Příspěvky

Tato kniha se dnes těší velkému zájmu. Vyhovuje naší době, která se zajímá o sebe a vztah k druhým lidem. Chápe se jako Boží pomoc v poznání člověka a jeho chování. Fakticky se však nachází mimo hlavní proud SZ. Nejsou tu žádné odkazy na Boží skutky a smlouvu. Je tu málo zmínek o Bohu, chybí náboženský slovník. Někdy se dokonce mluví o světské moudrosti, o „Příručce úspěšného života“. Je to však doklad, jak víra ovlivňovala běžný život Izraelců. Výklad: B. Pípal: Modrost knihy Přísloví, 1992

Kniha, která je blízká dnešním posluchačům. Její skeptický tón zní velmi moderně a současně. Pomáhá lidem, kteří jsou rozčarováni světem i Bohem. Byla však napsána prvotně především pro svou dobu.
Zrcadlí se v ní krize moudrosti, která se jiným způsobem projeví také v knize Jób. Kohelet se s krizí vyrovnává formou vlastního uvažování, není tu jako v Jóbovi osloven přímo Bůh, ani tu Bůh přímo nemluví.

Název – hebrejsky: šir ha šírim – doslova „nejkrásnější píseň“, latinsky Canticum Canticorum

Sbírka pěti žalozpěvů nad zkázou Jeruzaléma, kterou způsobili babylonští roku 587.

Starý Zákon má v hebrejštině několik skupin spisů: Zákon, Přední proroci, Zadní proroci a Spisy
I: Pentateuch – Zákon – nejstarší tradice národa, spisy z různých dob
II: Přední proroci: v babylonském exilu vzniká deuteronomistiské dílo: Joz, Sd, 1-2 Samuelovy, 1-2 Královské
III: Spisy: po exilu vzniká dílo Kronikářské: 1-2 Paralipomenon, Ezdráš a Nehemjáš + knihy moudrosti ( Jb, Př, Kaz, Pís), knihy liturgické (Ž), naučné (Rt, Est).
IV: Proroci: čtyři „velcí“ Iz, Jr, Ez, Da ( tvoří je celkem 180 kapitol) a 12 „ malých“ (celkem 67 kapitol, které tvoří jeden svitek, souhrnně se jim v hebrejské bibli říká Zadní proroci)