Příspěvky

Každá neděle je svátečním dnem, někdy ale bývá atmosféra při bohoslužbách o něco slavnostnější, podle toho, v jakém okamžiku církevního roku se nacházíme nebo zda si chceme připomenout něco pro nás zajímavého, důležitého či významného. V neděli 15. prosince 2013 jsme měli vzácnou příležitost ve zcela zaplněném Červeném kostele pogratulovat bratru faráři Janu Pokornému k 95. narozeninám, jejichž datum 18. prosince je pro nás snadno zapamatovatelné, protože se až na jeden den kryje se založením Českobratrské církve evangelické. Měli jsme příležitost se na chvíli pozastavit, krátce se ohlédnout a připomenout si několik okamžiků i dlouhých period, které zásadním způsobem formulovaly a ovlivnily život našeho sboru, okamžiky, které jsme my nebo naši předci v tomto sboru směli prožít, za které máme být Pánu Bohu vděčni a přitom si uvědomit, kde jsou kořeny tohoto sboru, ke kterým se můžeme kdykoliv vracet a čerpat z nich poučení, sílu a inspiraci pro přítomnost i budoucnost.

Letos se konalo o poslední neděli církevního roku, tedy 24. listopadu, v sále Václava Pokorného. Na programu bylo velmi zajímavé vyprávění z oblasti všem nám málo známé a tak jsme se rádi něco nového dozvěděli. Život ve věznicích a hlavně poslání vězeňských kaplanů (kterých působí dnes v našich věznicích již 33) nám poutavým způsobem přiblížil bratr Pavel Janošík, farář sboru ve Velkém Meziříčí, který současně působí na kratší úvazek v poměrně nové věznici v Rapoticích nedaleko Kralic. Mohli jsme si prohlédnout časopisy o vězeňství u nás a již během přednášky padalo mnoho dotazů. Bylo vidět, že nás tato tematika zajímá. Budeme se těšit, že pan farář Janošík vyplní naši prosbu a v některém z příštích Setkávání o tom napíše i pro ty, kteří na přednášce nebyli.

Jako obvykle při podobných příležitostech jsme byli bohatě a s láskou pohoštěni. Jednou větou lze říci, že to bylo skutečně milé pozdně podzimní nebo předadventní setkání.

Při podrobné prohlídce kamenného reliéfu nad vchodem do Červeného kostela bylo zjištěno, že byl původně kolorován a zůstaly na něm zbytky původních barev. Staršovstvo sboru se po konzultaci s památkovými odborníky rozhodlo tento symbol obnovit do původní podoby. Reliéf je modifikovaným symbolem Lutherovy pečeti – původně Lutherem uvažovaný kruh je v našem případě tvarován jako štít.

V pondělí 25. listopadu byla v 17 hodin v sále Václava Pokorného malá ymkařská slavnost. Čtenářům byla představena životopisná kniha Mileny Šimsové: „Svět Jaroslava Šimsy“. Knihu vydalo evangelické manufakturní alternativní nakladatelství Eman za podpory brněnské YMCY. Přispěl na ni také Nadační fond Přemysla Pittra a Olgy Fierzové a Nadační fond Věry Třebické-Řivnáčové. Slavnostní uvedení knihy na trh zahájil nakladatel Tomáš Trusina, který je farářem v Benešově u Prahy. Zmínil, že doposud nevydali tak objemnou knihu. Představila ji PhDr. Eva Šimková. O hudební doprovod se postarali muzikanti Víťa Holata hrou na saxofon a Petr Fučík, který preludoval na zvláštní nástroj vymyšlený Víťou Holatou. Ukázky z díla Jaroslava Šimsy přečetl jeho pravnuk Petr Hrudka. V jeho podání přítomní uslyšeli také vzpomínku Viktora Fischla na Jaroslava Šimsu nazvanou „Krásný člověk“ z roku 1968. Večer zakončila PhDr. Milena Šimsová. Pak bylo občerstvení. Účastníci slavnosti se dlouho nemohli rozejít, kupovali si knihu, která byla v prodeji s 15% slevou, prohlíželi si další knihy, které vydal Eman, a povídali si. Byla to vydařená slavnost.

