Kázání

Jeruzalém, kolem roku 530 před našim letopočtem. Lidé tam žijí tak, ze dne na den, setrvačností.

Každodenní únava dávno zadusila naději. Zvykli si už na novou situaci, na nový stát. Kde bylo ještě před několika lety nadšení plné výbušné síly, tam je dnes resignace. Zázrak návratu svobody vyústil do zklamání. Všude vládne lhostejnost, korupce, podvody. Velké historické události mají své stinné stránky – čím větší zvrat.,tím temnější a hlubší stíny. Ne, poušť se nestala rájem, v nějž doufali.

Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Mt 1,20

Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas: Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat; je čas zabíjet i čas léčit, čas bořit i čas budovat; je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat; je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat, čas objímat i čas objímání zanechat; je čas hledat i čas ztrácet, čas opatrovat i čas odhazovat; je čas roztrhávat i čas sešívat, čas mlčet i čas mluvit; je čas milovat i čas nenávidět, čas boje i čas pokoje. Kaz 3

Všem pak řekl: “Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, nes každého dne svůj kříž a následuj mne. Lk 9,23

Milí bratři a milé sestry!

Všichni evangelisté nám svorně potvrzují, že Ježíš věděl, co ho v Jeruzalémě čeká. Počítal s utrpením, počítal s odmítnutím představitelů svého národa, počítal i se smrtí. Předpověděl své ukřižování. Protože víme, že se to pak skutečně stalo, máme za to, že to bylo Pánem Bohem předurčeno.

Komu se málo odpouští, málo miluje.

Milí bratři a milé sestry!

K lepšímu pochopení dnešního příběhu nám, myslím, pomůže, když si představíme, co mu předcházelo. U Jordánu se objevil Jan Křtitel a kázal nutnost pokání. Boží soud je na dosah a lidé mají poslední příležitost napravit své životy. Jan byl přísný a nesmlouvavý. Nejen k druhým ale i k sobě. Skoro nejedl a odřekl si všechno pohodlí. Řadu lidí svými hrozbami a varováním přivedl ke změně života. Přicházeli k němu celníci, vojáci i obyčejní lidé, kteří neznali zákon a mnozí hříšníci a on jim radil, co mají a nemají dělat. Ale kdo z nás se dokáže změnit vlastními silami? Kdo z nás je tak silný, aby po několika týdnech zase nepodlehl…

Bylo řečeno: ,Kdo propustí svou manželku, ať jí dá rozlukový lístek!` Já však vám pravím, že každý, kdo propouští svou manželku, mimo případ smilstva, uvádí ji do cizoložství; a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží. Mt 5,31-32

Členové rady se mu vysmívali a říkali: “Jiné zachránil, ať zachrání sám sebe, je-li Mesiáš, ten vyvolený Boží.” Posmívali se mu i vojáci; chodili k němu, podávali mu ocet a říkali: “Když jsi židovský král, zachraň sám sebe.” Nad ním byl nápis: “Toto je král Židů.” Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: “To jsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!” Tu ho ten druhý okřikl: “Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi sám odsouzen k stejnému trestu. A my jsme odsouzeni spravedlivě, dostáváme zaslouženou odplatu, ale on nic zlého neudělal.” A řekl: “Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.” Ježíš mu odpověděl: “Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.” Lk 23, 35-43

Když se zvěstuje o Kristu, že byl vzkříšen, jak mohou někteří mezi vámi říkat, že není zmrtvýchvstání? Není-li zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus. A jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše zvěst klamná, a klamná je i vaše víra. 1K 15,12-15

„Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti. Říkáme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není.“ 1J 1,8-10

Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.
Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou. Svoji řeč předává jeden den druhému, noc noci sděluje poznatky. Není to řeč lidská, nejsou to slova, takový hlas od nich nelze slyšet. Jejich tón zvučí celičkou zemí, zní jejich hovor po širém světě. Bůh slunci na nebi postavil stan. Ono jak ženich z komnaty vyjde, vesele jako rek, když běží k cíli. Vychází na jednom okraji nebes, probíhá obloukem k druhému konci a nic se neskryje před jeho žárem.