Příspěvky

V říjnu se obrátila synodní rada dopisem na staršovstva všech sborů s rozsáhlým materiálem, který obsahuje mnoha otázek. Jejich cílem je otevřít ve sboru a ve staršovstvu rozhovor o směřování každého sboru a jeho budoucnosti. Každý sbor si má s jejich pomocí ujasnit, jaká bude jeho podoba v situaci postupného směřování k samofinancování církve. Rozhodli jsme využít těchto otázek a položili jsme je v každém brněnském sboru vždy jednomu presbyterovi či presbyterce a někomu z mladších členů církve. Odpovědi nechápejte jako oficiální stanovisko sboru. Jsou to názory dvou víceméně náhodně vybraných členů sboru, které nás mají přimět k přemýšlení. Budeme rádi, když nám jako čtenáři SETKÁVÁNÍ pošlete i své pohledy a názory, které rádi uveřejníme.

Varhany v Červeném kostele postavila firma Gebrüder Rieger z Krnova v roce 1887 pod opusovým číslem 185 k dvacátému výročí posvěcení tohoto chrámu, který se tehdy jmenoval Christuskirche.

Příprava této bohoslužby trvala zhruba půl roku. Podílelo se na ní osm duchovních z osmi církví působících ve středu Brna. Jako téma jsme zvolili dvě letošní výročí: 1150 let od příchodu Cyrila a Metoděje a 400 let od vydání poslední verze biblického překladu v Kralicích. Právě překlad biblického textu do národního jazyka obě výročí spojoval.

Budiž dověrnost vaše o tomto chlebu a kalichu Páně, že chléb jest tělem Pána Ježíše, na smrt daným, a víno krví jeho, za vás vylitou: Ne nějakým způsobem přirozeným a tělesným, ale posvátným jako tak obřízka, jest smlouva Boží. Beránek velikonoční – Jítí Hospodinovo. Křest – obmytí nového rození. A to z ustanovení a vysvědčení Pána Ježíše k službě duchovního požívání těla a krve Páně na paměť všech skutků, a práce jeho i smrti nevinné, kterouž pro vás podstoupiti ráčil: i k hojnějšímu sobě toho všeho přivlastnění. Slyšeli jste také velmi milostný rozkaz Pastýře a Biskupa nebeského, kterýmž nás laskavě pobízí, abychom s ním v vnitřním člověku hodovali, jedli a pili za stolem jeho. Užitečný anobrž velice potřebný, též i velmi rozkošný jest tento pokrm a nápoj duši lačné a žíznivé, milosti a spravedlnosti Kristovy. Uposlechnětež ho tedy a pojďte k tak milostnému hlasu jeho, beřte, a jezte ten pokrm a nápoj spasitedlný, kteréhož vám, jako svým milým dítkám, skrze tuto službu podávati ráčí z své veliké a srdečné milosti, kterouž k vám má. Protož s tím potěšením Ducha, pojďtež všickni, kteříž jste se k tomu připravili, i právo sobě zřízeně dané máte, tak jakž toho jest dobrý obyčej.

Ve dnech 11. – 13. října jsme uvítali 11člennou skupinu z družebního sboru Francouzské reformované církve v Basileji. Hosté přijeli v pátek dopoledne vlakem z Vídně. Po procházce centrem města a obědě jsme se přesunuli na Staré Brno, kde jsme navštívili Augustiniánský klášter. Nejdřív jsme prošli expozici v Mendlově muzeu. Formulováním základních zákonů genetiky Mendel značně předběhl svoji dobu, jeho objevy vědci ocenili až desítky let po jeho smrti. Následovala prohlídka areálu. Eliška Rejčka zde založila v roce 1323 klášter cisterciaček, v roce 1782 sem byl přesídlen řád augustiniánů i s opatstvím, jedním z opatů byl i Jan Řehoř Mendel. Zaujal nás vstupní refektář upravený v secesním slohu, dormitář s obrovským obrazem Jeruzaléma, další sály, původní klaviatura varhan v basilice, na které hrával Leoš Janáček, a hlavně nádherná gotická Basilika Nanebevzetí Panny Marie, kterou papež Jan Pavel II. povýšil na „Basiliku minor“.

Pokračovat ve čtení

Když se narodila, do prvních výstřelů první světové války zbývalo sedm let. Bedřiška Köhlerová (členka sboru ČCE v Brně I – poznámka redakce) 1. srpna 2013 v plné síle oslavila sto šesté narozeniny. „Jsem spokojená, co už mi zbývá“, směje se.

Již tradičního letního pobytu sboru Brno I na Blažkově jsme se letos účastnili poprvé – na rozdíl od ostatních účastníků jsme proto moc nevěděli, co od tohoto dobrodružství očekávat. Doufali jsme ovšem nejen v pohodový týden strávený mimo shon města, ale především v hlubší seznámení se se sborem, jehož jsme nějakou dobu členy.

Dne 21. května 2013 zemřel ve věku nedožitých 81 let význačný člen I. brněnského sboru Českobratrské církve evangelické, dlouholetý člen staršovstva a laický kazatel bratr Ing. Karel Čápek. Pocházel z Olešnice na Moravě, z tamější známé rodiny. Patřil původně k církvi Československé, ale ve svém mládí za působení místního evangelického faráře Miloslava Klapuše a po rozhovorech s tehdejším kurátorem sboru přistoupil k Českobratrské církvi evangelické. Stal se pro celý svůj život jejím horlivým aktivním členem.

To jednou jsme v Klubu Oveček byli jenom čtyři. Ale vůbec to nevadilo. Učila nás nová teta a její dcera Adélka jí pomáhala. Teta na stůl postavila postavičky, které jsme už dřív dělali s tetou Ivou z ruliček toaleťáku. Dneska měly představovat Pána Ježíše a jeho učedníky. Teta vyprávěla, co Pán Ježíš učil a ti učedníci pořád chodili za ním a všechno poslouchali a pak to zkoušeli taky. Bylo jich 12, ale já si je všechny nepamatuju, jenom Filipa a Ondřeje, protože tak se jmenujou moji kamarádi. Pak tam byl myslím ještě Josef, Jakub, Petr a Jan. Bylo srandovní, jak teta s figurkou Pána Ježíše chodila po místnosti a my jsme s ostatníma figurkama měli dělat všechno jako ona. Šla ke dveřím a my za ní, šla k oknu a my zase za ní. Skoro to vypadalo, že hrajem na honěnou. Pak figurka Pána Ježíše pohladila Janičku, tak jsme taky všichni pohladili Janičku. Pak zase Hynečkovi řekla, že na začátku trochu zlobil a my jsme nemohli začít, ale že se na něj nezlobí a že mu to odpouští. A my jsme taky říkali, že se na něj už nezlobíme. Teta vždycky řekla, že to, co Ježíš dělal, byly příklady toho, jak jedná Bůh, a že Pán Ježíš přišel na svět proto, aby nám lidem to ukázal a nás to naučil. A vybral si k tomu těchdle těch 12 svých kamarádů a všechno to naučil nejdřív je. Proto se jim taky říká učedníci.