O jirig

Otázky víry – interaktivní katechizmus

Možná máš k víře blíž, než si myslíš. Text, který Ti poskytne odpovědi na otázky a důvody k dalším otázkám najdeš na našich stránkách.

Pokračovat ve čtení

Staršovstvo

Staršovstvo

Staršovstvo je správní orgán farního sboru. Přísluší mu zejména pečovat spolu s kazately o bohoslužebná a katechetická shromáždění, o duchovní život rodin sboru, o hospodaření sboru, o ekumenické vztahy a misijní činnost v obvodu sboru. Podporuje kazatele a pomáhá jim v jejich práci, ve vzájemné bratrské odpovědnosti dbá, aby život kazatelů, starších i celého sboru byl ve shodě se svědectvím Písem svatých a s církevním řádem.

Staršovstvo zasedá podle potřeby, zpravidla jednou měsíčně.

Členy staršovstva jsou mocí svého úřadu (virilní členové) faráři a jáhnové ve sboru ustanovení.

Staršovstvo volí ze svého středu kurátora sboru.

Staršovstvo volí ze svého středu na čtyřleté funkční období poslance konventu a jejich náhradníky.

 

Působnost staršovstva Kromě úkolů stanovených Církevním zřízením přísluší staršovstvu zejména:

a. osobním příkladem a společnou službou pečovat o křesťanský život ve sboru

b. pravidelně a řádně pořádat bohoslužebná, katechetická a vzdělávací shromáždění pro dospělé, mládež i děti (nedělní a sváteční bohoslužby pro dospělé a pro děti, biblické hodiny, náboženské vyučování, konfirmační cvičení a konfirmační slavnost, a další pravidelná i mimořádná shromáždění, setkání, cvičení, kursy, pobyty a tábory zaměřené k prohloubení znalosti Bible, k utvrzení ve víře, k budování společenství sboru a k odpovědnému a řádnému jednání ve všedním životě) a usnášet se o jejich pořadu a čase konání

c. starat se o cvičení církevní hudby a zpěvu a jejich užívání ve sboru

d. podle potřeby se starat o vyučování náboženství ve školách na území sboru

e. pečovat o ekumenické vztahy a misijní činnost v obvodu sboru

f. navštěvovat členy sboru, zvláště nemocné, osamělé a jinak potřebné

g. pomáhat modlitbami, napomínáním, radou a potěšováním rodinám i jednotlivcům, kteří se ocitli v pokušení, v nebezpečí mravního zbloudění či rozvratu

h. pastýřskou službou usilovat, aby spory mezi členy sboru byly urovnány vzájemným odpuštěním

i. přijímat do církve nové členy a vylučovat z ní

j. vést kartotéku členů sboru, seznam členů s hlasovacím právem, zařizovat volby, svolávat sborové shromáždění a provádět jeho usnesení i usnesení a rozhodnutí vyšších církevních orgánů

k. volit ze svého středu na čtyřleté funkční období poslance konventu, a to ve sborech do 250 členů jednoho, do 500 členů dva, do 1000 členů tři, přes 1000 členů čtyři a stejný počet náhradníků, nejméně však dva

l. volit ze svého středu na čtyřleté období poslance a náhradníky seniorátního shromáždění Jeronýmovy jednoty

m. předkládat seniorátnímu výboru a konventu odůvodněné návrhy týkající se církevního života, církevního zřízení a řádů

n. předkládat kazatelům i ostatním členům staršovstva přání nebo stížnosti týkající se jejich činnosti ve sboru a způsobu života, a kdyby to nemělo úspěch, činit oznámení vyšším správním orgánům a příslušným pastýřským radám

o. ustanovovat a propouštět diakonky a diakony, učitele náboženství, varhaníky, sborové sestry, kostelníky i jiné zaměstnance a pracovníky sboru, určovat jejich mzdy a odměny a udělovat jim dovolenou

p. usnášet kazatelské statuty upravující postavení farářů a jáhnů, kteří jsou ustanoveni ve sboru q. starat se o hospodaření sboru a správu jeho majetku podle ŘHC

r. starat se o archiv farního sboru, o vedení sborové kroniky a o sborovou knihovnu

s. jednat a usnášet se o všech sborových záležitostech, které nejsou Církevním zřízením a řády svěřeny výhradně sborovému shromáždění nebo faráři či jáhnovi

t. podávat příslušnému seniorátnímu výboru na požádání zprávu o všech záležitostech, které se týkají sboru, a dát mu nahlédnout do sborových spisů

