Kázání

¹⁵Když vzešla jitřenka, nutili poslové Lota: „Ihned vezmi svou ženu a obě dcery, které tu máš, abys pro nepravost města nezahynul.“
¹⁶Ale on váhal. Ti muži ho tedy uchopili za ruku, i jeho ženu a obě dcery – to shovívavost Hospodinova byla s ním –, vyvedli ho a dovolili mu odpočinout až za městem.
¹⁷Když je Hospodin vyváděl ven, řekl: „Uteč, jde ti o život. Neohlížej se zpět a v celém tomto okrsku se nezastavuj. Uteč na horu, abys nezahynul.“
¹⁸Lot jim však odvětil: „Ne tak prosím, Panovníku.
¹⁹Hle, tvůj služebník našel u tebe milost. Prokazuješ mi velké milosrdenství, že mě chceš zachovat při životě. Já však nemohu na tu horu utéci, aby mě nepostihlo něco zlého a abych nezemřel.
²⁰Hle, tamto město je blízko, tam bych se mohl utéci, je jen maličké. Smím tam utéci? Což není opravdu maličké? Tak zůstanu naživu.“
²¹I řekl mu: „Vyhovím ti i v této věci; město, o kterém mluvíš, nepodvrátím.
²²Uteč tam rychle, neboť nemohu nic učinit, dokud tam nevejdeš.“ Proto bylo to město nazváno Sóar (to je Maličké) .
²³Slunce vycházelo nad zemí, když Lot vešel do Sóaru.
²⁴Hospodin začal chrlit na Sodomu a Gomoru síru a oheň; od Hospodina z nebe to bylo .
²⁵Tak podvrátil ta města i celý okrsek a zničil všechny obyvatele měst, i co rostlo na rolích.
²⁶Lotova žena šla vzadu, ohlédla se a proměnila se v solný sloup.