Kázání

⁸Jednoho dne procházel Elíša Šúnemem. Tam byla znamenitá žena. Ta ho přiměla, aby u ní pojedl chléb. Kdykoli pak tudy procházel, zašel tam, aby pojedl chléb.
⁹Řekla svému muži: „Hle, vím, že muž Boží, který kolem nás často chodívá, je svatý.
¹⁰Udělejme malý zděný pokojík na střeše a dejme mu tam lůžko, stůl, stoličku a svícen. Kdykoli k nám přijde, může se tam uchýlit.“
¹¹Jednoho dne tam opět přišel, uchýlil se do pokojíku na střeše a ulehl tam.
¹²Pak řekl svému mládenci Géchazímu: „Zavolej tu Šúnemanku!“ Zavolal ji a ona před něj předstoupila.
¹³Pravil mu: „Řekni jí: ‚Hle, staráš se o nás se vší péčí. Co bych pro tebe mohl udělat? Mám se za tebe přimluvit u krále nebo u velitele vojska?‘“ Odpověděla: „Bydlím spokojeně uprostřed svého lidu.“
¹⁴I otázal se Elíša: „Co bych pro ni mohl udělat?“ Géchazí odvětil: „Přece něco . Nemá syna a její muž je starý.“
¹⁵Tu řekl Elíša : „Zavolej ji.“ Zavolal ji a ona zůstala stát u vchodu.
¹⁶Řekl: „V jistém čase, po obvyklé době, budeš chovat syna.“ Ona řekla: „Ne, můj pane, muži Boží, nelži své služebnici!“
¹⁷Ale žena počala a v jistém čase, po obvyklé době, porodila syna, jak jí Elíša předpověděl.