Náš sbor o prázdninách
Většina sborové činnosti kromě bohoslužeb utichá, ale středeční kavárnička běží dál bez přerušení. Účast někdy kazí jen veliká horka. Sestrám, které svážíme, se líbí nové sborové auto, do kterého se lépe nasedá. Faráři si trochu oddychnou. Ale ne na dlouho. V sobotu jsou svatby a přes týden je třeba roztřídit, uklidit a z větší části vyhodit papíry, které se v kanceláři nahromadily za celý rok. A už je to tady. Mimořádná situace. Do kanceláře se vloupali oknem zloději, odnesli jako obvykle kytaru i s obalem a tentokrát i nový monitor a mikrofony. Štěstí v neštěstí. V první chvíli se zdálo, že ukradli i bohoslužebné kalichy, jejichž obaly ležely poházené na zemi. Ale nakonec se ukázalo, že jim nestály za námahu. Díky Bohu. O prázdninách by mohl kazatel třeba přečíst nějakou novou teologickou literaturu. Ale nebude to pravda. Nájemníci žádají snížení nájmů a tak vedeme s bratrem kurátorem tvrdá obchodní jednání a scházíme se s právníky. V prvním patře se staví nová toaleta. Mezitím natolik pokročila oprava Joštovy ulice, že je náhle aktuální kanalizační přípojka do Červeného kostela. Začíná maratón jednání a chození po úřadech (ještě neskončil), abychom stihli včas vyřídit stavební povolení. Ještě že odjíždíme začátkem srpna na Blažkov, kde si užíváme sborového společenství a nových toalet. Program pro děti má Katka Rybáriková, já jsem nachystal rozhovory nad epištolou Jakubovou. Jeden večer věnujeme nové podobě internetových stránek. Další víkend odjíždí zpěváci do Poličky. V kanceláři se schází peníze na pomoc lidem postiženým povodní. Prázdniny pomalu končí a schází se redakční rada Setkávání.Pokračovat ve čtení
Cyklovíkend na Blažkově
Konečně je to tady - cyklovíkend na Blažkově 18.-20. června 2010. V pátek se sjíždíme vozy cestou blátivou, někteří je musíme i tlačit. Cyklisté mají kola na autech, ostatní jen ty čtyři dole. Večer sedíme a povídáme si vážně, ale převážně nevážně. Kdo by také pořád něco řešil. Jsme ještě plni sil a tak vydržíme trochu déle. Sobotní ráno nás probudí budíček a snídaně. Pak se už chystáme na výlet.
Klub oveček – o nás
Klub oveček je určen dětem od tří do sedmi let. Setkání vedená laiky probíhají pravidelně každé úterý od 17 do 18 hodin na faře Opletalova 6 v dětské místnosti. Tématem letošního roku je Desatero.
Jako bederní pás…
V neděli 17. října dopoledne jsem se zúčastnila ekumenické bohoslužby, tentokrát v husitském kostele na Botanické ulici. Nevím, jestli ten kostel znáte, je hodně prostorný, přesto „praskal ve švech“, tolik nás přišlo. Setkali se věřící ze všech pěti církví, jejichž kostely a modlitebny se nacházejí na území Brno-střed: husité (farářky Květoslava Bezdičková a Eva Buttová), evangelíci (senior Jiří Gruber a synodní senior Joel Ruml), baptisté (kazatel Pavel Coufal), bratrští (senior Jan Asszonyi) a metodisté (farářka Jana Křížová). Za římskokatolickou církev přišel P. Václav Slouk od Jakuba.
Návštěva partnerského sboru v Basileji
Začalo to před dvaceti lety, kdy vikář Francouzské reformované církve v Basileji oslovil sbor ČCE Brno I a první čtveřice Švýcarů navštívila Brno. Od té doby se oba sbory střídavě navštěvují.Pokračovat ve čtení
Naši konfirmandi
V neděli 27. června proběhla v Červeném kostele bohoslužba na závěr školního roku. Velkou část bohoslužby zabrala konfirmace. Konfirmandů bylo pět, dva chlapci a tři dívky. Každý z nich přečetl své vlastní zamyšlení na nějaké biblické téma. Jeden hoch se zamýšlel nad tím, že je pro něho problémem přikázání cti otce svého a matku svou. To je asi v pubertě pro každého, to je nejspíš úplně normální. Možná to tak i být musí, aby se z dítěte stal dospělý člověk. Další mladík řekl doma žertem, že konfirmační zkoušku neudělal. Jeho vtípek však nevyvolal smích, ale spustil slzy. Tak se zamýšlel nad tím, proč je pro jeho rodiče konfirmace tak důležitá.
