Kázání od Martin Grombiřík
Kristus vstal pro naše ospravedlnění
9Když šel Ježíš odtud dál, viděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: „Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním.
10Když potom seděl u stolu v domě, hle, mnoho celníků a jiných hříšníků stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky.
11Farizeové to uviděli a řekli jeho učedníkům: „Jak to, že váš Mistr jí s celníky a hříšníky?“
12On to uslyšel a řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.
13Jděte a učte se, co to je: ‚Milosrdenství chci, a ne oběť.‘ Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.“
…
18Zatímco k nim takto mluvil, přišel jeden z představených, klaněl se před ním a řekl: „Má dcera právě skonala; ale pojď, vlož na ni svou ruku, a bude žít!“
19Ježíš vstal a šel s ním i se svými učedníky.
20A hle, žena trpící už dvanáct let krvácením přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu.
21Říkala si totiž: „Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!“
22Ježíš se obrátil a spatřiv ji řekl: „Buď dobré mysli, dcero, tvá víra tě zachránila.“ A od té hodiny byla ta žena zdráva.
23Když Ježíš vstoupil do domu toho představeného a uviděl hudebníky a hlučící zástup,

