Kázání v kategorii Lukáš

⁴⁶Maria řekla: “Duše má velebí Pána ⁴⁷a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, ⁴⁸že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení, ⁴⁹že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno ⁵⁰a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí. ⁵¹Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně; ⁵²vladaře svrhl s trůnu a ponížené povýšil, ⁵³hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou. ⁵⁴Ujal se svého služebníka Izraele, pamětliv svého milosrdenství, ⁵⁵jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům na věky.”

Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam jej přijala do svého domu žena jménem Marta, která měla sestru Marii; ta si sedla k nohám Ježíšovým a poslouchala jeho slovo. Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k němu a řekla: “Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!” Pán jí odpověděl: “Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře. Vybrala si to, oč nepřijde.”

Když se ubírali cestou, řekl kdosi Ježíšovi: “Budu tě následovat, kamkoli půjdeš.” 58 Ale Ježíš mu odpověděl: “Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kam by hlavu složil.” 59 Jinému řekl: “Následuj mne!” On odpověděl: “Dovol mi Pane, abych šel napřed pochovat svého otce.” 60 Řekl mu: “Nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé. Ale ty jdi a všude zvěstuj království Boží.” 61 A jiný mu řekl: “Budu tě následovat, Pane. Ale napřed mi dovol, abych se rozloučil se svou rodinou.” 62 Ježíš mu řekl: “Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro království Boží.”

Těch sedmdesát učedníků se vrátilo s radostí a říkali: “Pane, i démoni se nám podrobují ve tvém jménu.” Ježíš jim řekl: “Viděl jsem, jak satan padá s nebe jako blesk. Hle, dal jsem vám moc šlapat po hadech a štírech a po veškeré síle nepřítele, takže vám v ničem neuškodí. Ale neradujte se z toho, že se vám podrobují duchové; radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích.” V té hodině zajásal v Duchu svatém a řekl: “Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým. Ano, Otče, tak se ti zlíbilo. Všechno je mi dáno od mého Otce; a nikdo neví, kdo je Syn, než Otec, ani kdo je Otec, než Syn a ten, komu by to Syn chtěl zjevit.” Když byli sami, obrátil se na své učedníky a řekl jim: “Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte. Říkám vám, že mnozí proroci a králové chtěli vidět, na co vy hledíte, ale neviděli; a slyšte, co vy slyšíte, ale neslyšeli.”

Šly s ním veliké zástupy; Ježíš se k nim obrátil a řekl: “Kdo přichází ke mně a nedovede se zříci svého otce a matky, své ženy a dětí, svých bratrů a sester, ano i sám sebe, nemůže být mým učedníkem.Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem.Chce-li někdo z vás stavět věž, což si napřed nesedne a nespočítá náklad, má-li dost na dokončení stavby?Jinak – až položí základ a nebude moci dokončit – vysmějí se mu všichni, kteří to uvidí.`To je ten člověk´, řeknou, `který začal stavět, ale nemohl dokončit.Nebo má-li nějaký král táhnout do boje, aby se střetl s jiným králem, což nezasedne nejprve k poradě, zda se může s deseti tisíci postavit tomu, kdo táhne s dvaceti tisíci?Nemůže-li, vyšle poselstvo, dokud je protivník ještě daleko, a žádá o podmínky míru.Tak ani žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má, nemůže být mým učedníkem.