Příspěvky

Milí přátelé,bratři a sestry!

Dnes máme před sebou vlastně dva příběhy v jednom. Každý z nich by se přitom docela dobře mohl vykládat zvlášť a odděleně. Někteří proto myslí, že druhý příběh byl do prvního teprve dodatečně vložen. Ale je zvláštní, že všichni tři evangelisté vypráví obě události jako jeden celek. Je to jediné místo v evangeliích, kde si dva lidé, kteří Ježíše prosí o pomoc – navzájem konkurují. Ježíš jde uzdravit dceru představeného synagogy, ale cestou se zdrží se ženou, která byla uzdravena pouhým dotykem jeho pláště. Mezitím však Jairova dcera umře. A přece není pozdě! I mrtvá může být ještě zachráněna a vrácena do života.

Potom odešel Ježíš na druhý břeh Tiberiadského jezera v Galileji. Šel za ním velký zástup, poněvadž viděli znamení, která činil na nemocných. Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky. Byly blízko židovské svátky velikonoční. Když se Ježíš rozhlédl a viděl, že k němu přichází četný zástup, řekl Filipovi: “Kde nakoupíme chleba, aby se všichni najedli?” To však řekl, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce učinit. Filip mu odpověděl: “Ani za dvě stě denárů chleba nepostačí, aby se na každého aspoň něco dostalo.” Řekne mu jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra: „Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro tolik lidí!”Ježíš řekl: “Ať se všichni posadí!” Na tomto místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc. Pak vzal Ježíš chleby, vzdal díky a rozdílel sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl. Když se nasytili, řekl svým učedníkům: “Seberte zbylé nalámané chleby, aby nic nepřišlo nazmar!” Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů nalámanými díly, které z těch pěti ječných chlebů po jídle zbyly. Když lidé viděli znamení, které Ježíš učinil, říkali: “Opravdu je to ten Prorok, který má přijít na svět!” Když Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho provolali králem, odešel opět na horu, zcela sám. Jan 6,1-15

Na cestě do Jeruzaléma procházel Samařskem a Galileou. Když přicházel k jedné vesnici, šlo mu vstříc deset malomocných; zůstali stát opodál a hlasitě volali: “Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!” Když je uviděl, řekl jim: “Jděte a ukažte se kněžím!” A když tam šli, byli očištěni. Jeden z nich, jakmile zpozoroval, že je uzdraven, hned se vrátil a velikým hlasem velebil Boha; padl tváří k Ježíšovým nohám a děkoval mu. A to byl Samařan. Nato Ježíš řekl: “Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět? Nikdo z nich se nenašel, kdo by se vrátil a vzdal Bohu chválu, než tento cizinec?” Řekl mu: “Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila.”Lk 17,11-19

“Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Jan 14,6

Nejste již cizinci a přistěhovalci, máte právo Božího lidu a patříte k Boží rodině. Jste stavbou, jejímž základem jsou apoštolové a proroci a úhelným kamenem sám Kristus Ježíš. V něm je celá stavba pevně spojena a roste v chrám, posvěcený v Pánu; v něm jste i vy společně budováni v duchovní příbytek Boží.Ef 2,19-22

Ten příběh je nám známý už od nedělní školy a z náboženství. Patří k těm barvitým vyprávěním Starého zákona z doby dobývání země. Izrael pod Jozuovým vedením přešel řeku Jordán a tak vstoupili do zaslíbené země. Konečně – po tom dramatickém útěku z Egypta tenkrát v té noci, konečně – po těch čtyřiceti letech putování pouští, konečně jsou u cíle, doma, ve své zemi. Jenže ta země nebyla pustá a prázdná. Bydleli tam lidé, měli tam svá hrazená města, pole, pastviny, stáda dobytka…

Slyšeli jste, že bylo řečeno: ,Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.` Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž? Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.Mt 5,43-48

Dále jste slyšeli, že řečeno bylo otcům: `Nebudeš přísahat křivě, ale splníš Hospodinu přísahy své.´ Já však vám praví, abyste nepřísahali vůbec; ani při nebi, protože nebe je trůn Boží; ani při zemi, protože země je podnož jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého krále;ani při své hlavě nepřísahej, protože nemůžeš způsobit, aby ti jediný vlas zbělel nebo zčernal. Vaše slovo buď `ano, ano – ne, ne´; co je nad to, je ze zlého. Mt 5,33-37

Slyšeli jste, že bylo řečeno: ,Oko za oko a zub za zub.` Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou; a tomu, kdo by se s tebou chtěl soudit o košili, nech i svůj plášť. Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě. Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej. Mt 5,38-42

Ne každý, kdo mi říká ,Pane, Pane`, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. Mt 7,21