Sborová kronika

„Marti, slib mi, že tam nepůjdeš!", telefonuje mi v sobotu večer bývalá spolupracovnice, nyní důchodkyně. Nemyslí sraz čarodějnic, který kolegyně právě pořádají, ale prvomájovou ekumenickou bohoslužbu za překonání násilí neonacismu, která se má konat od půl jedné před Domem umění.Pokračovat ve čtení

V pátek 25. února kolem osmé večer jsme se z různých koutů a různými způsoby dopravili na faru do Strměch. Celkem nás bylo i s farářem devatenáct, z toho tři konfirmandky. Nejprve jsme si museli faru vytopit a trochu upravit tak, aby se nám v ní celý víkend dobře bydlelo. Po večeři jsme si povídali o tom, co kdo z nás dělá, co ho baví a co se mu za poslední rok stalo zajímavého. Pak jsme se pomodlili a šli na kutě.Pokračovat ve čtení

se konala v sobotu 5. března 2011 ve sboru Brno I na Opletalově ulici. Téma setkání neslo název: Naše církev - jak ji vidíme a jak bychom ji chtěli vidět?

V pozvánce, která byla zaslána do všech sborů, bylo uvedeno, že půjde o jakousi reflexi současného stavu naší církve, o zamyšlení nad tím, jak na tom jsme a kam se chceme ubírat, co se z tradičních projevů víry ukázalo jako nosné a co už je neudržitelné, kde v ekumenickém prostředí vidíme inspiraci a co specifického dokáže dnešní evangelická církev nabídnout.Pokračovat ve čtení

V našem sboru se scházíme každou neděli po bohoslužbách ke kávě, čaji a společnému rozhovoru. Ve středu odpoledne na Kavárničce mezi prvním a druhým programem popíjejí sestry a bratři kávu, čaj a k tomu přikusují něco sladkého. Ve středu večer probíhají kurzy Alfa a Beta. Na Alfě se vaří teplé večeře, na Betě se chystá chléb s pomazánkou. Když se konají skautské bohoslužby nebo rodinná neděle, bývá po bohoslužbách společný oběd a po něm následuje přednáška nebo zábavný program.Pokračovat ve čtení

Červený kostel již mnohokrát posloužil jako koncertní síň. Některé akce pořádá přímo sbor (např. hudební nešpory), jindy kostel pronajímáme různým nadacím, agenturám nebo městu. Vždy však dbáme, aby obsah a forma koncertu nebyla v rozporu se skutečností, že jde o křesťanský kostel. Kromě toho byl kostel již mnohokrát využit jako výstavní síň, nejčastěji šlo o duchovní náměty. V posledních letech to byly především květnové výstavy vázané na Muzejní noc a Noc kostelů. Poslední výstava o tolerančním umění vznikla z iniciativy a za finančního přispění našeho sboru a putuje nyní po našich sborech a muzeích.Pokračovat ve čtení

Letošní dětskou vánoční slavnost ovládl svět zvědavých velbloudářů. Učitelé NŠ s dětmi uvedli hru Tomáše Najbrta „Svět se mění". Byli jsme opět svědky každoročního zázraku, když se po sobotní rozpačité generální zkoušce, na níž byla přítomna půlka účinkujících, v neděli 19. prosince vylouplo svěží, s gustem zahrané představení, které neobvykle velký počet návštěvníků shromáždění odměnil potleskem. Roztomilé bylo vystoupení dětí předškolního věku - své říkání doplnily veselými hlásky zvonků. Čtvrtá adventní neděle v našem sboru byla pěknou branou k vánočním svátkům.

ČERVENÝ KOSTEL, tak jako každá budova, v sobě nese stopy doby, ve které vznikl. Bylo to krátce po protestantském patentu (1861), který dal evangelické církvi stejná práva a postavení, jež měla dosud pouze církev římská. Naši předkové se konečně mohli projevit jako „řádná" církev a místo pouhé modlitebny bez věží, klenutých oken a zvonů si mohli postavit kostel se všemi obvyklými atributy. Jako projev náboženské tolerance jim bylo přiděleno lukrativní místo v prostoru právě zbouraných městských hradeb na místě křížení nově vznikajících městských bulvárů. Projekt připravil vídeňský architekt Heinrich Ferstel, později proslulý stavbou Votivního chrámu ve Vídni, který nese podobné rysy.

Dary se nenadílejí jen na Štědrý večer v rodinách. I naše sbory udržují svou dárkovou tradici. Zpravidla předchází dobrovolná sbírka, a potom…:

Pokračovat ve čtení

Ze kterých biblických textů vycházela u nás v posledních letech nedělní kázání?

Když se blížil Ježíšův odchod z tohoto světa, věnoval se méně davu a více svým učedníkům. Poslední společné chvíle využil k tomu, aby pár věrným shrnul, upřesnil a vysvětlil všechno, co kázal v posledních třech letech. Naučil je všechno, co bylo potřeba zachovat pro další následovníky, a nakonec je pověřil tzv. velkým posláním: „ jděte ke všem národům, získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce, Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal." Touto poměrně zajímavou biblickou studií začal Josef Pavliňák své povídání na našem sborovém rozhovoru 19. dubna a pak krátce představil misijní organizaci Křesťanské vyučování a život (KVŽ), kterou pomáhal zakládat a ve které působí, a začal nás seznamovat s tím, jak to funguje u nich.