ČCE SBOR BRNO I
Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Brně I Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Brně I
  • AKTUÁLNĚ
    • AKTUALITY ZE SBORU
    • BOHOSLUŽBY
    • ZPRÁVY ZE SBORU
    • SBOROVÝ KALENDÁŘ
    • HUDEBNÍ NEŠPORY
    • NOC KOSTELŮ
    • KONCERTY A VÝSTAVY
  • KÁZÁNÍ
  • SBOR
    • KDO JSME
    • NAŠE KOSTELY
    • LIDÉ VE SBORU
    • TÝDEN VE SBORU
    • ČASOPIS SETKÁVÁNÍ
    • HISTORIE SBORU
    • SBOROVÁ KRONIKA
  • NABÍZÍME
    • SVATBA
    • KŘEST
    • POHŘEB
  • CESTY K VÍŘE
    • KURZ ALFA
    • POZVÁNÍ NA CESTU
    • ČTEME BIBLI
    • ABECEDA VÍRY
  • ODKAZY
    • STŘEDISKO BLAŽKOV
    • DIAKONIE
    • EVANGELICKÉ ŠKOLY
      • VOŠ SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ EA
      • STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA EA
      • CÍRKEVNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA FILIPKA
      • CÍRKEVNÍ ZŠ A MŠ SUDICE
    • SENIORÁT
    • ÚSTŘEDÍ ČCE
    • SKAUTI
  • KONTAKT

    Informace o sboru

    Farní sbor Českobratrské církve evangelické (ČCE) v Brně I

    Bohoslužby se konají každou neděli v 8:30 v Betlémském kostele a v 10:00 v Červeném kostele. Přes prázdniny se konají jen jedny bohoslužby v 9:00 v Červeném kostele.

    K pravidelným i mimořádným sborovým akcím v průběhu celého týdne se scházíme ve sborových místnostech fary na Opletalově ul. č. 6 v Brně.
    Budova sboru se nachází v centru Brna, naproti budově Ústavního soudu, 200m od Červeného kostela, který je známou dominantou Brna. Zastávka tramvaje „Česká“ je hned u budovy, staví zde tramvaje číslo: 3, 4, 5, 6, 9 a 12. Některé bohoslužby jsou v Betlémském kostele na Pellicově ulici na Starém Brně, v krásném prostředí pod Špilberkem.

    Potřebujete-li pomoc nebo radu, volejte 542211453, přijďte osobně na faru na Opletalově ul. č. 6 nebo využijte e-mail:

    Úřední hodiny
    V kanceláři na faře jsme od úterý do čtvrtka v době 10-12 a 14-17, ve středu do 18. Po domluvě klidně i jindy.

    Bankovní spojení
    Číslo našeho účtu: 2302755010 / 2010, Fio banka

    Členové i nečlenové sboru, kteří by chtěli uhradit svůj příspěvek (salár) nebo dar převodem z účtu, tak mohou učinit jednorázovým nebo trvalým příkazem, případně pomocí QR kódů. Do poznámky pro příjemce prosím napište účel příspěvku, např. Salár, Dar sboru, Jeronýmova jednota apod., případně, pokud to není zřejmé z názvu účtu, i Vaše jméno. Jako variabilní číslo můžete uvést své rodné číslo, abychom vám mohli na konci roku vystavit potvrzení o výši darů pro Vaše daňové přiznání. Za všechny vaše dary a příspěvky děkujeme.

    Kontaktní informace

    Farní sbor ČCE v Brně I
    IČO: 49467964
    DIČ: CZ49467964

    Opletalova 6
    602 00 Brno

    +420 542211453

    https://cervenykostel.cz


    Pastorační pracovník:
    Kuba Marek, tel.: +420 542 211 453

    Faráři sboru:
    Ondřej Macek, tel: +420 739 244 754
    Iva Květonová, tel: +420 734 857 003


    Poznámka: Potřebujete-li informace o koncertech v kostele, obracejte se přímo na pořadatele daného koncertu. Faráři tyto informace nemají. Děkujeme za pochopení.


