Příspěvky

Fotografiemi z brněnských ulic od bratra J. A. Poláka se můžeme těšit ještě do poloviny března. Zahájení výstavy proběhlo 15. 2. a užili si ho nejen milovníci umění z našeho sboru, ale také autorovi přátelé a známí. Potvrdilo se opět, že umění je společným prostorem, cestou ke sdílení duchovních hodnot našeho domova. Literární a hudební obrazy i biblická úvaha, to vše s potěšením přijali i hosté neznalí života v křesťanském prostředí.

V neděli 25. února se ve sboru Brno I konala sborová neděle. Při bohoslužbách bratr farář Jiří Gruber kázal o obavách apoštola Pavla, jak si stojí sbor v Soluni.

Potom jsme se sešli na faře v sále Václava Pokorného. V zatemněném sále jsme mohli sledovat téměř čtyři stovky fotografií z různých oblastí života sboru od bohoslužeb, ekumenických shromáždění, díkčinění, presbyterní konferenci, dětskou vánoční slavnost, přes besedy a rozhovory s osobnostmi, skautskou neděli, víkendový pobyt mládeže, pobyt na Blažkově, návštěvu z Basileje, až po ekumenickou pouť, noc muzeí a kostelů, výstavy, nešpory a koncerty v Červeném kostele. Promítání z dodaných snímků sestavil Jan Franců. V časovém dokumentu Milana Ryšavého jsme mohli po hodinách sledovat bourání a výstavbu nové fary na Pellicově.

V průběhu týdne modliteb za jednotu křesťanů se v úterý 24. ledna konal společný večer vedený zástupci brněnských církví. Tématem modlitebního večera pro letošní setkání, které připravili křesťané z Karibiku, byla zpráva evangelia o Boží moci, která vysvobozuje.

Zásluhou seniorátní mládeže se v pátek 26. ledna v Lužánkách konal druhý ročník seniorátního plesu nejen evangelíků napříč generacemi – PLESEM.

Sbírka z prosincových hudebních nešpor v Červeném kostele podpořila Středisko Diakonie ČCE v Brně. Konkrétně jsme sbírku věnovali Chráněnému bydlení Ovečka, protože v loňském roce se náš sbor stal jakýmsi „patronem“ těchto služeb brněnské Diakonie. Snažíme se hledat dobré způsoby, jak klienty i pracovníky podpořit v jejich životě, a nejčastější službou v současné době jsou návštěvy v Diakonii, při nichž si společně povídáme o biblických příbězích, o víře i o běžném životě. Byli jsme ale také rádi, že klienti přijali pozvání na podzimní slavnost Díkčinění v našem sboru, a že se při prosincových nešporách vybralo 7.098 Kč, které jsme mohli chráněnému bydlení předat.

Citace z her (17. prosince)

Hra menších dětí „Těšení“

„Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův. Jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti.“ (Jeremiáš 29,11) „Každá věc svůj čas mívá, naděje každý den zpívá: nezoufej, když všechno není, jak sis přál.“

V dětském klubu Ovečky se každé úterý v 16.30 scházejí na „Zelené faře“, tedy Opletalově 6, děti ve věku od tří do sedmi let. Čeká tady na ně kamarádka ovečka Barborka, která zná každé dítě jménem a nemůže se dočkat, až si budou společně hrát, vyprávět příběhy z Bible, tvořit a objevovat vždycky alespoň kousek nového o Bohu. Samozřejmě nechybí ani společná modlitba, zpívání a ztišení.

V letošním roce stopujeme Pána Ježíše – skoro jako malí detektivové nalézáme Jeho stopy na mořském břehu, na cestě, na ulici, na hostině či v moři. Všude tam se tehdy setkával s lidmi a může i s námi. Po Novém roce Mu budeme zkoušet naslouchat Jeho slovu, které mluvil na hoře, a po Velikonocích se pokusíme o první krůčky s Duchem svatým.

Máte-li ve své blízkosti nějakou malou „ovečku“, která by se k nám mohla přidat, budeme rádi. V našem ovčinci, tedy dětské místnosti na faře, je místa dost.

Těšíme se na Vás, tety Iva a Ula

Poslední neděle církevního roku, paní farářka Saša Jacobea káže dle Matoušova evangelia o posledním soudu, nemocniční kaplan Jan Zachoval přednáší o službě nemocným a umírajícím.

A přece nebo právě proto není nálada smutná, pochmurná, bezvýchodná, naopak! Z kázání se dozvídáme, že i malá pomoc bližnímu může v budoucnu rozhodnout o našem „zařazení“.