Sborová kronika

Přestože poslední léta mluvíme v souvislosti s narozeninami bratra faráře Josefa Veselého o permanentním jubileu, letošní rok je přece jen výjimečný. Na tu třetí číslici, která přibyla k označení jeho věku, se člověk dívá už spíš nevěřícně - není až tak samozřejmá a obvyklá. V neděli 9. března při bohoslužbách v Betlémském kostele jsme měli příležitost osobně pogratulovat bratru faráři k jeho stým narozeninám, k životnímu jubileu, které si obrazně tak trochu přisvojují všichni, kteří mohli pobývat alespoň chvíli v jeho blízkosti, alespoň chvíli z té dlouhé doby, po kterou předává svému okolí evangelium - k těm blízkým počítáme samozřejmě i náš sbor.Pokračovat ve čtení

1. Je součástí svědectví našeho sboru to, že pomáháme potřebným? Jak se to projevuje v praxi?

Brno I

Skupina pro křesťanskou službu systematicky organizuje a vykonává návštěvy potřebných. Sbor zajišťuje pravidelný nákup potravin pro lidi bez domova, kteří žádají o hmotnou pomoc ve farní kanceláři. (Vzhledem k umístění sborové budovy ve středu města často navštěvují sborovou kancelář lidé bez domova s žádostí o pomoc - peníze nedáváme, ale každý si může odnést něco k jídlu, jako např. chleba, potravinovou konzervu apod.)

Převzato z Brněnského evangelického měsíčníku Setkávání 4/2014

1. Kolik lidí se v našem sboru obvykle podílí na přípravě a průběhu bohoslužeb?
2. Jaké nové sborové aktivity se nám v posledním období osvědčily?
3. Jaké aktivity sboru jsou plně či z velké části závislé na práci kazatele a jaké aktivity jsou v kompetenci ostatních členů sboru? Vyjmenujte je.Pokračovat ve čtení

Takové výročí se muselo oslavit. Přípravu programu jsme svěřili našemu basistovi Davidu Mikoláškovi a za pomoci ještě dalších členů sboru se tak uskutečnila pěkná a radostná oslava v sále sborového domu na Opletalově ulici. Davidovi, jeho rodině a všem, kdo jakkoli přispěli, děkujeme.Pokračovat ve čtení

1. Každý sbor má misijní úkol. Jak mu rozumíme? Jak jej naplňujeme? Máme zde nějaké další příležitosti? Jaké způsoby oslovení lidí mimo sbor (našich přátel, lidí z okolí) se nám osvědčily? Jaké aktivity posilují otevřenost našeho sboru?
2. Kolik nových lidí přibylo v posledních pěti letech do našeho sboru? Kolik dospělých lidí bylo pokřtěno za posledních 5 let?Pokračovat ve čtení

Každá neděle je svátečním dnem, někdy ale bývá atmosféra při bohoslužbách o něco slavnostnější, podle toho, v jakém okamžiku církevního roku se nacházíme nebo zda si chceme připomenout něco pro nás zajímavého, důležitého či významného. V neděli 15. prosince 2013 jsme měli vzácnou příležitost ve zcela zaplněném Červeném kostele pogratulovat bratru faráři Janu Pokornému k 95. narozeninám, jejichž datum 18. prosince je pro nás snadno zapamatovatelné, protože se až na jeden den kryje se založením Českobratrské církve evangelické. Měli jsme příležitost se na chvíli pozastavit, krátce se ohlédnout a připomenout si několik okamžiků i dlouhých period, které zásadním způsobem formulovaly a ovlivnily život našeho sboru, okamžiky, které jsme my nebo naši předci v tomto sboru směli prožít, za které máme být Pánu Bohu vděčni a přitom si uvědomit, kde jsou kořeny tohoto sboru, ke kterým se můžeme kdykoliv vracet a čerpat z nich poučení, sílu a inspiraci pro přítomnost i budoucnost.Pokračovat ve čtení

