Příspěvky

Ve sboru Brno I jezdíme na výlety po skupinách. Každé dva roky se jezdí do partnerského sboru v Basileji a při každé návštěvě se sestava 12-15 lidí poněkud obmění. Když pak na výměnu přijedou naši hosté, organizujeme pro ně zase výlet my. V říjnu jezdí na zájezdy pěvecký sbor Cantate Domino, který k sobě do autobusu přibere další zájemce a rodinné příslušníky. Byli jsme tak třeba v Karviné, v Očové, v Nejdku a na podzim se chystáme do Jindřichova Hradce. Součástí je vždy vystoupení pěveckého sboru při bohoslužbách, kázání některého z našich kazatelů a prohlídka některých pamětihodností. Několikrát jsme také byli ve Vídni díky pozvání nedávno zesnulé sestry Fischerové, která vyrostla v německém luterském sboru v Brně. Skvělým organizátorem těchto autobusových zájezdů bývá náš bratr kurátor, který nám nahrazuje průvodce a vymýšlí trasy. Už tři roky také jezdíme na výlety na kolech, bývá jen obtížné najít termín, kdy mohou pokud možno všichni potenciální zájemci. Velmi zdařilé byly kdysi nedělní bohoslužby v přírodě, snad se nám je ještě někdy podaří zopakovat. V červnu bývá také víkendový pobyt na Blažkově pro všechny věkové kategorie.

Je mrazivý podvečer 28. prosince 2012. Před Červeným kostelem plápolá oheň, všude kolem se tísní davy. Reflektory osvětlují malé pódium naproti vstupu do kostela, anděl nad kulisou pouští sněhové vločky. Reproduktory spustily dramatickou hudbu, začíná představení „Betlém“ divadla Husa na provázku. Na pódium vystupuje Josef s Marií, v doprovodu andělů jsou na cestě do Betléma. Po chvíli reflektor ozáří anděla, který nás všechny zve bočním vchodem do kostela.

„Marti, slib mi, že tam nepůjdeš!”, telefonuje mi v sobotu večer bývalá spolupracovnice, nyní důchodkyně. Nemyslí sraz čarodějnic, který kolegyně právě pořádají, ale prvomájovou ekumenickou bohoslužbu za překonání násilí neonacismu, která se má konat od půl jedné před Domem umění.

Letošní vánoční slavnost v Betlémském kostele se začala domlouvat již o letních prázdninách na Blažkově. Mládež se tam nabídla, že by si přípravu tentokrát vzala do své režie. To se také stalo a učitelé nedělní školy s trochou úzkosti sledovali, jak vše dopadne. Přípravy byly náročné. Místo v neděli se zkoušelo několik sobot dopoledne, maminky vařily oběd, děti se učily role nejen zpaměti, ale i skutečně zahrát. Scénu připravovali starší mládežníci. Režii a celou přípravu si vzala na starost Alžběta Michalová s Tomášem Cimrem. Oba jsou studenti JAMU.

V pátek 25. února kolem osmé večer jsme se z různých koutů a různými způsoby dopravili na faru do Strměch. Celkem nás bylo i s farářem devatenáct, z toho tři konfirmandky. Nejprve jsme si museli faru vytopit a trochu upravit tak, aby se nám v ní celý víkend dobře bydlelo. Po večeři jsme si povídali o tom, co kdo z nás dělá, co ho baví a co se mu za poslední rok stalo zajímavého. Pak jsme se pomodlili a šli na kutě.