  • LIVE
ČCE sbor Brno IBiblické knihyŽalmy

Žalmy

Místo žalmů bylo od počátku v bohoslužbě Izraele. Příklad: 5,8 nebo 66,13-15, kde se mluví o vstupu žalmisty do chrámu. Ta však vypadala jinak než naše evangelická. Bylo to kultické drama. Spasitelné skutky Boží se předváděly dramaticky. Před zajetím v nich měl významnou, ba ústřední, roli davidovský král. Zánikem království došlo ke změnám a nové aktualizaci smyslu starých textů. Král se stává zaslíbeným Mesiášem, jindy individualizován na jedince. Podle Mowinckela byly žalmy součástí novoroční slavnosti, při níž byl vždy znovu nastolen král a hlavní božstvo ( známe to z babylonských slavností). Jiná verze je slavnost vyvolení Jeruzaléma za místo Božího přebývání ( Kraus). Jiní myslí na slavnost obnovení smlouvy ( Weiser). Žalmy byly dynamickou, rostoucí a proměnlivou sbírkou. HIstoricky jsou nekonkrétní, neváží se jen k jedné situaci, aby se hodily pro bohoslužbu.
Je zajímavé vidět zapojení žalmů do života: 1 S 2 – modlitba Chany – podobný žalmu 113. Jonáš zpívá píseň vděčnosti , která je směsí citátu ze žalmů – Jon 2.
Sbírky žalmů kdysi zřejmě tvořily souvislá liturgická pásma k jednotlivým slavnostem. V žádném rukopise či překladu nedošlo k přeskupení žalmů, pouze k přečíslování. Jejich pořadí muselo být pevné a nějak logické. Je to ovšem zpěvník. Vlastní liturgické texty slavností, které četli kněží, k dispozici nemáme.
Celkový počet 150, ale odlišné číslování (Hebr. x LXX a Vulgáta -většinou o číslo o jedno nižší ). LXX překlad je často významově odlišný. Z něho se překládala Vulgáta a tento text přijat ř.k. církví v Tridentinu. Reformační církve překládají z hebrejštiny podobně již i nové katolické překlady.

Postavy kultického dramatu

Hospodin

Hospodin je oslovován jako Král (5,3), který sídlí na nebi, vidí lidské počínání a pomáhá svému věrnému (18,10). Za místo svého přebývání si vyvolil Sijón (27,4). Zde mu lze překládat prosby a nalézt útočiště (9,10). Odtud vychází i jeho soud proti svévolníkům a národům (7,9 a 9,9).
Žalmista touží vejít do Hospodinova domu (122,1). Jeden den v chrámu je lepší než žít v odloučenosti (84,11). Hospodin je Bůh živý ( neumírá na podzim jako přírodní božstva) 84,3, v jeho stínu je bezpečí (91,1), zlo ztrácí svou moc (121,5).
Žalmista si připomíná jeho spasitelné skutky v minulosti (Ž 136 – katechismové opakování Božích skutků), vysvobození z egyptské poroby. Praotci jsou zmíněni jen výjimečně. Sinajská smlouva a Desatero není zmiňováno výslovně, protože bylo samostatně připomínáno při novoroční slavnosti – vyhlašováno jako přímá Boží řeč. (Ž 81,10 cituje první přikázání)
Při slavnostech byl Hospodin vítán. Přicházel jako Král a slavnostně se ujímal vlády (93,97-99) a obnovil smlouvu (50,5).

