen do chrámu
výstavba chrámu i šťastná budoucnost je darem Božím ne lidskou zásluhou
“Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin zástupů.Čím jsi ty, veliká horo, před Zerubábelem? Rovinou. On vynese poslední kámen za hlučného provolávání: »Jeruzalém došel milosti!« I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:”Ruce Zerubábelovy tento dům založily, jeho ruce jej také dokončí. »I poznáš, že mě k vám poslal Hospodin zástupů.«A kdo pohrdal dnem malých začátků, radostně bude hledět na olovnici v ruce Zerubábelově.”
10b-14 pokračování vidění: svícen a olivovníky,
dva „synové oleje“, kteří stojí před Pánem celé země
– snad Zerubábel a Jóšua nebo také Mojžíš a Eliáš – jak je identifikuje Zj 11,6
z hroznu oliv stále vytéká zlato – Boží slovo, které stále přichází
5,1-4 VI. letící svitek a se slovy kletby