Blahoslav Šimek

Převzato z Brněnského evangelického měsíčníku Setkávání 1/2014

V říjnu se obrátila synodní rada dopisem na staršovstva všech sborů s rozsáhlým materiálem, který obsahuje mnoha otázek. Jejich cílem je otevřít ve sboru a ve staršovstvu rozhovor o směřování každého sboru a jeho budoucnosti. Každý sbor si má s jejich pomocí ujasnit, jaká bude jeho podoba v situaci postupného směřování k samofinancování církve. Rozhodli jsme využít těchto otázek a položili jsme je v každém brněnském sboru vždy jednomu presbyterovi či presbyterce a někomu z mladších členů církve. Odpovědi nechápejte jako oficiální stanovisko sboru. Jsou to názory dvou víceméně náhodně vybraných členů sboru, které nás mají přimět k přemýšlení. Budeme rádi, když nám jako čtenáři SETKÁVÁNÍ pošlete i své pohledy a názory, které rádi uveřejníme.

Varhany v Červeném kostele postavila firma Gebrüder Rieger z Krnova v roce 1887 pod opusovým číslem 185 k dvacátému výročí posvěcení tohoto chrámu, který se tehdy jmenoval Christuskirche.

Příprava této bohoslužby trvala zhruba půl roku. Podílelo se na ní osm duchovních z osmi církví působících ve středu Brna. Jako téma jsme zvolili dvě letošní výročí: 1150 let od příchodu Cyrila a Metoděje a 400 let od vydání poslední verze biblického překladu v Kralicích. Právě překlad biblického textu do národního jazyka obě výročí spojoval.

Budiž dověrnost vaše o tomto chlebu a kalichu Páně, že chléb jest tělem Pána Ježíše, na smrt daným, a víno krví jeho, za vás vylitou: Ne nějakým způsobem přirozeným a tělesným, ale posvátným jako tak obřízka, jest smlouva Boží. Beránek velikonoční – Jítí Hospodinovo. Křest – obmytí nového rození. A to z ustanovení a vysvědčení Pána Ježíše k službě duchovního požívání těla a krve Páně na paměť všech skutků, a práce jeho i smrti nevinné, kterouž pro vás podstoupiti ráčil: i k hojnějšímu sobě toho všeho přivlastnění. Slyšeli jste také velmi milostný rozkaz Pastýře a Biskupa nebeského, kterýmž nás laskavě pobízí, abychom s ním v vnitřním člověku hodovali, jedli a pili za stolem jeho. Užitečný anobrž velice potřebný, též i velmi rozkošný jest tento pokrm a nápoj duši lačné a žíznivé, milosti a spravedlnosti Kristovy. Uposlechnětež ho tedy a pojďte k tak milostnému hlasu jeho, beřte, a jezte ten pokrm a nápoj spasitedlný, kteréhož vám, jako svým milým dítkám, skrze tuto službu podávati ráčí z své veliké a srdečné milosti, kterouž k vám má. Protož s tím potěšením Ducha, pojďtež všickni, kteříž jste se k tomu připravili, i právo sobě zřízeně dané máte, tak jakž toho jest dobrý obyčej.

Ve dnech 11. – 13. října jsme uvítali 11člennou skupinu z družebního sboru Francouzské reformované církve v Basileji. Hosté přijeli v pátek dopoledne vlakem z Vídně. Po procházce centrem města a obědě jsme se přesunuli na Staré Brno, kde jsme navštívili Augustiniánský klášter. Nejdřív jsme prošli expozici v Mendlově muzeu. Formulováním základních zákonů genetiky Mendel značně předběhl svoji dobu, jeho objevy vědci ocenili až desítky let po jeho smrti. Následovala prohlídka areálu. Eliška Rejčka zde založila v roce 1323 klášter cisterciaček, v roce 1782 sem byl přesídlen řád augustiniánů i s opatstvím, jedním z opatů byl i Jan Řehoř Mendel. Zaujal nás vstupní refektář upravený v secesním slohu, dormitář s obrovským obrazem Jeruzaléma, další sály, původní klaviatura varhan v basilice, na které hrával Leoš Janáček, a hlavně nádherná gotická Basilika Nanebevzetí Panny Marie, kterou papež Jan Pavel II. povýšil na „Basiliku minor“.

Pokračovat ve čtení

studenti zpěvu a hry na varhany Konzervatoře Evangelické akademie v Olomouci

HELENA VODIČKOVÁ

MARKÉTA PROKOPOVIČOVÁ

ONDŘEJ HORŇAS

ANNA RAČINSKÁ

JANA JURENKOVÁ

IVA SÝKOROVÁ

Veškerý výtěžek z dobrovolného vstupného bude věnován Hospici Svale Alžběty.