Příspěvky

Když jsem se po této, pro evangelium úspěšné akci vracela domů, uvítaly mě otevřené dveře našeho domu a nikdo v něm. Poličky vyházené, dývídýčko pryč, peněženka a mobil taky pryč. Naštěstí u nás celkem nebylo co vzít a nezvaného návštěvníka určitě něco vyrušilo, jinak by jistě objevil i tu tisícovku, co viditelně trčela mezi kořenkami. Když mi došlo, co se stalo, šla jsem pro souseda. Co kdyby byl záškodník ještě někde v domě. Nebyl. Zavolala jsem tedy policii a v těch třech hodinách, než přijeli, sepsala škodu, zablokovala kreditku a pak střídavě usínala na židli v kuchyni a budila se hrůzou, že to někdo zkusí znovu. Nemohla jsem se ani zavřít, neb s vypáčenými dveřmi se nesmělo hnout. Policie přijela, všechno si nafotila, skoro nic nezapsala a zase odjela.

Když pominul cirkus s braním otisků (které bylo ovšem bezúspěšné, protože všechno, na co zloděj sáhl, bylo už v jeho kapse a ne v našem bytě) a já jsem konečně zavřela ty dveře, sedla jsem si a přemýšlela, jak to zapadá do mého života. První, co mě napadlo, bylo: „To máš za to!“
Je to vážně tak? Mstí se ďábel za to, že jsem se šířením Boží zvěsti odvážila do jeho výsostných vod? Rozum celkem logicky namítá, že tomu zloději je to jedno, jestli s lidmi mluvím o Bohu nebo ne. Ten si vezme, co potřebuje, a s mojí službou to nemá co dělat. Zkušenost naproti tomu říká, že ďábel nevynechá jedinou příležitost mě od služby odradit, a taková pecka, jako vykradený byt, se mu náramně hodí do krámu.
Pak už na mudrování nebylo kdy. Přijel zbytek rodiny, nastalo vybalování, koupání, chystání na zítřejší první školní den.
Korunu tomuto víkendu nasadila Hesla Jednoty Bratrské. Zobrazují se mi vždy po zapnutí na počítači. Když jsem tedy udělala večeři, uložila děti a zapnula počítač, usmíval se na mě z monitoru verš: Nebudeš dychtit po domě svého bližního, vůbec po ničem, co patří bližnímu tvému. Na vteřinku mě napadlo, jestli redakce Hesel JB má nějaké tajné informace, které já nemám. Ale nakonec mě přece jen přemohl smích. S Bohem se člověk fakt nenudí. A ať už je to s ďáblovými snahami jakkoli, lidem o Bohu vyprávět nepřestanu. Ani za cenu osobních ztrát. Nejen že lidem evangelium může zachránit život, ale navíc by přišli o spoustu legrace. No ne?
Kateřina Rybáriková