Příspěvky

Brno – Červený a Betlémský kostel

Letošní rok jsme sice neměli v programu vyložený tahák, ale návštěvnost byla na obou místech dobrá (v ČK 4 877 a v BK 1 451). Ještě větší byla účast na Muzejní noci (ČK 5 747) týden předtím. Program na obou akcích byl podobný, v Betlémském kostele ho opět zajišťovali skauti a nově i hudební skupina ze sboru CB Betanie.

I když jsme uvažovali, že se z Muzejní noci již odhlásíme, přesvědčili jsme se, že jde o jiný typ návštěvníků a naše účast je veřejností oceňována. Dobrý ohlas měla výstava o rozvoji města Brna v letech 1850-1918 doplněná o historii vzniku a stavby Červeného kostela. Zájem vzbudil i krátký film na téma „Co může dát církev mladým lidem“. Program vyvrcholil půlnoční „bohoslužbou pro nevěřící“, které se přes pokročilou hodinu zúčastnilo překvapivě hodně lidí. Nenásilné zamyšlení nad biblickým textem (uzdravení pohana Námana) a vyznání vděčnosti za dar života doplněné varhanní hudbou oslovily všechny přítomné.

Letos jsme opět začínali společně ekumenickou bohoslužbou – tentokrát ve sboru Církve bratrské na Kounicově, kde jsem měl zamyšlení nad letošním heslem: Připomínám si noc co noc, jak jsem na struny hrával, v srdci přemítal a duch můj hloubá Ž 77,7. Zopakoval jsem ho ten den ještě jednou při půlnoční bohoslužbě v Červeném kostele. Při přípravě, na které se podílelo více než 40 lidí, jsme se drželi dříve osvědčeného postupu: střídat programy po půlhodině. V celou hodinu hudba a o půl slovo s obrazem. Opět táhly varhanní koncerty a je třeba vyslovit uznání našim varhaníkům, jak výborně a profesionálně se připravili. Důkladně byl připraven také bratr kurátor Matoulek, který zaujal návštěvníky prezentacemi o historii našich dvou kostelů, doloženou mnoha fotografiemi. Letos jsme totiž poprvé otevřeli také Betlémský kostel, kde se o pořadatelskou službu a část programu postarali skauti. Měli 2,5 tisíce návštěvníků! Červený kostel se opět zcela naplnil při vystoupení Gospelchoiru, kterému žel nefungovala aparatura. Ale i tak byl jejich koncert vzpružujícím zážitkem. Výstavu jsme si letos půjčili hotovou: O historii a současnosti Jednoty bratrské. Problém byl pouze s jejím převozem z Liberce. Podle bezprostředních ohlasů zaujalo i audiovizuální pásmo, v kterém jsme se pokusili populárním způsobem přiblížit důvody rozdělení křesťanských církví. Lidé po koncertě kupodivu neodcházeli, ale vydrželi ještě půl hodiny poslouchat, v čem byly největší důrazy reformace. Příští rok bych rád připravil podobné pásmo o Bibli. Na prohlídku křestní kaple se starými biblemi a bohoslužebnými kalichy se opět stála fronta a výstava papírových modelů deseti známých kostelů zaujala nejen děti.