Kázání

Když Ježíš přišel do končin Cesareje Filipovy, ptal se svých učedníků: “Za koho lidé pokládají Syna člověka?” Oni řekli: “Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků.” Řekl jim: “A za koho mne pokládáte vy?” Šimon Petr odpověděl: “Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého.” Ježíš mu odpověděl: “Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích.

Za časného jitra se Abraham vrátil k místu, kde stál před Hospodinem. Vyhlížel směrem k Sodomě a Gomoře a spatřil, jak po celé krajině toho okrsku vystupuje ze země dým jako dým z hutě. Ale Bůh, když vyhlazoval města toho okrsku, pamatoval na Abrahama: poslal Lota pryč ze středu zkázy, když vyvracel města, v nichž se Lot usadil. Lot pak vystoupil ze Sóaru a usadil se se svými dvěma dcerami na hoře, protože se bál usadit se v Sóaru. Usadil se s oběma dcerami v jeskyni.

Když Petr viděl jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: Pane zachraň mne. Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: Ty malověrný, proč jsi pochyboval?“

Milí přátelé, bratři a sestry,
Máme před sebou text, který je starý 3 tisíce let. To je stejné jako bychom luštili egyptské hieroglyfy nebo asyrské klínopisné tabulky. Mohou mít tato slova z doby krále Davida ještě nějaký reálný význam – kromě toho, že jde o dávnou historii? Jsem přesvědčen že ano. Při podrobnějším čtení zjistíme, že již tak starý žalm naznačuje základ a východisko naší víry a naděje. Najdeme tu kořeny, na kterých stojí evropská kultura a civilizace. Ale čím starší text, tím spíš potřebuje výklad a vysvětlení. Pokusme se o něj.

Zaplesej, sijónská dcero, zahlahol Izraeli! Raduj se a jásej z celého srdce, dcero jeruzalémská! Rozsudek nad tebou Hospodin zrušil, zbavil tě nepřítele. Král Izraele, Hospodin, je uprostřed tebe, neboj se už zlého! V onen den bude Jeruzalému řečeno: “Neboj se, Sijóne, nechť tvé ruce neochabnou! Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, bohatýr, který zachraňuje, raduje se z tebe a veselí, láskou umlká a opět nad tebou jásá a plesá.” Sof 3,14-17

Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly před svině, nebo je nohama zašlapou, otočí se a roztrhají vás.

I: Falešné váhy jsou Hospodinu ohavností, kdežto v přesném závaží má zalíbení.
II: Za zpupností přichází hanba, kdežto s umírněnými je moudrost.
III: Přímé vede bezúhonnost, kdežto věrolomné zahubí pokřivenost.
IV: V den prchlivosti neprospěje majetek, kdežto spravedlnost vysvobodí od smrti.
V: Spravedlnost napřimuje bezúhonnému cestu, kdežto svévolník svou svévolí padne.
VI: Spravedlnost přímé vysvobodí, kdežto věrolomní se lapí do svých choutek.
VII: Když zemře člověk svévolný, naděje přijde vniveč, vniveč přijde očekávání ničemníků.
Spravedlivý bývá zachován, je-li v soužení, kdežto svévolník se dostane na jeho místo.

Proto vám pravím: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv? Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennější? Kdo z vás může o jedinou píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat? A o oděv proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou – a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn, jako jedna z nich. Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která tu dnes je a zítra bude hozena do pece, neobleče tím spíše vás, malověrní? Nemějte starost a neříkejte: co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. Nedělejte si tedy starosti o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost na svém trápení. Mt 6,25-34

Majetek bohatého je jeho pevnou tvrzí, chudoba nuzných je jejich zkázou. Výdělek spravedlivého slouží k životu, výtěžek svévolníkův k hříchu. Ukazuje stezku k životu, kdo dbá na napomenutí, kdežto kdo si domluv nevšímá, zavádí na scestí. Kdo skrývá nenávist za zrádné rty, i ten, kdo šíří pomluvy, je hlupák. Mnohomluvnost nezůstává bez přestoupení, kdežto kdo krotí své rty, je prozíravý. Jazyk spravedlivého je výborné stříbro, srdce svévolníků nestojí za nic. Rty spravedlivého připravují pastvu mnohým, ale pošetilci umírají na to, že jsou bez rozumu. Hospodinovo požehnání obohacuje a trápení s sebou nepřináší. Př 10, 15-22