Kázání

²⁴Předložil jim jiné podobenství: „S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden člověk zasel dobré semeno na svém poli.
²⁵Když však lidé spali, přišel jeho nepřítel, nasel plevel do pšenice a odešel.
²⁶Když vyrostlo stéblo a nasadilo na klas, tu se ukázal i plevel.
²⁷Přišli sluhové toho hospodáře a řekli mu: ‚Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Kde se vzal plevel?‘
²⁸On jim odpověděl: ‚To udělal nepřítel.‘ Sluhové mu řeknou: ‚Máme jít a plevel vytrhat?‘
²⁹On však odpoví: ‚Ne, protože při trhání plevele byste vyrvali z kořenů i pšenici.
³⁰Nechte, ať spolu roste obojí až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Seberte nejprve plevel a svažte jej do otýpek k spálení, ale pšenici shromážděte do mé stodoly.‘“
³¹Ještě jiné podobenství jim předložil: „Království nebeské je jako hořčičné zrno, které člověk zasel na svém poli;
³²je sice menší než všecka semena, ale když vyroste, je větší než ostatní byliny a je z něho strom, takže přilétají ptáci a hnízdí v jeho větvích.“
³⁶Potom opustil zástupy a vešel do domu. Učedníci za ním přišli a řekli mu: „Vylož nám to podobenství o pleveli na poli!“
³⁷On jim odpověděl: „Rozsévač, který rozsívá dobré semeno, je Syn člověka
³⁸a pole je tento svět. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho zlého;
³⁹nepřítel, který jej nasel, je ďábel. Žeň je skonání věku a ženci jsou andělé.
⁴⁰Tak jako se tedy sbírá plevel a pálí ohněm, tak bude i při skonání věku.
⁴¹Syn člověka pošle své anděly, ti vyberou z jeho království každé pohoršení a každého, kdo se dopouští nepravosti,
⁴²a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.
⁴³Tehdy spravedliví zazáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši, slyš!“