Král
Velkou část žalmů lze označit za královské, davidovské. Král byl v celém Orientě představitelem boha a zároveň ručitelem blaha a štěstí svého lidu. To se nějak promítlo také do bohoslužby a vnímání krále v Izraeli. V Žalmech jde vždy o krále z rodu Davidova, nikoli o krále severoizraelské. Davidovci měli zaslíbení vládnout věčně. V žalmech jde o krále ideálního. Jak probíhala bohoslužba v dobách bezbožných králů, kteří šířili pohanství, je těžké si představit. Ale možná jim nevadilo tuto roli prostředníka hrát a přitom ctít i jiné bohy. V pohanství to nevadí.
Král předstupuje před Hospodina v zastoupení svého lidu jako prostředník a modlitebník. Trpí zástupně za všechen lid. Jeho postavení lze srovnat jen s posláním Ježíše Krista. Král je knězem dle řádu Malkísedekova (Melchisedek) (Ž 110,4 – Gn 14,18-20 – Žd 7,1-10 stará ,na áronovských kněžích nezávislá tradice jeruzalémského krále – kněze). Král je prostředník a ručitel smlouvy. Teprve po babylonském zajetí, kdy funkce krále nebyla obnovena, přebírá podobnou roli velekněz a král je chápán jako budoucí Mesiáš.


Lid
Nejstarší bohoslužba Izraele byla kultickým dramatem, zpřítomnění záchrany. Boží skutky se předváděly symbolicky a tak se minulé skutky pomoci stávaly znovu přítomné a současné. Oběti netvořily jádro slavností. Nešlo o ospravedlňování, ale obětí chvály a radosti.
Lid se obracel k Hospodinu prosbami za krále (Ž 20, 84,10). Na věrnosti krále záviselo požehnání plynoucí z Hospodinovy smlouvy s Davidovým domem. Král se zavazoval setrvat ve smlouvě (101).
Díky nepřátelům a vnějším ohrožením je častým námětem žalmů nářek a prosby o pomoc. Žalmista se dovede s Bohem přít, apelovat na to, že zkáza Izraele bude důvodem posměchu Hospodinu 74,18. To vše svědčí o blízkém vztahu k Bohu. Lid ví, že bez Boha a jeho ochrany nemůže žít (60,3-5). Odtud i touha po zničení nepřátel, kteří ohrožují samu podstatu Božího řádu.

Jedinec
Pokud jde o jednotlivce, obžalovaného nebo nemocného, je jím původně král, který zástupně trpí za svůj lid a jeho hříchy. Jeho nepřátelé, jsou nepřátelé Boží – dílo stanovo, a musí být zničeni.
Po návratu ze zajetí již nebyla královská role obnovena. Dochází k aktualizaci starých textů dvojím směrem. Jednak se zaměřili do budoucna – na očekávaného Syna Davidova, mesiášského krále. V této linii jde epištola Židům, která žalmy vztahuje na Krista (Žd 1,5 = Ž 2,7 nebo Žd 1,8 = Ž 45,7 nebo Žd 1,13 = Ž 110,1).
V druhém případě jsou demokratizovány – královo místo zaujal lid a později jednotlivý člověk.
Původně např. trpící žalmy byly určeny králi. Obyčejný člověk byl součástí lidu a vztahovaly se na něj přes krále a celek národa. Po babylonském zajetí král chybí a jednotlivec nabývá vlastní hodnotu. Žalmy se ho týkají osobně. – Tak např. mladší žalm 119. U starších dochází k demokratizaci až druhotně (Ž 23).
Na krále se původně vztahují výrazy jako pokorný, utištěný, sirotek, ubožák, slabý. Toto postavení se týká krále v jeho postavení před Bohem. Nejde však o jeho osobní problém, ale vystihuje bídu věřícího lidu v jeho každodenním životě. Takže i dnes je možné tyto texty vztahovat na každého člověka.
Tak jako král vedl lid do bitvy, vedl a zastupoval svůj lid i v zápase s Bohem.
Tak jako chránil Bůh svého krále z bran podsvětí (Ž 18,5), stává se útočištěm i každého věřícího (46,2).

