Pochlubím se svou slabostí
Opakuji: ať si nikdo nemyslí, že jsem tak nerozumný! Ale i kdyby si to někdo o mně myslel: přijměte mne i jako nerozumného, dovolte mi, abych se také já něčím maličko pochlubil.Co teď říkám, neříkám ve jménu Páně, nýbrž jako z nerozumu, v této roli vychloubače.Když se tak mnozí chlubí vnějšími věcmi, pochlubím se i já.Vy, kteří jste tak rozumní, rádi snášíte nerozumné.Ochotně snášíte, když vás někdo zotročuje, když vás někdo vyjídá, když vás obírá, když vás přezírá, když vás bije do tváře. Musím přiznat, že na něco takového jsem příliš slabý! Ale čeho se odváží někdo jiný – teď mluvím jako z nerozumu – toho se odvážím i já.
Oni jsou Hebrejci? Já také! Jsou Izraelité? Já také! Jsou potomky Abrahamovými? Já také! Jsou služebníky Kristovými? Odpovím obzvlášť nerozumně: já tím víc! Namáhal jsem se usilovněji, ve vězení jsem byl vícekrát, ran jsem užil do sytosti, smrti jsem často hleděl do tváře.Od Židů jsem byl pětkrát odsouzen ke čtyřiceti ranám bez jedné,třikrát jsem byl trestán holí, jednou jsem byl kamenován, třikrát jsem s lodí ztroskotal, noc a den jsem jako trosečník strávil na širém moři. Častokrát jsem byl na cestách – v nebezpečí na řekách, v nebezpečí od lupičů, v nebezpečí od vlastního lidu, v nebezpečí od pohanů, v nebezpečí ve městech, v nebezpečí v pustinách, v nebezpečí na moři, v nebezpečí mezi falešnými bratřími,v námaze do úpadu, často v bezesných nocích, o hladu a žízni, v častých postech, v zimě a bez oděvu. A nadto ještě na mne denně doléhá starost o všechny církve.
Je někdo sláb, abych já nebyl sláb spolu s ním? Propadá někdo pokušení, abych já se tím netrápil? Mám-li se chlubit, pochlubím se svou slabostí!Bůh a Otec Pána Ježíše, požehnaný na věky, ví, že nelžuMístodržitel krále Arety dal hlídat brány města Damašku, aby se mne zmocnil,byl jsem však v koši spuštěn otvorem v hradbách, a tak jsem unikl jeho rukám.
2 Kor 11,16-33
Nikdy není pozdě
Když Ježíš ještě mluvil, přišli lidé z domu představeného synagógy a řekli: “Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ mistra?”Ale Ježíš nedbal na ta slova a řekl představenému synagógy: “Neboj se, jen věř!”
Marek 5,35-36
Past na Ježíše
Tehdy farizeové šli a radili se, jak by Ježíšovi nějakým slovem nastražili léčku. Poslali za ním své učedníky s herodiány, aby řekli: “Mistře, víme, že jsi pravdivý a učíš cestě Boží podle pravdy; na nikoho se neohlížíš a nebereš ohled na postavení člověka. Pověz nám tedy, co myslíš: Je dovoleno dávat daň císaři, nebo ne?” Ale Ježíš poznal jejich zlý úmysl a řekl: “Co mě pokoušíte, pokrytci? “Ukažte mi peníz daně!” Podali mu denár. On jim řekl: “Čí je tento obraz a nápis?” Odpověděli: “Císařův.” Tu jim řekl: “Odevzdejte tedy, co je císařovo, císaři, co je Boží, dejte Bohu.” Když to slyšeli, podivili se, nechali ho a odešli.
Matouš 22,15-22
Vzkříšení už začalo
Anděl řekl ženám: “Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, který byl ukřižován. Není zde; byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte se podívat na místo, kde ležel. Jděte rychle povědět jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých; jde před nimi do Galileje, tam ho spatří. Hle, řekl jsem vám to.”
Mt 28,5-7
Hranice přátelství
(Ježíš) jim řekl: ” Když někdo z vás bude mít přítele a přijde k němu o půlnoci a řekne mu: `Příteli, půjč mi tři chleby, protože právě teď ke mně přišel přítel, který je na cestách, a já mu nemám co dát.´ On mu zevnitř odpoví: `Neobtěžuj mne! Dveře jsou již zavřeny a děti jsou se mnou na lůžku. Nebudu přece vstávat, abych ti to dal.´Pravím vám, i když nevstane a nevyhoví mu, ač je jeho přítel, vstane a vyhoví mu pro jeho neodbytnost a dám mu vše, co potřebuje. A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno.Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu?Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce?Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho o to prosí!”
Lukáš 11, 5-13
Když víme, že všechno nevíme
Láska nikdy nezanikne. Proroctví – to pomine; jazyky – ty ustanou; poznání – to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné; až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno. Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské. Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne. A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska.
1 Kor 13, 8-13
Černobyl
Víte přece, že jste z prázdnoty svého způsobu života, jak jste jej přejali od otců, nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž převzácnou krví Kristovou. On jako beránek bez vady a bez poskvrny byl k tomu předem vyhlédnut před stvořením světa a přišel kvůli vám na konci časů. Skrze něho věříte v Boha, který ho vzkřísil z mrtvých a dal mu slávu, takže se vaše víra i naděje upíná k Bohu.
1 Petrova 1,18-21
Kázání bratra faráře Veselého u příležitosti jeho vlastních 102. narozenin
Mt. 21,28-32
Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přišel a řekl prvnímu: ‚Synu, jdi dnes pracovat na vinici!‘ On odpověděl: ‚Nechce se mi.‘ Ale potom toho litoval a šel. Otec přišel k druhému a řekl mu totéž. Ten odpověděl: ‚Ano, pane.‘ Ale nešel.
Kdo z těch dvou splnil vůli svého otce?“ Odpověděli: „Ten první!“ Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, že celníci a nevěstky předcházejí vás do Božího království.
Přišel k vám Jan po cestě spravedlnosti, a vy jste mu neuvěřili. Ale celníci a nevěstky mu uvěřili. Vy jste to viděli, ale ani potom jste toho nelitovali a neuvěřili mu.
Kolik košů jste sebrali
Přišli saduceové a farizeové a pokoušeli ho; žádali na něm, aby jim ukázal znamení z nebe.On však jim odpověděl: “Večer říkáte: `Bude krásně, je pěkný západ.´A ráno: `Dnes bude nečas, slunce vychází do mraků.´ Vzhled oblohy umíte posoudit a znamení časů nemůžete? Pokolení zlé a zpronevěřilé hledá znamení; ale nebude mu dáno znamení, leč znamení Jonášovo.” Opustil je a odešel.
Když byli učedníci na druhém břehu, shledali, že si zapomněli vzít chleby.Ježíš jim řekl: “Hleďte se mít na pozoru před kvasem saduceů a farizeů!”Oni však u sebe uvažovali: “Nevzali jsme chleba.” Když to Ježíš zpozoroval, řekl: “Proč mluvíte o tom, malověrní, že nemáte chleba?Ještě mi nerozumíte ani se nepamatujete na těch pět chlebů pro pět tisíc, a kolik košů jste sebrali?Ani těch sedm chlebů pro čtyři tisíce, a kolik košů jste sebrali?Což nerozumíte, že jsem k vám nemluvil o chlebech? Mějte se na pozoru před kvasem saduceů a farizeů!” Tehdy pochopili, že jim neřekl, aby se měli na pozoru před kvasem, nýbrž před učením farizeů a saduceů.
Matouš 16:1-12