Příspěvky

Letošní sjezd mládeže, který se uskutečnil 27.‒30. září v Pardubicích, byl v mnohém neobyčejný. Prvním zpestřením bylo, že byl po nějaké době opět delší, čtyřdenní. Speciální byl ovšem zejména tím, že byl spojen s oslavami stoletého výročí založení naší církve, a proto jsme byli všichni – mladší i starší – pozváni, abychom se radovali společně, jak vyzývalo i téma celé události.

Jeden prodloužený prázdninový víkend pěveckého sboru Cantate Domino prožitý v milém společenství zpěváků a jejich rodinných příslušníků a příznivců se stal již tradicí. Letos jsme se takto sešli už po jednadvacáté. První pěvecké soustředění se konalo v roce 1995 a od té doby jsme vynechali jen jedenkrát. První tři soustředění byla v Jimramově, pak jsme se sjeli třikrát v Lesonicích, jednou v Kroměříži a patnáctkrát v Poličce.

(Z letního pobytu sboru Brno I)

Za mnoha kopci a řekou Bobrůvkou, kdesi v hlubokém lese, žili-byli jednou jedni bojovníci za pravdu. Žili ve vzájemné shodě, denně si četli z Písma a vykládali si Jeho Slovo. Radovali se s radujícími, jedli spolu chléb a nebáli se, ani když na údolí u řeky padla hustá tma a třpytivé hvězdy bylo jen stěží vidět přes koruny smrků. A On byl s nimi a žehnal jim ve všem a oni činili vše k Jeho slávě.

V neděli 27. května 2018 se vedle obvyklých bohoslužeb sboru Brno I v Betlémském a Komenského kostele konal také výlet. Po desáté hodině jsme se tramvají a autobusem přesunuli na konečnou Líšeň, Mariánské údolí. Tam už nás čekali další výletníci, kteří přijeli auty. Ve svahu pod a hlavně nad cestou jsou ještě znatelná prudce stoupající schodiště, která vedla na řady lavic pro návštěvníky Mírových slavností v tehdejším Gottwaldově údolí, na které jsme před desítkami let byli nuceni si zakoupit vstupenky. Dnes jsou tribuny zcela zarostlé, pohltil je les, není z nich nic vidět.

Fotografiemi z brněnských ulic od bratra J. A. Poláka se můžeme těšit ještě do poloviny března. Zahájení výstavy proběhlo 15. 2. a užili si ho nejen milovníci umění z našeho sboru, ale také autorovi přátelé a známí. Potvrdilo se opět, že umění je společným prostorem, cestou ke sdílení duchovních hodnot našeho domova. Literární a hudební obrazy i biblická úvaha, to vše s potěšením přijali i hosté neznalí života v křesťanském prostředí.

V neděli 25. února se ve sboru Brno I konala sborová neděle. Při bohoslužbách bratr farář Jiří Gruber kázal o obavách apoštola Pavla, jak si stojí sbor v Soluni.

Potom jsme se sešli na faře v sále Václava Pokorného. V zatemněném sále jsme mohli sledovat téměř čtyři stovky fotografií z různých oblastí života sboru od bohoslužeb, ekumenických shromáždění, díkčinění, presbyterní konferenci, dětskou vánoční slavnost, přes besedy a rozhovory s osobnostmi, skautskou neděli, víkendový pobyt mládeže, pobyt na Blažkově, návštěvu z Basileje, až po ekumenickou pouť, noc muzeí a kostelů, výstavy, nešpory a koncerty v Červeném kostele. Promítání z dodaných snímků sestavil Jan Franců. V časovém dokumentu Milana Ryšavého jsme mohli po hodinách sledovat bourání a výstavbu nové fary na Pellicově.

V průběhu týdne modliteb za jednotu křesťanů se v úterý 24. ledna konal společný večer vedený zástupci brněnských církví. Tématem modlitebního večera pro letošní setkání, které připravili křesťané z Karibiku, byla zpráva evangelia o Boží moci, která vysvobozuje.

Zásluhou seniorátní mládeže se v pátek 26. ledna v Lužánkách konal druhý ročník seniorátního plesu nejen evangelíků napříč generacemi – PLESEM.

Sbírka z prosincových hudebních nešpor v Červeném kostele podpořila Středisko Diakonie ČCE v Brně. Konkrétně jsme sbírku věnovali Chráněnému bydlení Ovečka, protože v loňském roce se náš sbor stal jakýmsi „patronem“ těchto služeb brněnské Diakonie. Snažíme se hledat dobré způsoby, jak klienty i pracovníky podpořit v jejich životě, a nejčastější službou v současné době jsou návštěvy v Diakonii, při nichž si společně povídáme o biblických příbězích, o víře i o běžném životě. Byli jsme ale také rádi, že klienti přijali pozvání na podzimní slavnost Díkčinění v našem sboru, a že se při prosincových nešporách vybralo 7.098 Kč, které jsme mohli chráněnému bydlení předat.