Žánry:

Chvalozpěvy:

Žalozpěv je častější, ale chvalozpěv tvoří vyznění a závěr jednotlivých sbírek. Odtud i celkový název – Chvalozpěvy – převládají v závěru sbírky 146-150 – velká doxologie. Jedná se zvěstovatelskou chválu, tedy snaha o připojení všech ostatních, 101-3. Důvod Chvalozpěvu je neurčitý, nekonkrétní, aby žalm mohl mluvit ke všem generacím 100,5. Důvod chval obecně: Hospodin je králem, zvítězil nad nepřáteli, je přítomen.

Žalozpěvy

Soužení může přijít ze tří zdrojů:
a – nepřítel člověk, který se snaží žalmistovi ublížit 57,5 -nikde není uveden jménem,
b – žalmista sám, bolest, kterou sám zakouší, nemoc, samota – Ž 22,15-16
c – zápas s Bohem 102,10-11
Struktura žalozpěvů:
1. Vzývání 2. Prosba o pomoc 3. Nářky 4. Vyznání hříchů, ujištění o nevinnosti, 5. Zlořečení nepřátelům, kletba 6 Důvěra v Boží odpověď 7. CHvalozpěv . Vždy obsahují alespoň dva tyto prvky – ukázka žalm 28
Žalozpěv se nakonec obrací v chválu. Tento přechod je zvláštní. Žalozpěv možná přednášel kněz, pak řekl člověku ujištění o pomoci (to v žalmu není) a prosebník odpovídal důvěrou a chválami. Obrat na konci žalozpěvů znamená, že žalmista věří, že Bůh odpovídá na jeho modlitby.

Díkůvzdání

Chvála je zaměřena na vysvobození z úzkosti.
Žalmy re-orientace ( změny situace): Žalm 18,5-7 soužení, 17-18 svědectví o pomoci.

Další žánry.
Žalmy důvěry –
žalmista doufá v Boha jako ochránce – 11,16, 23,27,62,91,121,125,131


Žalmy rozpomínání
připomínají modlitby, které Bůh vyslyšel. Mocné činy z minulosti. – 78,105,106,135,136


Mudroslovné žalmy: – 1, 45,73


Královské žalmy
dva typy: Jeden vyvyšuje jako krále Boha, Bůh je vyhlášen nejen králem Izraele, ale celého vesmíru: např. 24 a 95. Bůh získá vojenské vítězství a je oslaven jako král 98,1
Druhý jako krále vidí člověka – davidovce např. 21,2-4


Seřazení sbírky
150 samostatných básní. Některé mohly tvořit celek. 9 a 10 tvoří abecedně jeden celek a v LXX tvoří jeden žalm. Podobně 42 a 43 mají společný refrén.
Jak na sebe navazují není jasné. Možná společná hesla, jiní myslí na liturgii bohoslužeb, další na souvislé čtení v synagoze za jeden nebo tři roky. Žaltář byl dlouho knihou otevřenou a žalmy se postupně přidávaly. Davidovy žalmy nejprve končí v 72,20 a pak se ještě objeví jiná sbírka.
Autoři:

všechny žalmy se zachovaly jako anonymní skladby, autory lze nejspíš hledat v řadách kněžstva.
Druhy: žalm 57 krát / píseň 30 krát – obojí je píseň doprovázená hrou na strunné nástroje
Pamětní zápis – Ž16 + 56-60 snad smírčí,
Poučující – poučení z vlastního nebo cizího utrpení, snad součást liturgie trpícího krále
Nadpisy:

Davidův, pro Davida 73 krát, Šalomoun 127, Mojžíš 90,
levitská sdružení, která působila v poexilním židovstvu ( Kórach, Asaf, Héman, Jedútún, Étan)
poutní – pro stejnou příležitost
Přednes:

