Příspěvky

Letošní sjezd mládeže, který se uskutečnil 27.‒30. září v Pardubicích, byl v mnohém neobyčejný. Prvním zpestřením bylo, že byl po nějaké době opět delší, čtyřdenní. Speciální byl ovšem zejména tím, že byl spojen s oslavami stoletého výročí založení naší církve, a proto jsme byli všichni – mladší i starší – pozváni, abychom se radovali společně, jak vyzývalo i téma celé události.

Jeden prodloužený prázdninový víkend pěveckého sboru Cantate Domino prožitý v milém společenství zpěváků a jejich rodinných příslušníků a příznivců se stal již tradicí. Letos jsme se takto sešli už po jednadvacáté. První pěvecké soustředění se konalo v roce 1995 a od té doby jsme vynechali jen jedenkrát. První tři soustředění byla v Jimramově, pak jsme se sjeli třikrát v Lesonicích, jednou v Kroměříži a patnáctkrát v Poličce.

(Z letního pobytu sboru Brno I)

Za mnoha kopci a řekou Bobrůvkou, kdesi v hlubokém lese, žili-byli jednou jedni bojovníci za pravdu. Žili ve vzájemné shodě, denně si četli z Písma a vykládali si Jeho Slovo. Radovali se s radujícími, jedli spolu chléb a nebáli se, ani když na údolí u řeky padla hustá tma a třpytivé hvězdy bylo jen stěží vidět přes koruny smrků. A On byl s nimi a žehnal jim ve všem a oni činili vše k Jeho slávě.

V neděli 27. května 2018 se vedle obvyklých bohoslužeb sboru Brno I v Betlémském a Komenského kostele konal také výlet. Po desáté hodině jsme se tramvají a autobusem přesunuli na konečnou Líšeň, Mariánské údolí. Tam už nás čekali další výletníci, kteří přijeli auty. Ve svahu pod a hlavně nad cestou jsou ještě znatelná prudce stoupající schodiště, která vedla na řady lavic pro návštěvníky Mírových slavností v tehdejším Gottwaldově údolí, na které jsme před desítkami let byli nuceni si zakoupit vstupenky. Dnes jsou tribuny zcela zarostlé, pohltil je les, není z nich nic vidět.