Vánoční slavnost 2008
Na Vánoční bohoslužby si děti (pod vedením učitelů nedělní školy) každým rokem připraví krátké divadelní vystoupení. O radost z Vánočního příběhu se chceme s Vámi podělit alespoň ukázkou několika fotografií z dětských představení, které jsme shlédli o Vánocích 2008 tentokrát v Červeném kostele.
|
|
Nejpřednější stráž lidského pokolení v kolíbce jest.
(J. A. Komenský, Informatorium školy mateřské)
Bývává už i v našem sboru poslední dobou zvykem, že část bohoslužeb je věnována dětem. Aby i oni měli vědomí, podíl účasti na bohoslužbách sboru. Aby pak mohly, s o to větší radostí a těšením jít do nedělní školy, proto pro ně naši faráři mají přichystáno vždy pár vřelých slov a často i písničku. Ostatní členové shromáždění díky tomu vědí, jaké téma se v nedělní škole probírá.
Čtvrtou adventní neděli měly děti tuto chvíli o kousek delší. A ukázaly celému sboru, v čem že „nejpřednější stráží lidského pokolení a naším nejdražším klenotem pro nás a pro Boha“ jsou. S pomocí učitelů nedělní školy nacvičily vánoční hru Luďka Rejchrta Loď naděje a pomohli nám, abychom se i my, dospělí, více přiblížili k „Božím dětem“.
….Nebo dítě narodilo se nám, syn dán jest NÁM…
Jaká bude ta jeho ruka ? Kdo to je (pro nás) ?
„Chlapečku můj, květinko vyrostlá z lásky, zas pláču štěstím, když hladím ti vlásky, protože možná tys právě zaslíbený, možná právě tys vyvolený, abys vykoupil svět…“
Vzpomínám si na svoje dětská léta, kdy jsem měl kdesi v Čechách při vánoční slavnosti v upocené ruce na papírku napsaný veršík. A nevěděl proč a co vlastně říkám. A veršík měl, pokud možno, zarecitovat.
V ten vzácný čas vánoční hry, kterou nám děti zahrály, Mojžíš (ústy Krištofa Michala) říká: „Půjdem dál, i když se moře pění,
Váš Pán je silnější…
Hle ruku pozvedá a všechno mění… A lodník (malý David Lipenský) dodává:
A tak se nebojme o loď na širém moři, na lodi Naděje se zpívá z plných plic…“
Možná, že tu a tam zapraskaly mikrofony (někoho tak nemuselo být chvíli slyšet), že tu a tam někdo mluvil potišeji, jiný příliš nahlas, to není důležité. Pro tyto drobnosti bychom si neměli nechat ujít skutečnost, že to byla vůbec – první vánoční hra, provedená v prostorách našeho Červeného kostela (obdobně jako při Hudebních nešporech u nás nedávno vůbec poprvé provedena opera – Kristov dotyk). Neměli bychom pominout, že třeba právě tyhle děti jsou nadějí tohoto světa, našeho sboru…. Díky. Halelujah.
Víťa Rybárik
Pokračovat ve čteníJak spolu mluvíme v manželství
4. prosince v 19 hodin se konal sborový rozhovor. Naším hostem byl bratr Prof. Jaro Křivohlavý z Prahy, někdejší člen synodní rady ČCE, který promluvil na téma: Jak spolu mluvíme v manželství. Spolu s ním odpovídala na dotazy z řad posluchačů i jeho manželka Marta. Celý rozhovor byl veden v přátelském a milém duchu.