Pokyny pro hudební provedení jsou dnes nejasné
podle giteského způsobu ? ( město Gat, kam se uchýlil David po vítězství nad Goliášem), nebo ohlas radostných zpěvů u vinných lisů – radostně
za doprovodu strunných nástrojů (4,6,54,76)
Doba vzniku:
Velmi staré prvky:
19,2-7 snad kenaanský přírodní žalm – spojen s žalmem o zákonu
29 – přebásnění žalmu o kenaanském bohu bouře
Královské žalmy z dob královských
45 – svatební píseň krále a královny
101 – závazek dodržování právního řádu ( 20,21,144)
132 – liturgický text o přenesení schrány na Sijón
Babylonský exil:
126 – radost návratu
137 – smutek nad Jeruzalémem
Horní hranice vzniku jsou knihy Paralipomenon: 1Pa 16,8 obsahuje citáty Ž 105,96 a 106 včetně závěrečného amen, které pronášelo celé společenství 1Pa 16,36.

Teologie (UDSZ)

Ž je malá bible a souhrn SZ ( Luther). Tvoří jej však, na rozdíl od jiných částí SZ ,většinou modlitby tj. lidská odpověď na Boží činy a oslovení. Není to tedy přímé zjevení, ale jejich zařazení do kánonu znamená, že mají také povahu Božího slova. I ostatní knihy byly předloženy skrze lidi. Jde o modlitby vybrané a uznané.
Jádrem je vztah mezi Bohem a člověkem. Ten je zde přirovnán ke vztahu smlouvy. Boží lid se považoval za účastníka smluvního vztahu s Bohem. (Abraham – Gn 15 a 17, Mojžíš – Ex 19-24, David – 2S 7). Žalmista si vylévá srdce, protože ví, že žije ve smlouvě s Bohem vesmíru.
Sijón –
symbol Boží přítomnosti, chrám = důvěrné obecenství s Bohem. Odtud vychází jeho požehnání
Ž 48,2-4 122,4
Dějiny
– historická paměť hraje v žalmech svou roli. Připomíná se, co Hospodin učinil v minulosti. Boží historické činy: 78,105,106,136
Zákon
: Je součástí Božího vysvobození. Zákon přichází, když Bůh vstupuje do vztahu se svým lidem. Zákon není rozkaz, ale požehnání – podrobně Ž 19 a 119
Boží kralování
: model vazalské smlouvy mezi silnějším a slabším králem. Silnější král je Hospodin a slabší davidovský král. Králem je tedy Hospodin sám, ale důležitou zprostředkující rolí má i pozemský král. Žalm 2 – korunovační žalm. Pozemský král vládne s jeho požehnáním a zrcadlí slávu krále nebeského. V Izraeli však král nebyl předmětem zbožné úcty. Měl však důležitou funkci, je Božím služebníkem.
Bojování:

některé žalmy jsou modlitbami před bojem, v jeho průběhu a po jeho skončení. Za tím stojí koncept svaté války. Ve vazalské smlouvě dával pozemský král dva sliby: Potrestá vazala, když se vzbouří,ale přijde mu na pomoc, když bude napaden. Mezi Izraelem a Bohem je podobně dynamický vztah.
7 žalm modlitba před bojem
91 žalm ve vojenském táboře v noci mezi boji
98 žalm na oslavu vítězství

Polemická funkce žalmů odpovídá době, k níž hovořily

např. 29 – vyvyšuje Boha na úkor Baala, mnoho podobných rysů z básněmi nalezenými v Ugaritu.
Výzva synům Božím – Boží dvůr – zeměpisné názvy ukazují k severu, krajinu kolem Ugaritu.
Představa Jahveho se podobá popisům Baala v ugaritských textech – jako silný bouřkový mrak.
Baal byl bohem deště a plodnosti – zde je však řečeno, že za silou dešťů stojí Hospodin.
závěrečný obraz – Bůh sedí nad potopou.
Jde o samé mytologické narážky. Jde tu však o úmysl a polemiku, nikoli výpůjčku.