Letos se konalo o poslední neděli církevního roku, tedy 24. listopadu, v sále Václava Pokorného. Na programu bylo velmi zajímavé vyprávění z oblasti všem nám málo známé a tak jsme se rádi něco nového dozvěděli. Život ve věznicích a hlavně poslání vězeňských kaplanů (kterých působí dnes v našich věznicích již 33) nám poutavým způsobem přiblížil bratr Pavel Janošík, farář sboru ve Velkém Meziříčí, který současně působí na kratší úvazek v poměrně nové věznici v Rapoticích nedaleko Kralic. Mohli jsme si prohlédnout časopisy o vězeňství u nás a již během přednášky padalo mnoho dotazů. Bylo vidět, že nás tato tematika zajímá. Budeme se těšit, že pan farář Janošík vyplní naši prosbu a v některém z příštích Setkávání o tom napíše i pro ty, kteří na přednášce nebyli.

Jako obvykle při podobných příležitostech jsme byli bohatě a s láskou pohoštěni. Jednou větou lze říci, že to bylo skutečně milé pozdně podzimní nebo předadventní setkání.Pokračovat ve čtení

Při podrobné prohlídce kamenného reliéfu nad vchodem do Červeného kostela bylo zjištěno, že byl původně kolorován a zůstaly na něm zbytky původních barev. Staršovstvo sboru se po konzultaci s památkovými odborníky rozhodlo tento symbol obnovit do původní podoby. Reliéf je modifikovaným symbolem Lutherovy pečeti - původně Lutherem uvažovaný kruh je v našem případě tvarován jako štít.Pokračovat ve čtení

V pondělí 25. listopadu byla v 17 hodin v sále Václava Pokorného malá ymkařská slavnost. Čtenářům byla představena životopisná kniha Mileny Šimsové: „Svět Jaroslava Šimsy“. Knihu vydalo evangelické manufakturní alternativní nakladatelství Eman za podpory brněnské YMCY. Přispěl na ni také Nadační fond Přemysla Pittra a Olgy Fierzové a Nadační fond Věry Třebické-Řivnáčové. Slavnostní uvedení knihy na trh zahájil nakladatel Tomáš Trusina, který je farářem v Benešově u Prahy. Zmínil, že doposud nevydali tak objemnou knihu. Představila ji PhDr. Eva Šimková. O hudební doprovod se postarali muzikanti Víťa Holata hrou na saxofon a Petr Fučík, který preludoval na zvláštní nástroj vymyšlený Víťou Holatou. Ukázky z díla Jaroslava Šimsy přečetl jeho pravnuk Petr Hrudka. V jeho podání přítomní uslyšeli také vzpomínku Viktora Fischla na Jaroslava Šimsu nazvanou „Krásný člověk“ z roku 1968. Večer zakončila PhDr. Milena Šimsová. Pak bylo občerstvení. Účastníci slavnosti se dlouho nemohli rozejít, kupovali si knihu, která byla v prodeji s 15% slevou, prohlíželi si další knihy, které vydal Eman, a povídali si. Byla to vydařená slavnost.

Blahoslav Šimek

Převzato z Brněnského evangelického měsíčníku Setkávání 1/2014

V říjnu se obrátila synodní rada dopisem na staršovstva všech sborů s rozsáhlým materiálem, který obsahuje mnoha otázek. Jejich cílem je otevřít ve sboru a ve staršovstvu rozhovor o směřování každého sboru a jeho budoucnosti. Každý sbor si má s jejich pomocí ujasnit, jaká bude jeho podoba v situaci postupného směřování k samofinancování církve. Rozhodli jsme využít těchto otázek a položili jsme je v každém brněnském sboru vždy jednomu presbyterovi či presbyterce a někomu z mladších členů církve. Odpovědi nechápejte jako oficiální stanovisko sboru. Jsou to názory dvou víceméně náhodně vybraných členů sboru, které nás mají přimět k přemýšlení. Budeme rádi, když nám jako čtenáři SETKÁVÁNÍ pošlete i své pohledy a názory, které rádi uveřejníme.Pokračovat ve čtení