Svěř celý život Pánu
1Davidův. Nevzrušuj se kvůli zlovolníkům, nezáviď těm, kdo jednají podle.
2Uvadají rychle jako tráva, jak zelené býlí zvadnou.
3Doufej v Hospodina, konej dobro, v zemi přebývej a zachovávej věrnost.
4Hledej blaho v Hospodinu, dá ti vše , oč požádá tvé srdce.
5Svou cestu svěř Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat.
6Dá, že tvoje spravedlnost zazáří jak světlo, jako polední jas tvoje právo.
7Ztiš se před Hospodinem a čekej na něj. Nevzrušuj se kvůli tomu, kdo jde úspěšně svou cestou, nad tím, kdo strojí pikle.
8Odlož hněv a zanech rozhořčení, nevzrušuj se, ať se nedopustíš zlého,
9neboť zlovolníci budou vymýceni, ale kdo naději skládá v Hospodina, obdrží zemi.
10Ještě maličko a bude po svévolníkovi, všimneš-li si jeho místa, bude prázdné.
11 Ale pokorní obdrží zemi a bude je blažit dokonalý pokoj.
Kristus vstal pro naše ospravedlnění
9Když šel Ježíš odtud dál, viděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: „Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním.
10Když potom seděl u stolu v domě, hle, mnoho celníků a jiných hříšníků stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky.
11Farizeové to uviděli a řekli jeho učedníkům: „Jak to, že váš Mistr jí s celníky a hříšníky?“
12On to uslyšel a řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.
13Jděte a učte se, co to je: ‚Milosrdenství chci, a ne oběť.‘ Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.“
…
18Zatímco k nim takto mluvil, přišel jeden z představených, klaněl se před ním a řekl: „Má dcera právě skonala; ale pojď, vlož na ni svou ruku, a bude žít!“
19Ježíš vstal a šel s ním i se svými učedníky.
20A hle, žena trpící už dvanáct let krvácením přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu.
21Říkala si totiž: „Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!“
22Ježíš se obrátil a spatřiv ji řekl: „Buď dobré mysli, dcero, tvá víra tě zachránila.“ A od té hodiny byla ta žena zdráva.
23Když Ježíš vstoupil do domu toho představeného a uviděl hudebníky a hlučící zástup,
Ježíš a Nikodém
1Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, člen židovské rady.
2Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: „Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním.“
3Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží.“
4Nikodém mu řekl: „Jak se může člověk narodit, když je už starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit.“
5Ježíš odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího.
6Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch.
7Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu.
8Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.“
9Nikodém se ho otázal: „Jak se to může stát?“
10Ježíš mu řekl: „Ty jsi učitel Izraele, a tohle nevíš?
11Amen, amen, pravím tobě, že mluvíme o tom, co známe, a svědčíme o tom, co jsme viděli, ale vy naše svědectví nepřijímáte.
12Jestliže nevěříte, když jsem k vám mluvil o pozemských věcech, jak uvěříte, budu-li mluvit o nebeských?
13Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka.
14Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka,
15aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný.
Masky
24 Vezmu vás z pronárodů, shromáždím vás ze všech zemí a přivedu vás do vaší země.
25 Pokropím vás čistou vodou a budete očištěni; očistím vás ode všech vašich nečistot a ode všech vašich hnusných model.
26 A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa.
27 Vložím vám do nitra svého ducha; učiním, že se budete řídit mými nařízeními, zachovávat moje řády a jednat podle nich.
28 Pak budete sídlit v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, budete mým lidem a já vám budu Bohem.
Přijměte Ducha svatého
19Téhož dne večer – prvního dne po sobotě – když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš, postavil se uprostřed nich a řekl: „Pokoj vám.“
20Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. Učedníci se zaradovali, když spatřili Pána.
21Ježíš jim znovu řekl: „Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás.“
22Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého.
23Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“
Otče, přišla má hodina
1Po těch slovech Ježíš pozvedl oči k nebi a řekl: „Otče, přišla má hodina. Oslav svého Syna, aby Syn oslavil tebe,
2stejně jako jsi učinil, když jsi mu dal moc nad všemi lidmi, aby vše, co jsi mu svěřil, dal jim: život věčný.
3A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.
4Já jsem tě oslavil na zemi, když jsem dokonal dílo, které jsi mi svěřil.
5A nyní ty, Otče, oslav mne svou slávou, kterou jsem měl u tebe, dříve než byl svět.
6Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi ze světa dal. Byli tvoji a mně jsi je dal; a tvoje slovo zachovali.
7Nyní poznali, že všecko, co jsi mi dal, je od tebe;
8neboť slova, která jsi mi svěřil, dal jsem jim a oni je přijali. Vpravdě poznali, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že ty jsi mě poslal.
9Za ně prosím. Ne za svět prosím, ale za ty, které jsi mi dal, neboť jsou tvoji;
10a všecko mé je tvé, a co je tvé, je moje. V nich jsem oslaven.
11Již nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě, a já jdu k tobě. Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal; nechť jsou jedno jako my.
I vy buďte živými kameny
4Přicházejte tedy k němu, kameni živému, jenž od lidí byl zavržen, ale před Bohem je ‚vyvolený a vzácný‘.
5I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům, abyste byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti, milé Bohu pro Ježíše Krista.
6Neboť v Písmu stojí: ‚Hle, kladu na Siónu kámen vyvolený, úhelný, vzácný; kdo v něj věří, nebude zahanben.‘
Já jsem dveře
1„Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, je zloděj a lupič.
2Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí.
3Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je.
4Když je má všecky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas.
5Za cizím však nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají.“
6Toto přirovnání jim Ježíš řekl; oni však nepochopili, co tím chtěl říci.
7Řekl jim tedy Ježíš znovu: „Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce.
8Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči. Ale ovce je neposlouchaly.
9Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.
10Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti.
Povolání Petra, Jakuba a Jana
16Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři.
17Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.“
18Ihned opustili sítě a šli za ním.
19O něco dále uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana; ti byli na lodi a spravovali sítě.
20Hned je povolal. A zanechali na lodi svého otce Zebedea s pomocníky a šli za ním.
Eutychos z Troady
1Když ten zmatek ustal, svolal si Pavel učedníky a povzbudil je. Pak se s nimi rozloučil a vydal se na cestu do Makedonie.
2Prošel tamější krajiny, vytrvale povzbuzoval bratry slovem Božím a přišel do Řecka,
3kde strávil tři měsíce. Když se chystal vyplout do Sýrie, zosnovali proti němu Židé úklady, a proto se rozhodl vrátit se přes Makedonii.
4Doprovázel ho Sopatros, Pyrrhův syn z Beroje, Aristarchos a Sekundus z Tesaloniky, Gaius a Timoteus z Derbe a Tychikos a Trofimos z Asie.
5Ti šli napřed a čekali na nás v Troadě.
6My jsme po velikonocích vypluli z Filip a přijeli jsme k nim do Troady až za pět dní. Tam jsme zůstali týden.
7První den v týdnu jsme se sešli k lámání chleba a Pavel promluvil ke shromáždění. Protože chtěl na druhý den odcestovat, protáhl řeč až do půlnoci.
8Byli jsme shromážděni v horní místnosti, kde bylo mnoho lamp.
9Nějaký mladík jménem Eutychos seděl na okně, a protože Pavel mluvil dlouho, přemáhal ho spánek. Usnul a spadl z třetího poschodí, a když ho zvedli, byl mrtvý.
10Pavel sešel dolů, sklonil se nad ním, objal ho a řekl: „Upokojte se, je v něm život.“
11Pak se vrátil nahoru, lámal a jedl chléb, dlouho do rána s nimi rozmlouval a potom odešel.
12Chlapce přivedli živého a to je velice povzbudilo.