Celková kompozice:
Vyústění do chválení je určujícím charakterem této sbírky. Proto také celkové označení jako Chvalozpěvy. Důraz je dále na královských žalmech,. které uzavírají sbírky: 72,89 a tvoří rámec prvního celku: 2 a 110. V době sestavení sbírky byly chápány mesiánsky – chválení Boha se neobrací jen k minulosti a přítomnosti, ale i k budoucnosti.
Torické žalmy 1 a 119 chtějí zdůraznit, že i žalmy se staly Božím slovem, které se má znovu a znovu číst a na něž se má pamatovat podobně jako na zákon.

Vztah k NZ

Po Izajášovi nejčastěji citovaná kniha. Žalmy jsou citovány na podporu christologie. Např. Ŕ 3.
Žalmy jsou citovány na podporu tvrzení, že Ježíš je Mesiáš a Boží Syn. Např. Petr ve Sk 4,11 cituje žalm 118,22 – odmítnutý kámen.
Žalmy však nejsou prorocké v původním smyslu slova. Mesiášské žalmy 2,16,22,69,110,
vyplnění na Kristu:
a/ žalmista je chápán jako Ježíš. Mluvčím je tu davidovský král. Ten je lidským obrazem Božího kralování. Vládne, protože jej k tomu Bůh ustanovil. S Davidem uzavřel zvláštní smlouvu (2 S 7). V NZ jde o naplněné zaslíbení davidovské smlouvy. David bude na trůnu navěky. Ježíš pochází z rodu Davidova!! Ř 1,3.
Požehnání Marii L 1,31-33 odpovídá Ž 89,3-4
Žalmy lze dnes považovat za modlitby Ježíšovy (Žd 2,12), ale současně i za naše modlitby k Ježíšovi.
Žalozpěvy naznačují jeho ponížení a mohou být i modlitbami trpících křesťanů.
Rozdělení žaltáře

5 knih, každá ukončena – chvála a dvojité Amen – 41,14, 71,18 atd. místo poslední celý žalm 150,
5 knih žalmů je analogií k 5 knihám zákona, chybí v hebrejském textu. Je možná pozdější a poněkud formální, protože narušuje jiné, zřejmě starší sbírky a celky v žaltáři.

1 – 41 I. Kniha – liturgické pásmo k podzimní slavnosti novoroční

1 úvodní žalm
2 Král je Boží syn – koresponduje s žalmem 89 ( královský) – tvoří rámec celku 3-88

3 – 41 pro Davida myšleno pro davidovského krále, dnes jednotlivec
pro předního zpěváka (55 krát, velekněz, král ??)

Při novoroční slavnosti Bůh v osobě krále každý rok obnovoval svou vládu. Ústřední postavou novoroční slavnosti je král z rodu Davidova. Je prohlášen hned v úvodu za Syna Božího. Tím je mu zajištěno mimořádné postavení. Král nese zástupně hříchy svého lidu. Od jeho věrnosti je závislé blaho lidu. Svým životem a vládou vede Boží zápas s nepřáteli.Jeho protivníci jsou Božími protivníky. Jako předobraz Krista vede zápas ze Zlým (představován lvem) a smečkou jeho přisluhovačů. V největší tísni je vysvobozen Bohem a pověřen soudem na protivníky.
Jednotlivé žalmy na sebe navazují, náměty a děj se však vrací, podobně jako v knize Jobově, kde rozhovor také probíhá ve třech kolech.

42 – 72 II. kniha liturgické určení nejasné, žalmy starobylé

42-83 elohistické žalmy – převládají žalozpěvy. Hospodin je vzdálen, proto se jeho jméno ozývá jen sporadicky a Bůh je jmenován obecným slovem elohim. Žalmista prožívá zlé dny odloučení od svého Boha 50,15 49,6 Světlo naděje je však zde: 46,8 -9 47,3 48,2
Srovnání žalmů 14 Jahve = 53 Elohim. Na začátku a na konci této sbírky žalmy pro společenství (42-50 a 73-83). Uprostřed (51-72) žalmy jednotlivce. Královský žalm 72 činí však i tuto sbírku žalmů veřejnou včetně společného amen (72,18).