Pokračovat ve čtení

Abeceda křesťanské víry

1. Hodí se křesťanství do dnešního světa?
Pro někoho je křesťanství uzavřená kapitola, která je dnešnímu světu cizí. Je však mnoho lidí, pro které je víra v Ježíše Krista důležitá a nikdy by se jí nevzdali. Jsou mezi nimi staří i mladí. Najdeme mezi nimi vědce, lékaře, politiky, umělce i obchodníky. Bible patří mezi nejprodávanější knihy na světě. Křesťanství na rozdíl od mnoha módních směrů není jen myšlenka, názor či teorie. Víra neaspiruje ani na jednotný výklad světa. Je to něco daleko prostšího a jednoduššího – pozvání k naději, k novému pohledu na život a na svět. Je to výzva, kterou by bylo škoda obejít.

Pokračovat ve čtení

Bible

Nabízíme vám stručné úvody do jednotlivých knih Starého záíkona, které připravil náš farář Jiří Gruber pro biblické hodiny v našem sboru v letech 2005 – 2007. Kdo by se chtěl podobných přednášek účastnit živě, je srdečně zván každý čtvrtek v 17 hodin do sborového sálu na Opletalově 6 v Brně.

Pokračovat ve čtení

Úvod: Knihy Starého zákona

SZ je výsledkem dlouhého procesu shromažďování, zpracovávání a konečné podoby různých příběhů, vyprávění a literárních textů, kterým je společný odkaz k Hospodinu, Bohu Izraele.
Až do určité doby byl biblický text chápán jako dílo Ducha svatého, tedy něco posvátného, nedotknutelného, inspirovaného.

Pokračovat ve čtení

Genesis

Dělí se na dvě hlavní části: předvěk 1-11 a příběhy otců 12-50. Oba tyto oddíly Předvěk a příběhy otců vznikly samostatně a byly spojeny až dodatečně. Příběhy otců zaujímají v Gn nejvíce místa.
Základem izraelského vyznání víry bylo svědectví vysvobození z Egypta ( Exodus). Příběhy v Genesi chtějí říci, co všechno tomu předcházelo.

Pokračovat ve čtení

Exodus – řecky Vyjití

Základní charakteristika: V této knize se mění výchozí předpoklady – na místo otců, tedy jednotlivců je v centru Božího jednání lid. Ze 70 potomků Jakobových se stává Izrael – Ex 1,7. Poprvé se vyskytuje toto označení jako celku společenství, které je viděno z hlediska jeho pozdější podoby – posvátný svaz 12 kmenů. Vůči Egyptu vystupují jako hebrejové . tj cizinci žijící mimo zákon. Vlastním jménem však vyznávají , že za ně zápasí Bůh (Gn 32,29 – Jákobovo nové jméno). Zatímco praotcové znali Boha pod jménem El (Bůh všemocný Ex 6,3), což souvisí i se jménem Izra-el, v Egyptě se z něj stávají vyznavači jména JHVH. Mojžíš jim odhaluje význam tohoto jména „Jsem, který jsem“ a tím i povahu Boží. Je to Bůh všudypřítomný, vysvobozující a zachraňující.

Pokračovat ve čtení

Leviticus – III. kniha Mojžíšova

Název z řečtiny – doslova kniha lévijská (mluví se o nich však jen v Lv 25,32). Dějištěm je stále hora Sinaj. Lv je součástí tzv. kněžského kodexu – Ex 25 až Nu 10. – Sinajská perikopa. Jedná převážně o obětní a obřadní řády, které jsou však propojeny s mezilidskými vztahy (etikou)!

Pokračovat ve čtení

Jozue


Přední proroci

V židovské tradici následují po Tóře jako druhý díl kánonu: Přední proroci. Kromě našich klasických proroků (Iz, Jer atd.) tam patří i knihy Jozue až Královské“. Jako proroci jsou totiž chápáni: Jozue (Joz), Samuel (Sd, Rt, 1 a 2 S) a Jeremiáš (1-2 Kr).
Podle některých kniha Jozue patří ještě k Tóře. Ale předěl tu je. Pět knih Mojžíšových znamená povolání do služby, Jozue uvedení do odpočinutí.
Knihy Jozue, Soudců a Rút jsou ve srovnání s ostatními poměrně samostatné, do sebe uzavřené.
Ostatní přední proroci tvoří součást většího celku. Knihy 1-2 S se v řecké a latinské bibli nazývají čtyři Královské. Jozue až 2 Kr jsou teologicky blízké knize Dt – deuteronomistická škola nebo redakce je zjevná především v jazyce: viz úvodní řeč 1,1-9, 11,15.23 21,43-22,6 a 23. Zpracovaný materiál je však různorodý.

Pokračovat ve čtení