Kázání”
Věřit pouhému slovu
Po dvou dnech odešel Ježíš ze Samaří do Galileje. Sám totiž dosvědčil, že prorok nemá vážnosti ve své vlasti. Když přišel do Galileje, Galilejští jej přijali, protože viděli všecko, co učinil v Jeruzalémě o svátcích, které tam také slavili. Přišel tedy opět do Kány Galilejské, kde před tím proměnil vodu ve víno. V Kafarnaum byl jeden královský služebník, jehož syn byl nemocen. Když uslyšel, že Ježíš přišel z Judska do Galileje, vydal se k němu a prosil ho, aby přišel a uzdravil jeho syna, který už byl blízek smrti. Ježíš mu odpověděl: “Neuvidíte-li zázraky a znamení, neuvěříte.” Královský služebník mu řekl: “Pane, pojď, než mé dítě umře!” Ježíš mu odpověděl: “Vrať se domů, tvůj syn je živ!” Ten člověk uvěřil slovu, které mu Ježíš řekl, a šel. Ještě když byl na cestě, šli mu naproti jeho sluhové a oznámili mu: “Tvůj syn žije.” Zeptal se jich, v kterou hodinu se mu začalo dařit lépe. Odpověděli mu: “Včera hodinu po poledni mu přestala horečka.” Tu otec poznal, že to bylo právě v tu chvíli, kdy mu Ježíš řekl: “Tvůj syn je živ.” A tak uvěřil nejen on, ale i všichni v jeho domě. – Toto druhé znamení učinil Ježíš opět v Galileji, kam přišel z Judska.
Jan 4,43-54
Zobrazit kázání
Král se vrací
Mefíbóšet králi odvětil: “Ať si vezme třeba všechno, jen když se král, můj pán, v pokoji vrátil do svého domu.”
2Sa 19,31
Zobrazit kázání
Jedna moudrá žena
Tu jedna moudrá žena zavolala z obleženého města: “Slyšte, slyšte! Povězte prosím Jóabovi: Přistup sem a já k tobě promluvím.” Když se k ní velitel přiblížil, žena se ho zeptala: “Ty jsi Jóab?” Odpověděl: “Jsem.” Řekla mu: “Vyslechni slova své otrokyně.” Odvětil: “Poslouchám.” A ona pokračovala: “Kdysi se říkávalo: Je nutno doptat se v Abelu a přesně tak to provést. Jsme pokojné a věrné izraelské město. Ale ty usiluješ umořit naše město, matku v Izraeli. Proč chceš pohltit Hospodinovo dědictví?”
2Sa 20 ,16-19
Zobrazit kázání
Nepodařená revoluce
Izrael se pak rozutekl, každý ke svým stanům. Všechen lid ve všech izraelských kmenech se dostal do rozepře: “Král nás vysvobodil ze spárů našich nepřátel, zachránil nás ze spárů Pelištejců a nyní uprchl ze země před Abšalómem. Avšak Abšalóm, jehož jsme nad sebou pomazali za krále, zahynul v bitvě. Proč nyní ohledně králova návratu mlčíte?” Král David vzkázal kněžím Sádokovi a Ebjátarovi: “Promluvte k judským starším: Proč chcete být při návratu krále do jeho domu poslední?” Řeč celého Izraele se totiž donesla ke králi, do jeho domu. “Jste přece moji bratři, má krev a mé tělo. Proč chcete být při králově návratu poslední? Také Amasovi povězte: Což nejsi ty má krev a mé tělo? Ať se mnou Bůh udělá, co chce, nebudeš-li u mne po všechny dny velitelem vojska místo Jóaba.” Tak si naklonil srdce každého judského muže, že byli jako jeden muž. Poslali králi vzkaz: “Vrať se zpět se všemi svými služebníky!” Král se tedy vracel a přišel až k Jordánu. Juda vstoupil do Gilgálu a šel králi vstříc, aby ho převedl přes Jordán.
2 Samuelova 19,9b – 16
Zobrazit kázání
Největší přikázání
Přistoupil k němu jeden ze zákoníků, který slyšel jejich rozhovor a shledal, že jim dobře odpověděl. Zeptal se ho: “Které přikázání je první ze všech?” Ježíš odpověděl: “První je toto: `Slyš, Izraeli, Hospodin, Bůh náš, jest jediný pán; miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své mysli a z celé své síly!´ Druhé pak je toto: `Miluj bližního svého jako sám sebe!´ Většího přikázání nad tato dvě není.” I řekl mu ten zákoník: “Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že jest jediný Bůh a že není jiného kromě něho; a milovati jej z celého srdce, z celého rozumu i z celé síly a milovat bližního jako sám sebe je víc, než přinášet Bohu oběti a dary.” Když Ježíš viděl, že moudře odpověděl, řekl mu: “Nejsi daleko od Božího království.” Potom se ho již nikdo otázat neodvážil.
Mk 12,28-34
Zobrazit kázání
Dva způsoby víry
Chci být, Hospodine, ustavičně s tebou, uchopils mě za pravici. Povedeš mě podle svého rozhodnutí a pak do slávy mě přijmeš. Koho bych měl na nebesích? A na zemi v nikom kromě tebe nemám zalíbení. Ač mé tělo i mé srdce chřadne, Bůh bude navěky skála mého srdce a můj podíl. V Boží blízkosti je mi dobře, v Panovníku Hospodinu mám své útočiště, proto vyprávím o všech tvých činech.
Televizní kázání – Hřích proti Duchu svatému
Pravím vám, že každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno. I tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale kdo by řekl slovo proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno v tomto věku ani v budoucím.
Mt 12,31-32
Děti a rodiče
Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné; až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno. Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské. I nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne. A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska.
1Kor 13,9-13
….a zase přichazí
Potom se Ježíš opět zjevil učedníků u jezera Tiberiadského. Stalo se to takto: Byli spolu Šimon Petr, Tomáš, jinak Didymos, Natanael z Kány Galilejské, synové Zebedeovi a ještě dva z jeho učedníků. Šimon Petr jim řekl: “Jdu lovit ryby.” Odpověděli mu: “I my půjdeme s tebou.” Šli a vstoupili na loď. Té noci však nic neulovili. Když začalo svítat, stál Ježíš na břehu, ale učedníci nevěděli, že je to on. Ježíš jim řekl: “Nemáte něco k jídlu?” Odpověděli: “Nemáme.” Řekl jim: “Hoďte síť na pravou stranu lodi, tam ryby najdete.” Hodili síť a nemohli ji ani utáhnout pro množství ryb. Onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: “To je Pán!” Jakmile Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, přehodil si plášť – byl totiž svlečen – a brodil se k němu vodou. Ostatní učedníci přijeli na lodi – nebyli daleko od břehu, jen asi dvě stě loket – a táhli za sebou síť s rybami. Když vstoupili na břeh, spatřili ohniště a na něm rybu a chléb. Ježíš jim řekl: “Přineste několik ryb z toho, co jste nalovili!” Šimon Petr šel a vytáhl na břeh síť plnou velkých ryb, bylo jich sto padesát tři; a ač jich bylo tolik, síť se neprotrhla. Ježíš jim řekl: “Pojďte jíst!” A nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: “Kdo jsi?” Věděli, že je to Pán. Ježíš šel, vzal chléb a dával jim; stejně i rybu. To se již potřetí zjevil učedníkům po svém vzkříšení.Jan 21:1 – Jan 21:14 (CEP)
Zobrazit kázáníSmrt otevírá budoucnost
(Marek 15,31b-32)
Zobrazit kázání