42 – 50 kórachovské (50 závěrečný Asafův)

51 -72 davidovské (72 závěrečný šalomounovský – téma soudu) – dnes jednotlivec,
8 krát situační údaje z knih Samuelových, kdy byl život krále ohrožen,
typické situace, do kterých se však mohl dostat každý člověk,
jde o situace, které s Boží pomocí překonal, ještě pokračují.
obě sbírky kórachovská i davidovská mají podobnou strukturu


73 – 89 III. kniha – liturgické pásmo pro jarní slavnost velikonoční.

Námětem je utrpení lidu, vzpomínka na egyptskou porobu. Připomínají se události v knize Exodus. Často se objevuje jméno Josef a Efrajim. To vede k domněnce, že žalmy vznikly v severním Izraeli mezi josefskými kmeny ,ale v dnešní podobě jsou vztaženy na Jeruzalém ( Sijón, David)) tj. došly uplatnění v době Jóšijášově – v době nalezení nového zákoníku, který byl také severoizraelského původu. Jde o velikonoční slavnost , která oslavuje vítězství nad egyptskými modlami, vítězství života nad smrtí.
Nejednotnost – až do 83 jsou žalmy elohistické, 84-89 jsou jahvistické
Pokud mají původ v severním Izraeli, museli vzniknout před rokem 721 a jejich judská úprava spadá do doby kolem roku 622 – Jóšijášovy reformy.


73 – 83 asafovské ( s 50 celkem dvanáct) – 2Pa 29,30 nazván prorok
73 – lidský úděl se nedá pochopit, nejcenější je obecenství s Bohem
84 – 89 žalmy různých pěveckých sdružení
kórachovské ( + 42- 49 také celkem dvanáct) edómská čeleď, která se připojila
příslušníci kněžských tříd pověření chrámovým zpěvem,
kórachovci jsou vrátní, zpěváci a hudebníci, možná potomci původního obyvatelstva
90 -106 IV. kniha – jazykově blízké Iz 40 – 55, doba exilní a poexilní

Žalmy obsahově i jazykově příbuzné. Svým vznikem asi patří do období druhého chrámu (Zorobábel) rok 515. Důraz na Hospodinovu jedinečnost. Přestože Babyloňané zničili chrám, Hospodin je první i poslední. Hospodin zůstal Bohem, kdežto Marduk po vítězství Peršanů upadl v zapomnění.
Charakteristická je výzva, aby se před Hospodinem pokořili všichni bohové ( 97,7), neboť je Hospodin všechny převyšuje. Je od věčnosti až na věky 90,2 93,2 92,9 102,13.27
Je stvořitelem světa, 90,2 102,26 104,3 a svrchovaným soudcem 96,13 98,9. Člověk pomíjí jako tráva, ale Bůh dává lidskému životu smysl.
Většinou jde o radostné chvalozpěvy. Lid už není v cizině, ale doma, v obnoveném chrámu
92,1
105,1
106,1
Zaznívá nová píseň: 96,1 98,1 95,3., tj. nové skutky Boží pomoci, opět je o čem zpívat.
Král už nevystupuje v roli lidského prostředníka. Juda po exilu už krále neměl (101-103). Králem je sám Hospodin – odtud královské žalmy.ospodn zůstal Bohem zatímoc MArduk po vítězství Peršanů upadl v zapomnění.Ho

Úvodní žalm připomíná Mojžíše – obdoba situace po vyjití z Egypta. prostředník smlouvy. Mojžíš připomenut ještě 99,6 103,7 105,26 106,16, 23,32, podobně Áron a Samuel 99,6 a Abraham 105,8 106,45.
Hospodin se znovu ukazuje jako mocný. Získal Izraeli náklonnost jeho věznitelů 106,46 a umožnil návrat. To ukazuje na nový exodus.

