Kázání od Jiří Gruber
Žalm 91
1Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného. 2Říkám o Hospodinu: „Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám.“ 3Vysvobodí tě z osidla lovce, ze zhoubného moru. 4Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly máš útočiště; pavézou a krytem je ti jeho věrnost. 5Nelekej se hrůzy noci ani šípu, který létá ve dne, 6moru, jenž se plíží temnotami, nákazy, jež šíří zhoubu za poledne. 7Byť jich po tvém boku padlo tisíc, byť i deset tisíc tobě po pravici, tebe nestihne nic takového . 8Na vlastní oči to spatříš, uzříš odplatu, jež stihne svévolníky. 9Máš-li útočiště v Hospodinu, u Nejvyššího svůj domov, 10nestane se ti nic zlého, pohroma se k tvému stanu nepřiblíží. 11On svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě chránili na všech tvých cestách. 12Na rukou tě budou nosit, aby sis o kámen nohu neporanil; 13po lvu a po zmiji šlapat budeš, pošlapeš lvíče i draka. 14Dám mu vyváznout, neboť je mi oddán, budu jeho hradem, on zná moje jméno. 15Až mě bude volat, odpovím mu, v soužení s ním budu, ubráním ho, obdařím ho slávou, 16dlouhých let dopřeji mu do sytosti, ukáži mu svoji spásu.
Žalm 77
1Pro předního zpěváka, podle Jedútúna. Pro Asafa, žalm. 2Úpěnlivě volám k Bohu, volám k Bohu, kéž mi přeje sluchu! 3V den svého soužení se dotazuji Panovníka, v noci k němu vztahuji své ruce bez umdlení, má duše se utěšit nedá. 4Připomínám si Boha a sténám, přemítám a jsem na duchu skleslý. 5Nutíš moje oči k bdění, jsem vzrušen a nejsem schopen slova. 6Myslím na dny dávnověké, na pradávná léta. 7V noci si připomínám, jak jsem na struny hrával, v srdci přemítám a duch můj hloubá: 8Zatvrdil se Panovník na věky věků? Nikdy už svou přízeň neprojeví? 9Je snad jeho milosrdenství pryč natrvalo? Nebude už mluvit v dalších pokoleních? 10Což Bůh zapomněl na smilování? V hněvu uzavřel zdroj svého slitování? 11Pravím: V tom tkví moje bolest, že se změnila pravice Nejvyššího. 12Skutky Hospodinovy si připomínám, připomínám si onen tvůj div z dávnověku. 13Rozjímám o všech tvých činech a přemítám o tvých skutcích. 14Bože, tvá cesta je svatá. Který bůh je velký jako Bůh náš ? 15Ty jsi Bůh, jenž činí divy! Svoji moc jsi dal národům poznat. 16Svůj lid jsi vykoupil vlastní paží, syny Jákobovy, Josefovy. 17Spatřily tě vody, Bože, vody tě spatřily a svíjely se v křeči, ba i tůně propastné se hnuly. 18Z oblaků se lily proudy vod, hrom duněl v mračnech, rozletěly se tvé šípy. 19Přivalilo se tvé hromobití, nad světem se rozsvítily blesky, země se pohybovala a třásla. 20Tvá cesta šla mořem, množstvím vod tvá stezka, aniž bylo znát tvé stopy. 21Svůj lid jsi vedl jak stádce rukou Mojžíše a Árona.
Žalm 92
1Zpívaný žalm. Píseň ke dni odpočinku. 2Jak dobré je vzdávat Hospodinu chválu, tvému jménu, Nejvyšší, pět žalmy, 3hlásat zrána tvoje milosrdenství a v noci tvou věrnost 4při nástroji o deseti strunách, s harfou, při hře na citeru. 5Hospodine, svými skutky působíš mi radost, plesám nad činy tvých rukou: 6Tvoje činy, Hospodine, jsou tak velkolepé, tvoje záměry jsou přehluboké! 7Tupec o tom neví, hlupák tomu nerozumí. 8Svévolníci bují jako plevel, všichni pachatelé ničemností rozkvétají, aby byli navždy vyhlazeni. 9Ty však, Hospodine, jsi navěky vyvýšený. 10Ano, tvoji nepřátelé, Hospodine, ano, tvoji nepřátelé zhynou, všichni pachatelé ničemností budou rozprášeni. 11Můj roh jsi však vyvýšil jako roh jednorožce, olej nejčistší jsi na mne vylil. 12Moje oko shlíží na ty, kdo proti mně sočí, moje uši slyší o zlovolných útočnících. 13Spravedlivý roste jako palma, rozrůstá se jako libanónský cedr. 14Ti, kdo v domě Hospodinově jsou zasazeni, kdo rostou v nádvořích našeho Boha, 15ještě v šedinách ponesou plody, zůstanou statní a svěží, 16aby hlásali, že Hospodin je přímý, skála má, a podlosti v něm není!
Duše má velebí Pána
46Maria řekla: “Duše má velebí Pána 47a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, 48že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení, 49že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno 50a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí. 51Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně; 52vladaře svrhl s trůnu a ponížené povýšil, 53hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou. 54Ujal se svého služebníka Izraele, pamětliv svého milosrdenství, 55jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům na věky.”
Marta a Marie
Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam jej přijala do svého domu žena jménem Marta, která měla sestru Marii; ta si sedla k nohám Ježíšovým a poslouchala jeho slovo. Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k němu a řekla: “Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!” Pán jí odpověděl: “Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře. Vybrala si to, oč nepřijde.”
Lišky mají doupata a ptáci hnízda
Když se ubírali cestou, řekl kdosi Ježíšovi: “Budu tě následovat, kamkoli půjdeš.” 58 Ale Ježíš mu odpověděl: “Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kam by hlavu složil.” 59 Jinému řekl: “Následuj mne!” On odpověděl: “Dovol mi Pane, abych šel napřed pochovat svého otce.” 60 Řekl mu: “Nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé. Ale ty jdi a všude zvěstuj království Boží.” 61 A jiný mu řekl: “Budu tě následovat, Pane. Ale napřed mi dovol, abych se rozloučil se svou rodinou.” 62 Ježíš mu řekl: “Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro království Boží.”
Velebím tě, Otče, Pane nebes i země
Těch sedmdesát učedníků se vrátilo s radostí a říkali: “Pane, i démoni se nám podrobují ve tvém jménu.” Ježíš jim řekl: “Viděl jsem, jak satan padá s nebe jako blesk. Hle, dal jsem vám moc šlapat po hadech a štírech a po veškeré síle nepřítele, takže vám v ničem neuškodí. Ale neradujte se z toho, že se vám podrobují duchové; radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích.” V té hodině zajásal v Duchu svatém a řekl: “Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým. Ano, Otče, tak se ti zlíbilo. Všechno je mi dáno od mého Otce; a nikdo neví, kdo je Syn, než Otec, ani kdo je Otec, než Syn a ten, komu by to Syn chtěl zjevit.” Když byli sami, obrátil se na své učedníky a řekl jim: “Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte. Říkám vám, že mnozí proroci a králové chtěli vidět, na co vy hledíte, ale neviděli; a slyšte, co vy slyšíte, ale neslyšeli.”
Pronásledovaní
Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské. Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi.
