Příspěvky

Dary se nenadílejí jen na Štědrý večer v rodinách. I naše sbory udržují svou dárkovou tradici. Zpravidla předchází dobrovolná sbírka, a potom…:

Pokračovat ve čtení

Sbor Cantate Domino v Brně funguje už 19 let, řídí jej v současné době bratr Libor Nykodým, má přibližně 25 členů a zpívá při bohoslužbách v Brně i jinde v evangelických sborech. V dohledné době se však někteří jeho starší členové chtějí rozloučit a tak se hledají zpěváci noví, pokud možno se vztahem k hudbě a pěkným hlasem. Práce ve sboru je zajímavá, repertoár sbormistr většinou konzultuje s církevním kantorem Ladislavem Moravetzem. Vztahy mezi členy sboru jsou krásné a přátelské. Každopádně členství v Cantate Domino je pro každého přínosné a duchovně obohacující. Mohou se hlásit i velmi mladí zpěváci, nadšeně je mezi sebou uvítáme. Zkoušíme v pátek večer v sále na Zelené faře, přijďte se podívat.

Pokračovat ve čtení

Ze kterých biblických textů vycházela u nás v posledních letech nedělní kázání?

Pokračovat ve čtení

Když se blížil Ježíšův odchod z tohoto světa, věnoval se méně davu a více svým učedníkům. Poslední společné chvíle využil k tomu, aby pár věrným shrnul, upřesnil a vysvětlil všechno, co kázal v posledních třech letech. Naučil je všechno, co bylo potřeba zachovat pro další následovníky, a nakonec je pověřil tzv. velkým posláním: „ jděte ke všem národům, získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce, Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal.” Touto poměrně zajímavou biblickou studií začal Josef Pavliňák své povídání na našem sborovém rozhovoru 19. dubna a pak krátce představil misijní organizaci Křesťanské vyučování a život (KVŽ), kterou pomáhal zakládat a ve které působí, a začal nás seznamovat s tím, jak to funguje u nich.

Pokračovat ve čtení

První březnový víkend se mládež a konfirmandi z prvního brněnského sboru vydali do Strměch. Již tradiční akce se nesla v jarním duchu. Tentokrát byla velkým oříškem už cesta do Strměch. Rozhodli jsme se, že nepojedeme vlakem jako každý rok, ale autobusem. Je to kratší, rychlejší a levnější. Leč autobus jel plný, takže jím jelo jen pár lidí, zbytek počkal na vlak. To vím ale jenom z vyprávění. Protože jsem nemohla z Brna jet už odpoledne, dojela jsem do Strměch až pozdě večer. Nestihla jsem tedy ani večerní program, kdy Jiří vyprávěl o tom, jak funguje naše církev a náš sbor. Sobotní dopoledne jsme se věnovali rozebírání Otčenáše. Našim úkolem bylo říct jeho jednotlivé části svými vlastními slovy. Po obědě jsme si vytáhli karimatky, uvařili si čaj, našli sušenky a užívali jsme si před farou hřejivých slunečních paprsků. Odpoledne jsme šli na vycházku. Potkali jsme vypuštěné rybníky, krásnou kapličku, málo sněhu a hodně bahna. Večer nám Jiří promítl prezentaci o rozdílech mezi jednotlivými křesťanskými církvemi. V neděli jsme se zúčastnili místních bohoslužeb, uklidili faru a vydali se na cestu domů.

Většina sborové činnosti kromě bohoslužeb utichá, ale středeční kavárnička běží dál bez přerušení. Účast někdy kazí jen veliká horka. Sestrám, které svážíme, se líbí nové sborové auto, do kterého se lépe nasedá. Faráři si trochu oddychnou. Ale ne na dlouho. V sobotu jsou svatby a přes týden je třeba roztřídit, uklidit a z větší části vyhodit papíry, které se v kanceláři nahromadily za celý rok. A už je to tady. Mimořádná situace. Do kanceláře se vloupali oknem zloději, odnesli jako obvykle kytaru i s obalem a tentokrát i nový monitor a mikrofony. Štěstí v neštěstí. V první chvíli se zdálo, že ukradli i bohoslužebné kalichy, jejichž obaly ležely poházené na zemi. Ale nakonec se ukázalo, že jim nestály za námahu. Díky Bohu. O prázdninách by mohl kazatel třeba přečíst nějakou novou teologickou literaturu. Ale nebude to pravda. Nájemníci žádají snížení nájmů a tak vedeme s bratrem kurátorem tvrdá obchodní jednání a scházíme se s právníky. V prvním patře se staví nová toaleta. Mezitím natolik pokročila oprava Joštovy ulice, že je náhle aktuální kanalizační přípojka do Červeného kostela. Začíná maratón jednání a chození po úřadech (ještě neskončil), abychom stihli včas vyřídit stavební povolení. Ještě že odjíždíme začátkem srpna na Blažkov, kde si užíváme sborového společenství a nových toalet. Program pro děti má Katka Rybáriková, já jsem nachystal rozhovory nad epištolou Jakubovou. Jeden večer věnujeme nové podobě internetových stránek. Další víkend odjíždí zpěváci do Poličky. V kanceláři se schází peníze na pomoc lidem postiženým povodní. Prázdniny pomalu končí a schází se redakční rada Setkávání.

Je to skoro neuvěřitelné, že letos 25. dubna už to bude dvacet let, co zemřel PhDr. Bohumil Michal. Jako dnes si pamatuji, že mě jako malou holčičku v roce 1939 maminka zavedla do zadního sálu v Blahoslavově domě (sbor ještě nebyl rozdělený) a v nedělní škole jsem se dostala do skupinky bratra Míly. Od té doby, dalo by se říct, že aniž bych si to uvědomovala, ovlivnil celý můj život. Nedělní školu jsem nemohla žádnou neděli vynechat, protože bratr Míla po biblickém výkladu a zadání „zlatého verše“, který jsme uměli všichni nazpaměť, měl vždycky připraveno napínavé vyprávění, třeba z knihy džunglí nebo jiné dobrodružné literatury pro děti. A jak uměl vyprávět! Viseli jsme mu na rtech a byli napnuti, jak to bude dál.

Pokračovat ve čtení

Konečně je to tady – cyklovíkend na Blažkově 18.-20. června 2010. V pátek se sjíždíme vozy cestou blátivou, někteří je musíme i tlačit. Cyklisté mají kola na autech, ostatní jen ty čtyři dole. Večer sedíme a povídáme si vážně, ale převážně nevážně. Kdo by také pořád něco řešil. Jsme ještě plni sil a tak vydržíme trochu déle. Sobotní ráno nás probudí budíček a snídaně. Pak se už chystáme na výlet.

Pokračovat ve čtení