93-99 královské – Hospodin je král ( poexilní)

107 – 150 V. kniha – volná sbírka

Zde již chybí jednotná liturgická linka. Jsou zde shrnuty menší celky a nezávislé žalmy
(119 torický a 137 ze zajetí).
Poutní žalmy – zřejmě písně poutníků, kteří přicházeli na slavnost do chrámu. Na dvě davidovské sbírky (108-111 a 138-145) navazují vždy chvalozpěvy. Ty tvoří vyznění celé sbírky knihy žalmů. Lid, který prošel utrpením a ponížením vyznává, že Hospodin je dobrý a jeho milosrdenství trvá na věky (107,1 118,1). Jen proto Izrael obstál ve všech zkouškách. Tohoto Boha nechválí jen Izrael, ale i nebesa a země ,ba i celá příroda.
První čtyři knihy byly zřejmě uzavřeny již při obnově bohoslužby roku 515, poslední kniha byla uzavřena až na synodě v Jamnii roku 90 po Kristu. LXX totiž zná ještě jeden žalm, stejně je tomu i v Kumránu – davidovský příběh. Kdysi bylo žalmů 151.


108 – 110 davidovské (110 velmi starý – královský , obdoba žalmu 2)
111 -118 halelujovské – slavnostní ukončení celku 2-110
119 torický žalm ( nese stopy zbožnosti vztažené k zákonu – alfabetický
koresponduje s žalmem 1( torickým) a tvoří rámec kompozice 2-110

Po velké kompozici 1-119 následuje dvě menší sbírky: 120-136 a 138-150. Každá končí halelujovými žalmy.
První má navíc na začátku a na konci tórické žalmy (1 a 119).

120-134 poutní (127 šalomounský – stavba domu)
132 uvedení Hospodinovy schrány na Sijón – předexilní

135-136 haleluja
137 dodatek, žalm z doby zajetí, který jim tématicky odpovídá, vzpomínka na Sijón
138-145 davidovské – poslední skupina
146-150 haleluja

151 nekanonický
Dublety: 18 = 2S 22, 14 = 53 ( odchylky), 70 = Ž 40,14-18, 108 = 57,8-12 + 60,7-14

knihy mohou pocházet původně z různých svatyň

Sdílet příspěvek!

Cesty k víře

  • Kurz Alfa
  • Pozvání na cestu
  • Čteme Bibli
  • Abeceda křesťanské víry

Naši faráři

Ondřej Macek

Ondřej Macek

  • Farář a statutár
  • +420 739 244 754
Iva Květonová

Iva Květonová

  • Farářka
  • +420 734 857 003

Farní sbor ČCE v Brně I

Opletalova 6
602 00 Brno

+420 542211453

Bohoslužby a sociální sítě

Bohoslužby se konají každou neděli v 8:30 v Betlémském kostele a v 10:00 v Červeném kostele. Přes prázdniny se konají jen jedny bohoslužby v 9:00 v Červeném kostele.

Sociální sítě

O našem sboru

  • O nás
  • Naše kostely
  • Lidé ve sboru
  • Týden ve sboru
  • Historie sboru
  • Archiv bohoslužeb
  • Kontakt

Další odkazy

  • Kurz Alfa / Beta
  • Středisko Blažkov
  • Koncerty a výstavy
  • GDPR
  • Dotace
  • Výroční zprávy

Kontaktní informace

Farní sbor ČCE v Brně I

Opletalova 6
602 00 Brno

+420 542211453

https://cervenykostel.cz

© 2005 - 2023 Českobratrská církev evangelická, sbor Brno I.
Připomínky ke stránkám pište na