Sál Václava Pokorného byl tentokrát zcela naplněn nejenom lidmi našeho sboru, ale řadou (necírkevních) lidí, kteří přišli na pozvání.
|
|
Překvapení na konci léta – 2. díl
Když jsem se po této, pro evangelium úspěšné akci vracela domů, uvítaly mě otevřené dveře našeho domu a nikdo v něm. Poličky vyházené, dývídýčko pryč, peněženka a mobil taky pryč. Naštěstí u nás celkem nebylo co vzít a nezvaného návštěvníka určitě něco vyrušilo, jinak by jistě objevil i tu tisícovku, co viditelně trčela mezi kořenkami. Když mi došlo, co se stalo, šla jsem pro souseda. Co kdyby byl záškodník ještě někde v domě. Nebyl. Zavolala jsem tedy policii a v těch třech hodinách, než přijeli, sepsala škodu, zablokovala kreditku a pak střídavě usínala na židli v kuchyni a budila se hrůzou, že to někdo zkusí znovu. Nemohla jsem se ani zavřít, neb s vypáčenými dveřmi se nesmělo hnout. Policie přijela, všechno si nafotila, skoro nic nezapsala a zase odjela.
Pokračovat ve čteníKřest na Blažkově
|
2. – 9. srpna 2008 sbor pořádal rodinnou rekreaci v Letním středisku Blažkov.
Rodinné rekreace se zúčastnilo řada rodin i jednotlivců z našeho sboru. Biblický program pro dospělé měl bratr farář Jiří Gruber. Téma bylo apokryfní kniha Tobiáš. Každoročním vyvrcholením celé rekreace je společné slavení Večeře Páně. Tentokrát byla vysluhována v lese u řeky, ve které byla pokřtěna sestra Lenka Kosohorská. Atmosféru bohoslužeb spojených se křtem ve volné přírodě Vám zpřístupní přiložené fotografie. |
Konfirmace 22. 6. 2008
V neděli 22. června 2008 proběhly slavnostní bohoslužby spojené s konfirmací a křtem. Zároveň byla vysluhována Večeře Páně.
O radostné okamžiky nejenom mladých lidí, ale i celého sboru se s Vámi chceme podělit na několika fotografiích pořízených během bohoslužeb.
Překvapení na konci léta
Vypadalo to na normální víkend na konci prázdnin, který se měl proměnit na konečně pořádný vandr. Ne že by to s dětmi a s manželem nebylo ono, ale vandr s partou z mládí, v maskáčích a s „usárnou“ věstil opravdu zajímavý zážitek.
Pokračovat ve čteníBěhem sobotní noci navštívilo Červený kostel téměř 10.000 lidí
Fotografie z Muzejní noci 2008
Abeceda křesťanské víry
1. Hodí se křesťanství do dnešního světa?
Pro někoho je křesťanství uzavřená kapitola, která je dnešnímu světu cizí. Je však mnoho lidí, pro které je víra v Ježíše Krista důležitá a nikdy by se jí nevzdali. Jsou mezi nimi staří i mladí. Najdeme mezi nimi vědce, lékaře, politiky, umělce i obchodníky. Bible patří mezi nejprodávanější knihy na světě. Křesťanství na rozdíl od mnoha módních směrů není jen myšlenka, názor či teorie. Víra neaspiruje ani na jednotný výklad světa. Je to něco daleko prostšího a jednoduššího – pozvání k naději, k novému pohledu na život a na svět. Je to výzva, kterou by bylo škoda obejít.
Vyznání Petera Cingeĺa – zpěváka, který v opeře Kristův dotyk ztvárnil postavu Ježíše.
Jak na Vás osobně působí opera Kristův dotyk jako celek?
Tato opera je mým druhým projektem který dělám s panem Kubičkou. První dílo byla opera Martin Luther. Byl jsem nadšený a hned jsem poprosil pana skladatele, že by mi bylo ctí, kdybych mohl ještě někdy participovat v jeho dílech. Odpověď přišla v podobě nabídky obsazení v další opeře – Kristův dotyk. Myšlenka přiblížení osobnosti Ježíše Krista současnému posluchači je pro celý kolektiv souboru nelehká výzva.
Osobně se musím přiznat, že do děje opery v podobě pašijové hry jsem se nechal opravdu vtáhnout a vlastně jsem si ani nestačil uvědomit, že tento děj prožíváme všichni společně. Ale aby jsem se vrátil k otázce. Opera jako celek je pro mě osobně skutečný dotyk Krista a jsem přesvědčený, že i pro celý náš kolektiv.