Ekumenické shromáždění
Na celé řadě míst České republiky se třetí neděli v září konaly společné služby Boží. V Brně se takové shromáždění sešlo v Červeném kostele na Komenského náměstí 19. září v pět hodin odpoledne. Shromáždění přivítal a představitele denominací představil bratr farář Jiří Gruber ze sboru Brno I naší církve. Společně jsme zpívali píseň Jezu jako pastýř voď nás. Petr Šandera z Československé církve husitské vykonal „Úkon kajícnosti“, byla to kající modlitba, na niž shromáždění odpovídalo slovy „Pane, smiluj se“ a „Kriste, smiluj se“. Navzájem jsme se pozdravili pozdravením pokoje.
Záchrana životů šesti Hanáků
V Brně po vydání Tolerančního patentu v r. 1781 vznikl luterský sbor a prvním jeho pastorem byl Dr. Viktor Heinrich Riecke (nar. 17.5.1759 ve Stuttgartu, zemřel 14.1.1830 v Lustnau – obě místa byla v tehdejším Württembersku). V Brně působil přes dvacet let od prosince r. 1782 do r. 1803, kdy se vrátil do svého rodiště. Měl šest dětí, čtyři synové dosáhli vynikajícího postavení. Starší dcera Žofie se provdala za Josefa. Karafiáta, příbuzného spisovatele Broučků faráře Jana Karafiáta. Informace o následujících událostech uvádí prasynovec pastora Rieckeho Karel Riecke v knize Moji předkové ("Meine Voreltern", Stuttgart 1896). Dr. Karel Riecke byl státní ministr financí.Pokračovat ve čtení
Rozhovor s Joan De Vee Dixon
Milá Joan, díky Tvé ochotě posloužit našemu evangelickému sboru svou hrou, projevenou loni v červenci, kdy jsi vystupovala na festivalu Americké jaro, dnes víš o kostele J. A. Komenského a našem sboru možná víc než leckterý brněnský obyvatel. Co Tě přimělo účastnit se tohoto festivalu, organizovaného Mezinárodní společností Antonína Dvořáka?
Narodila jsem se ve státě Iowa, zhruba uprostřed Spojených států. Vyrůstala jsem na farmě a dobře si pamatuji návštěvy vesnice Spillville, když jsem byla malá. Tato vesnice má pouhých 375 obyvatel a jenom jeden kostel (katolický), ale je dobře známa tím, že tam v roce 1893 strávil léto Dvořák. Místní obyvatelé mají stále rádi hudbu a pořádají festivaly. Seznámila jsem se zde s organizací Czech Heritage Partnership (Partnerství českého dědictví), kde jsem byla představena slavnému českému pianistovi Radoslavu Kvapilovi. Díky tomuto spojení mne potom pan Kvapil požádal, abych vystoupila na American Spring Festival (Americkém jarním ferstivalu).
Pokračovat ve čtení
Vyznání Petera Cingeĺa – zpěváka, který v opeře Kristův dotyk ztvárnil postavu Ježíše.
Tato opera je mým druhým projektem který dělám s panem Kubičkou. První dílo byla opera Martin Luther. Byl jsem nadšený a hned jsem poprosil pana skladatele, že by mi bylo ctí, kdybych mohl ještě někdy participovat v jeho dílech. Odpověď přišla v podobě nabídky obsazení v další opeře - Kristův dotyk. Myšlenka přiblížení osobnosti Ježíše Krista současnému posluchači je pro celý kolektiv souboru nelehká výzva.
Osobně se musím přiznat, že do děje opery v podobě pašijové hry jsem se nechal opravdu vtáhnout a vlastně jsem si ani nestačil uvědomit, že tento děj prožíváme všichni společně. Ale aby jsem se vrátil k otázce. Opera jako celek je pro mě osobně skutečný dotyk Krista a jsem přesvědčený, že i pro celý náš kolektiv.
Pokračovat ve čtení