Kázání

¹Bůh však pamatoval na Noeho i na všechnu zvěř a všechen dobytek, který s ním byl v arše. Způsobil, že nad zemí zavanul vítr, a vody se uklidnily.
²Byly ucpány prameny propastné tůně i nebeské propusti a byl zadržen lijavec z nebe.
³Když přešlo sto padesát dnů, začaly vody ze země ustupovat a opadávat,
⁴takže sedmnáctého dne sedmého měsíce archa spočinula na pohoří Araratu.
⁵A vody ustupovaly a opadávaly až do desátého měsíce; prvního dne desátého měsíce se objevily vrcholky hor.
⁶Když pak přešlo čtyřicet dnů, otevřel Noe v arše okno, které udělal,
⁷a vypustil krkavce; ten vylétával a vracel se, dokud se vody na zemi nevysušily.
⁸Pak vypustil holubici, kterou měl u sebe, aby viděl, zda vody z povrchu země ustoupily.
⁹Holubice však nenalezla místečka , kde by její noha mohla spočinout, a vrátila se k němu do archy, neboť vody dosud pokrývaly povrch celé země. Vztáhl tedy ruku, vzal ji a vnesl ji k sobě do archy.
¹⁰Čekal ještě dalších sedm dní a znovu vypustil holubici z archy.
¹¹A holubice k němu v době večerní přilétla, a hle, měla v zobáčku čerstvý olivový lístek. Tak Noe poznal, že vody ze země ustoupily.
¹²Čekal ještě dalších sedm dní a opět vypustil holubici; už se však k němu zpátky nevrátila.
¹³Léta šestistého prvého, první den prvního měsíce, začaly vody na zemi vysychat. Tu Noe odsunul příklop archy a spatřil, že povrch země osychá.
¹⁴Dvacátého sedmého dne druhého měsíce byla již země suchá.