Příspěvky

Zavřete oči, uvolněte se. Cítíte vůni lesa, slyšíte výskat děti… Vítejte na Blažkově. Rok uplynul jako voda a my jsme se tu opět sešli, abychom si odpočinuli, našli nové přátele a rozebírali svoje názory na víru.

Letošní pobyt se nesl v duchu apoštola Pavla. Jeho příběhy nám pravidelně přibližovali mládežníci krátkými výstižnými scénkami, které nám nejen určily téma dne, ale zároveň nás i pobavily. Dospělí je potom rozebírali s Biblí a propiskou, zatímco jejich ratolesti pod vedením paní Rybárikové šly každé dopoledne po stopách Pavlových a hrály si na jeho dobrodružství. Chodily po fáborcích a hledaly ho, zkoušely, jak se cítil, když oslepl, zjišťovaly, jak hluboká je jejich víra, když foukaly do kousku vaty, který ji měl symbolizovat a nesměl spadnout na zem. Pavlovu cestu zakončily „ztroskotáním” na říčce Bobrůvce. Odpoledne jsme měli možnost vyrábět umělecké drobnůstky – savovali jme trička, dělaly látkové panenky či vyšívali přáníčka.

Ve čtvrtek před večeří jsme se všichni odebrali do lesa, kde pan farář Gruber vysloužil nádhernou bohoslužbu s večeří Páně. Seděli jsme u srázu, pod námi hučela Bobrůvka a na protějším břehu řehtali koně z dětského tábora a do toho pan farář četl z listu Korintským…

V pátek, na závěr dovolené, si připravily střední a starší děti pro své rodiče a mladší sourozence bojovou hru, určenou k zopakování celého tématu Pavel z Tarzu. Účastníci prošli osmi stanovišti, kde na ně čekaly vždy dva úkoly – jeden biblický, který se týkal některé události z Pavlova života, například chození po slepu, a druhý, ten si děti na stanovišti vymyslely samy a mohl se týkat čehokoli, například vylovit klíček ze zavařovací sklenice plné bláta, mechu a jiných ,,darů” lesa. No a na konci na všechny čekala sladká odměna.

Co dodat? Že se nám to jistě všem líbilo a nashledanou příští rok.

Adéla Lokajová

Převzato z Brněnského evangelického měsíčníku Setkávání 8/2011