Přechod řeky Jordán
9Jozue vyzval Izraelce: „Přistupte sem a slyšte slova Hospodina, svého Boha.“
10A Jozue pokračoval: „Poznáte, že uprostřed vás je živý Bůh. Ten před vámi vyžene Kenaance, Chetejce, Chivejce, Perizejce, Girgašejce, Emorejce i Jebúsejce.
11Hle, před vámi přejde Jordán schrána smlouvy Pána celé země.
Ani si neuvědomujeme, že se nacházíme ve stejné situaci jako ten starý Izrael na prahu zaslíbené země. Mnozí jistě také měli obavy z toho, co je čeká. Je vůbec moudré vstoupit do té země? Je to moudré, vydat se za Božím královstvím? Vždyť nás čekají jen potíže a nepřátelé – ti Kenaanci, Emorejci, Chetejci a mnozí jiní! Mají opevněná města a silné vozy, co proti nim zmůžeme my, poutníci z pouště? Celé to musí špatně dopadnout!!
Do této chvíle strachu a obav říká Jozue to důležité slovo: Bůh silný, živý uprostřed vás. Vidíte ovšem jen znamení jeho přítomnosti – tu truhlu smlouvy. Uprostřed vás stojí ten, koho vy neznáte, říká Jan Křtitel a znamením jeho přítomnosti mezi námi je chléb a víno. Izraelci tehdy stáli na břehu řeky Jordánu. Nebyla to pro ně jen obtížně překonatelná překážka. Přechod vodami Jordánu byl opakováním přechodu Rudého moře při vysvobození z Egypta. Proudy vody, voda – to ztělesňovalo všechno, co ohrožovalo a ohrožuje život člověka. Proto je Jordán například ve spirituálech amerických černochů tak často symbolem smrti, kterou je omezen život každého člověka.
Ale víra ví, že smrt nemá poslední slovo. Živý Bůh je dárcem života i uprostřed proudů smrti. Když truhla smlouvy projde smrtící vodou, otevře lidem cestu skrze smrt do života Bůh, ten živý a silný Bůh, přemáhá i smrt. Na své životní pouti se setkáte s mocí hříchu, zhouby a smrti. Nezapomeňte však na otevřený Jordán, nezapomeňte, že sama smrt je přemožena. Hospodin, Bůh živý, je vítěz, pravý a jediný Král země a veškeré budoucnosti
Takové poznání posiluje i zavazuje. Ti, kdo okusili Boží vítězství nad smrtí, to jsou voláni k tomu, aby tímto poznáním sloužili všem – slovy, ale především statečností a nadějností tváří v tvář i tomu, co život ohrožuje.
I to je v pozadí těch Jozuových slov. Ne náhodou je zvěst o vysvobození z Egypta, ze života v duchovní nesvobodě, pod mocí cizích bohů, zvěst o prolomení smrtících proudů moře, ne náhodou je toto slovo v centru starozákonní zvěsti. Podle toho, že projdete Jordánem, podle toho poznáte, že Bůh živý, silný je uprostřed vás.
Dnes se musíme ptát, jak se Bůh silný, živý osvědčil lidu Nové smlouvy. Odpověď je nasnadě. Osvědčil se podobně, či ještě výrazněji a výmluvněji a to novým prolomením proudů smrti, které na zemi zachvacují vše živé. Ale jednoho jediného ty proudy nepohltily. On do nich vstoupil před námi všemi – jako kdysi schrána do vod Jordánu před izraelským lidem.
Jak často si připadáme jako ten lid stojící s Jozuem před vzdutým Jordánem – také jsme plni strachu, úzkosti a nedověry. A netěší nás, že i nám Bůh určil cestu do svého království skrze smrtící proudy Jordánu. Cesta je to těžká – čeká nás mnohý boj víry, zápas o stálost, vytrvalost a naději. Zápas o to, abychom se naučili odpouštět, milovat a sloužit, abychom v Ježíšově dobrém díle vytrvali až do konce.
A tak není divu, že nejednou na své pouti klesáme, že nás přepadá malomyslnost. Ale i pro nás znějí ta slova z ústy Jozue – Ježíše. Původně obě ta jména zněla Jehošua, byla totožná. I pro nás zní ta zvěst: Nebojte se. Jako byly kdysi otevřeny smrtící proudy Rudého moře i Jordánu, tak se ta cesta v Kristu otevírá i vám. Kristus zvítězil nad smrtí. A je s námi – ten živý, silný je uprostřed nás. Jak to poznáme? Z toho, že dodnes i mezi námi jeho živá láska přemáhá proudy nenávisti, že jeho odpuštění strhává i mezi námi hradby našich vzájemných provinění a křivd a vrací nás do společenství radosti a naděje. Kdyby tu dodnes s námi nebyl, už dávno by se jeho lid rozplynul v proudech nicoty. Z toho všeho, že nám dodnes dává svého ducha naděje a síly, že nás vytrhuje z úzkosti a strachu, z toho můžeme poznávat, že je živ, že vskutku povstal a že je s námi, že je uprostřed nás. Ať ho známe či neznáme, vzýván či nevzýván, je tu.
Půjde před námi, jako šla kdysi schrána a s ní sám Hospodin před Jordán – půjde s námi vším, co bude poznamenáno předzvěstí smrti. Bude s námi i když budeme stát ve své poslední hodince na břehu vzdutého Jordánu, jak zpívají spirituály. Půjde před námi. Vždycky a všude. A podle toho poznáte, že Bůh silný, živý byl, je i bude uprostřed nás.
Pane, ve chvílích, kdy se zdá že nás přemáhá bída, marnost, nicota a zmar, nám otevírej oči, abychom i dnes poznávali, že Ty Bůh živý, silný jsi uprostřed nás a budeš s námi ve všem, čím půjdeme, až do konce. Naplňuj naše srdce radostí a chválami. Amen.