Kázání z Marek
Uzdravení ochrnutého
1Když se po několika dnech vrátil do Kafarnaum, proslechlo se, že je doma.
2Sešlo se tolik lidí, že už ani přede dveřmi nebylo k hnutí. A mluvil k nim.
3Tu k němu přišli s ochrnutým; čtyři ho nesli.
4Protože se pro zástup nemohli k němu dostat, odkryli střechu tam, kde byl Ježíš, prorazili otvor a spustili dolů nosítka, na kterých ochrnutý ležel.
5Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Synu, odpouštějí se ti hříchy.“
6Seděli tam někteří ze zákoníků a v duchu uvažovali:
7„Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh?“
8Ježíš hned svým duchem poznal, o čem přemýšlejí, a řekl jim: „Jak to, že tak uvažujete?
9Je snadnější říci ochrnutému: ‚Odpouštějí se ti hříchy,‘ anebo říci: ‚Vstaň, vezmi své lože a choď?‘
10Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy“ – řekne ochrnutému:
11„Pravím ti, vstaň, vezmi své lože a jdi domů!“
12On vstal, vzal hned své lože a vyšel před očima všech, takže všichni žasli a chválili Boha: „Něco takového jsme ještě nikdy neviděli.“
Nezůstane z nich kámen na kameni
1A když vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Pohleď Mistře, jaké to kameny a jaké stavby!“ 2Ježíš mu řekl: „Obdivuješ ty velké stavby? Nezůstane z nich kámen na kameni, všechno bude rozmetáno.“
Od fíkovníku si vezměte poučení
24Ale v těch dnech po onom soužení zatmí se slunce a měsíc ztratí svou záři, 25hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, se zachvějí. 26A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou. 27Tehdy vyšle anděly a shromáždí své vyvolené od čtyř úhlů světa, od nejzazších konců země po nejzazší konce nebe. 28Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že léto je blízko. 29Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi. 30Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všecko stane. 31Nebe a země pominou, ale má slova nepominou. 32O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jenom Otec. 33Mějte se na pozoru, bděte, neboť nevíte, kdy ten čas přijde. 34Jako člověk, který je na cestách: než opustil svůj dům, dal každému služebníku odpovědnost za jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl. 35Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, nebo ráno; 36aby vás nenalezl spící, až znenadání přijde.
37Co vám říkám, říkám všem: Bděte!“